15. září tomu bude 167 let, kdy se v naší zemi poprvé v roce 1847 rozsvítily asi dvě stovky plynových lamp. V roce 1940 pak osvětlovalo pražské ulice a náměstí už více než 9 tisíc plynových svítilen. I dnes historické jádro Prahy osvětluje téměř 700 plynových lamp. Příjemné, teplé modré světlo se rozlévá např. v Železné ulici, v části ulic Hlavsova, Jilská a Karlova, na Malém náměstí, v části Staroměstského námětí, Uhelného trhu, Ovocného trhu, na Malostranském náměstí nebo v ulici Rytířské a Nerudově. Plynové světlo září i na 39 lucernách na Karlově mostě. Lampy jsou rozsvěcovány signálem z centrálního dispečinku a lampáře potkáme jen například v době adventu. Praha není jediná, kde plynové lampy svítí, jsou v řadě dalších světových městech, například v Londýně, Dublinu, Berlíně, Záhřebu, Krakově Štrasburku, Düsseldorfu, Drážďanech nebo Lipsku.
Do Prahy se plynové lampy začaly vracet v roce 2002, kdy bylo instalováno prvních 9 luceren v Michalské ulici na Starém Městě. "Návratem luceren jsme se připojili k významným metropolím, které toto romantické osvětlení zachovaly. Pražské genius loci je díky modrému světlu plynových lamp nezaměnitelné a třeba ve Vídni takovou atmosféru nenajdete," říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS).
V Praze se plynové lampy poprvé objevily v roce 1847. Dříve se svítilo pomocí ohně v kovových koších upevněných na průčelí domů a později pomocí olejových luceren. Koncem 19. století začala plynové osvětlení vytlačovat elektrická energie. Ještě v roce 1940 osvětlovalo pražské ulice a náměstí více než 9 tisíc plynových svítilen. Ve velkém byly likvidovány a nahrazovány elektrickými ve druhé polovině 20. století. Jako poslední byly koncem dubna 1985 převedeny na elektřinu osmiramenné kandelábry na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici.
„V roce 2007 se rozsvítilo 283 nových plynových lamp na v Železné, Rytířské, Hlavsově, Jilské, Karlově ulici, na části Staroměstského náměstí, na Malém náměstí, na zbytku Uhelného trhu a na Ovocném trhu. Zároveň bylo v roce 2007 v rámci 160 let pražského plynárenství zprovozněno 5 nových plynových lamp v areálu Pražské plynárenské v Michli. O dva roky později se rozsvítilo dalších 101 nových plynových lamp v Mostecké ulici, Malostranském náměstí a 46 nových plynových lamp v dolní polovině Nerudovy ulice a na Jánském vršku," dodává Jan Žákovec, předseda technického výboru TV 5 Užití plynu a viceprezident Cechu lampářů.
Na Královské cestě, kterou jezdili čeští králové ze svého dvora na místě současného Obecního domu na Pražský hrad, tak již zbylo dodat pouze plynové osvětlení na Karlův most. Práce byly dokončeny v roce 2010 a na Karlově mostě září 39 luceren. Na Karlův most se tak vrátilo původní romantické osvětlení s nezaměnitelnou atmosférou, které tato místa poprvé ozářilo v roce 1866. Běžný návštěvník si ale přes den nevšimne rozdílu. Po setmění se však nad mostem rozlévá příjemně namodralé světlo. Dnešní lampy jsou vybaveny termoelektrickými pojistkami a jsou pravidelně kontrolovány.
Historické jádro Prahy se snahou o návrat luceren připojilo ke starobylým a významným evropským městům. Bezkonkurenčně největší počet plynových lamp v provozu je v západní části Berlína, téměř 40 tisíc. Plyn ale využívají k osvětlení i další německá města, např. Düsseldorf, Drážďany nebo Lipsko. „Také historický Londýn osvětluje z velké části plyn, především prostranství před Buckinghamským palácem, okolí Clarence House, dále Green park nebo známý Hyde park. Mají je i další britská města York a Horsham, také irský Dublin. Plynové lampy svítí i v historickém centru chorvatského Záhřebu, v EuroDisney parku nebo ve Strasbourgu ve Francii a v polském Krakově," dodává Jiří Šimek. Za počátek plynového osvětlení je považován poslední den roku 1813, kdy se na Westminsterském mostě v Londýně rozžaly první plynové lampy. V Praze se začal používat svítiplyn k veřejnému osvětlení od poloviny září 1847 se zprovozněním Karlínské plynárny. Na 200 luceren poprvé osvítilo např. Celetnou ulici, Staroměstské náměstí, Jezuitskou ulici (dnešní Karlova), Mostní nám. (dnes Křížovnické), ulici Na Příkopě, Koňský trh (Václavské nám.) nebo Uršulinskou ulici (dnes Národní třída). Plynové světlo se používalo i v pražských parcích, zahradách, na nábřežích a ostrovech. Po nástupu elektrické energie začal svítiplyn na přelomu 19. a 20. století pomalu vyklízet své pozice, a to i z domácností, obchodů, hostinců nebo kaváren.
V Čechách a na Moravě se nejdéle plynové světlo udrželo ve starých částech Prahy. Ještě v roce 1940 osvětlovalo pražské ulice a náměstí více než 9 tisíc plynových svítilen, nejvíce v pražské historii. V průběhu doby se ale názory na osvětlení opět změnily a pýchu na vyspělou techniku vystřídala částečná nostalgie. Proto se dnes plynové světlo vrátilo do života Pražanů.
Cech lampářů České republiky byl obnoven v roce 2004. Jeho hlavním cílem je vytvářet podmínky pro prohlubování profesní cti, tradic a úrovně lampářů a sjednotit aktivity v oblasti plynového osvětlení. V současné době řeší Cech především otázky legislativní, neboť problematika plynových lamp díky dlouhé přestávce není právně ošetřena. S myšlenkou založení Cechu lampářů přišli příznivci plynového světla z plynáren a firem, zabývajících se použitím plynu. Nová, dnes v Praze používaná technologie plynového osvětlení, pochází právě z dílny zakladatelů cechu.