Drony a autonomní systémy, umělá inteligence, pokročilé senzory, laserové a kvantové technologie zásadně mění podobu současných ozbrojených konfliktů. Pro evropský obranný průmysl to znamená nejen potřebu rychlejšího vývoje nových technologií, ale také těsnější spolupráci armády, firem a výzkumných organizací. Právě této spolupráci se věnovala dvoudenní konference Optické a obranné technologie v nové bezpečnostní realitě, kterou v Brně uspořádal Český optický klastr ve spolupráci s Univerzitou obrany.
Konference se konala od 23. do 24. září 2026 a zúčastnilo se jí devět desítek odborníků z průmyslu, výzkumných organizací, univerzit a institucí působících v oblasti obrany. Diskutovali o tom, jak nové technologické trendy mění požadavky na vývoj obranných systémů a jak lépe využít české know-how v optice, laserových technologiích, senzorice či kvantových technologiích.
Spolupráci mezi průmyslem a výzkumem usnadňuje Český optický klastr
Dvoudenní setkání zahrnovalo řadu přednášek o změnách ve vojenských strategiích a taktikách, a technologických trendech, které se projevují v aktuálních ozbrojených konfliktech. Dále také představení konkrétních obranných technologií z různých oblastí optiky, jež vyvíjí české a evropské firmy, univerzity a další výzkumné organizace. V neposlední řadě pak probíhaly diskuze o možnostech spolupráce mezi vědou, průmyslem a Armádou České republiky. Právě podpora vzniku podobných spoluprací je jedním z cílů Českého optického klastru, který tuto konferenci uspořádal.
Účastníky konference přivítal jako první Vítězslav Moťka, ambasador Českého optického klastru pro oblast vojenské optiky, který mimo jiné upozornil na slabě využité možnosti finanční podpory českých obranných projektů. Díky koordinaci Českého optického klastru v zapojování členů do konsorcií se však situace zlepšuje a jeho členové dosahují na potřebné dotace „Pozitivním příkladem je spojení členů klastru do konsorcií, která požádala o podporu z programu PRODEF2 TAČR pro klíčové prioritní výzkumné oblasti. Je to pro ně cesta k usnadnění aplikovaného výzkumu a inovací v obranném sektoru", sdělil Vítězslav Moťka.
Plukovník František Racek z Univerzity obrany k možnostem spolupráce s využitím dotací uvedl: „Případné zapojení Univerzity obrany do výzkumných projektů, které následně žádají o dotační prostředky z programů od poskytovatelů, jako je TAČR, představuje v praxi mnohem větší šanci na úspěch. A to z důvodu hluboké znalosti jak terminologie, tak i procesů, technologické infrastruktury a dalšího souvisejícího prostředí, do nějž je třeba vyvíjenou technologii integrovat."
Lepšímu nastavení spoluprací z pohledu firmy se ve své přednášce věnoval i Jan Kubát z firmy Crytur. Podle něj se spíše než vývoj technologie s následnou komerční nabídkou možnému objednateli více osvědčuje zahájit vývoj až na základě jasné poptávky od budoucího příjemce. Právě k tomuto včasnému provázání různých partnerů pomáhají aktivity Českého optického klastru.
Rostoucí význam laserových a dalších optických technologií v obranném sektoru
Přednášky a panelová diskuze na konferenci se dotýkaly i tématu pokročilých technologií, jako je umělá inteligence, jež bude neodvratně hrát stále důležitější roli v obraně a zbraňových systémech. Vladimír Chlup z firmy PRAMACOM-HT pak ve své prezentaci popsal rostoucí roli technologií pro senzorickou nadvládu na bojišti či robotizaci bojiště. Upozornil na nezbytnost urgentní vesmírné konstelace na dráze LEO, jež je potřebná pro komunikaci družic na principu laserové komunikace jako nezbytný krok pro přehled o situací v krizových oblastech.
Vystoupil též Michael Písařík zastupující německý Fraunhofer-Institut für Optronik, světoznámý institut aplikovaného výzkumu zaměřený na optické a optronické senzory, zpracování obrazu, AI a komplexní senzorové systémy. Představil zde svůj pokročilý výzkum v oblasti laserových technologií pro obranné účely.
Viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková na konferenci promluvila k rostoucímu významu kvantových technologií, které patří mezi pilíře aktivit Českého optického klastru: „Kvantové technologie už nejsou jen tématem výzkumu. V obraně a bezpečnosti mají strategický význam - od komunikace a ochrany dat přes senzory a navigaci až po kvantové počítače. Na některé jejich dopady se přitom musíme připravovat už dnes. Příkladem je šifrovaná komunikace: data, která dnes považujeme za bezpečná, mohou být v budoucnu s pomocí dostatečně výkonných kvantových počítačů prolomena. Proto již dnes musí probíhat přechod na postkvantovou kryptografii. SPČR založil pracovní skupinu pro kvantové technologie, aby propojil firmy a výzkum, pomohl převést silný český potenciál do reálných průmyslových a bezpečnostních schopností a prosazoval, aby se význam kvantových technologií promítl také do strategií státu a programů podpory."
Na konferenci vystoupili také zástupci Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP). Daniel Ždych zde prezentoval možnosti a principy využití programů na podporu obranného průmyslu. Radek Hauerland, viceprezident pro průmysl AOBP přiblížil účastníkům konference novou strategii NATO pro spolupráci s průmyslem. „Moderní obranné technologie se vyvíjejí mimořádně rychle, a proto je nezbytné zapojovat průmysl již do formulování budoucích potřeb armád. Nová strategie NATO SYNC představuje důležitý krok k tomu, aby průmysl nebyl pouze dodavatelem, ale skutečným partnerem při vytváření obranných schopností. Česká republika disponuje významným know-how v oblasti optiky, optoelektroniky a dalších špičkových technologií, které může v tomto procesu nabídnout. Nestačí však vyvinout kvalitní produkt - musíme jej dokázat rychle integrovat, zavést do praxe a vyrábět v potřebném množství. Právě v propojení průmyslu, výzkumu a armády vidím velkou příležitost pro české technologické firmy", uvedl Radek Hauerland.