Zavádění automatizace je pro řadu strojírenských firem absolutní nutností. Reagují tak na situaci na trhu práce a na stupňující se požadavky zákazníků, kteří trvají na vysoké kvalitě dodaného zboží i na stálých dodávkách. Ani nejmodernější technika však nedokáže řešit vše, role člověka a jeho smyslů je v mnoha případech nezastupitelná. Jaká nerealistická očekávání firmy od robotizace mají? A proč je podle společnosti Profika, která vyvíjí svá vlastní robotická pracoviště, klíčová role zkušeného integrátora?
V průmyslu není dost pracovníků, kteří by byli ochotni plnit jednotvárné úkoly, jako je zakládání polotovarů do strojů. Současně stoupají nároky na mzdy i na kvalitu a stabilitu odvedené práce. „Robotizace se nabízí jako velmi efektivní odpověď, a celou řadu problémů skutečně řešit dokáže. Setkáváme se ale i s tím, že mají firmy o práci robotů trochu nereálnou představu. I ta nejlepší technologie totiž naráží na své limity - ať se jedná o dovednost nebo na poměr mezi cenou a výkonem," vysvětluje Jakub Kaufman, který řešení pro robotizaci vyvíjí ve společnosti Profika. Pět častých zavádějících představ společnost uvádí na pravou míru.
1) Robotizaci je možné implementovat kamkoliv
Vize laboratorně čistého prostředí, ve kterém pracují pouze roboti, kteří zastávají všechny činnosti, patří do sci-fi filmů a patrně tam i zůstane. „V praxi se jednoduše nevyplatí, aby byly robotizovány úplně všechny úkony. Bylo by to natolik finančně náročné, že to nedává smysl. Lze například implementovat různé senzory a kamery, aby snímaly a hodnotily kvalitu, vzhled výrobku či jakost jeho povrchu. Stejného výsledku firma dosáhne výrazně levněji, pokud se na produkt pověřený a zkušený zaměstnanec jednoduše podívá," říká Kaufman. Iluzí zůstává i 100 % možnost integrace kamkoliv. Robot a jeho práce vyžaduje určitý prostor - jak pro splnění pracovního úkolu, tak i kvůli bezpečnosti. Na omezení tak naráží malé dílny či provozy, kde už je ve výrobě husto a kde se pohybuje hodně lidí.
Realita: ideální je stav, kdy robotizace zastává jen ty úkony, kde je skutečně efektivní a je pro firmu maximálním přínosem. Zbytek činností obstará člověk, jehož role v celém procesu zůstává důležitá. Komplexnost lidských smyslů technika zatím neumí 100% nahradit, případně její nasazení není ekonomicky smysluplné. Nicméně stále platí, že chybovost lidské obsluhy je značná, obzvláště u monotónních prací, což naopak nahrává nasazení automatizovaných procesů.
2) Roboti jsou zcela bezchybní
Zatímco člověk se může přehmátnout či chybovat, od robotů se očekává strojová přesnost a neomylnost. Ani to ovšem není zcela reálné. Technika nedokáže reagovat na nečekanou situaci. Dodavatel třeba přiveze materiál, ze kterého vznikají neobvykle dlouhé špony, které se nedaří průběžně odstraňovat. Robot s nimi ale nepočítá a dál zakládá výrobky, takže může dojít k chybnému založení nebo poškození. Většina takovýchto situací se dá predikovat, nicméně 100% predikovatelnost opět naráží na ekonomickou smysluplnost projektu. Robot je navíc technika jako každá jiná, a je tedy třeba se o něj pečlivě starat. V případě nedostatečné údržby se objeví problémy v ozubení, pohyb má větší vůle, tím pádem vše vyústí v nepřesnost, možná i poškození materiálu.
Realita: robot tedy nedokáže samostatně napravovat vzniklé chyby, na které nebyl předem připraven. Opakovatelnost a stabilita výroby se navíc snižuje, pokud majitel dostatečně nepečuje o jeho technický stav.
3) Roboti automaticky řeší krizové situace a umí jim předcházet
Přístroj je naprogramovaný jen na určitou škálu činností - například na uchopení materiálu, jeho oplach, osušení, založení do stroje a následné odložení mezi hotové výrobky. Dokáže upozornit na to, že je díl jiného rozměru než obvykle a nejde ho založit. Ovšem neexistuje žádná automatická predikce vnějších chyb ani kreativní řešení ad hoc vzniklých problémů. Pokud například dodavatel přiveze materiál jiné barvy, než jaká byla objednána, ovšem rozměry a další parametry, které robot má kontrolovat, odpovídají, robot problém nerozpozná a s materiálem bude pracovat jako jindy.
Realita: u řešení problémů hraje velkou úlohu zkušenost obsluhy, její umění improvizovat, kreativita a schopnost intuice. Ani ty zatím robot nahradit neumí. „Jak u zmíněné chybovosti, tak i u potenciálních krizových situací je velmi důležitá úloha experta, který robotizaci implementuje. Robot bude dělat jen to, na co je naprogramovaný - zásadní je proto zkušenost a předvídavost integrátora. Pokud je šikovný, dokáže obrovské škále problémů předejít, protože robota naučí, jak v jednotlivých situacích postupovat. Jestliže se ovšem o integraci do výroby pokouší firma bez pomoci, její povědomí o tom, k jakým potížím může v průběhu výroby dojít, bude omezené. A tím se zvýší i počet situací, kdy robot ohlásí chybu a bude čekat, až problém vyřeší člověk," upozorňuje Kaufman.
4) Robot bude pracovat nonstop
Realitě neodpovídá ani vidina robota jako dokonalého pracanta, který na rozdíl od lidí nepotřebuje žádné pauzy a v plném zápřahu bude 24/7, a to 365 dní v roce. „Bez odstávky, která je potřebná pro údržbu, se žádná firma neobejde," připomíná Kaufman, jehož Profika už in-house vyvinula tři typy robotických pracovišť. Automatizace ale rozhodně dokáže prodloužit dobu práce - stačí, když robotovi končící tým doplní materiál. Protože ale nedokáže sám opravit vzniklé chyby a krizové situace, je stroj pořád odkázaný na člověka, který přijde a dá mu možnost pokračovat.
Realita: do popředí se dostává dobré plánování. S jeho pomocí lze odstávku a tím výpadek ve výrobě minimalizovat. Robot pak skutečně může pracovat 24 hodin denně, pokud se o něj firma dobře stará a udržuje ho v maximální kondici.
5) Robotizace nahradí většinu personálu, firma tak ušetří na platech
Nedostatek pracovníků může vést k iluzi, že bude lepší, pokud firma investuje do robotizace a ta pak zastane drtivou většinu úkolů. Firma by podle takové teorie následně ušetřila na platech. I proto se někteří zaměstnanci obávají ztráty své pracovní pozice. „Ještě jsme se nesetkali s tím, že by se náš zákazník po zavedení automatizace svých lidí zbavoval. Naopak, místo rutiny dostávají nové úkoly. Stroj sice část jejich práce skutečně zastane, ale kvůli všem zmíněným limitům se tak může dít jen omezeně," říká Kaufman, podle kterého je kýžený stav, kdy robot šetří lidem čas a nechává jim prostor pro činnost s vyšší hodnotou.
Realita: samotná robotizace tedy určitě vede k zefektivnění výroby a v konečném důsledku se firmě finančně vyplatí. Neznamená to ale masivní propouštění zaměstnanců nebo konec náboru. Pracovníci se většinou od monotónních úkolů, jako je zakládání dílů, přesunou k činnosti, která vyžaduje větší přemýšlení a tím je pro ně i pro firmu hodnotnější, zajímavější a často i lépe placená. Zaměstnanci, kteří se vyškolí na ovládání robota, pak naopak významně posílí svou pozici na trhu práce.