Evropská komise (EK) ve svém novém Akčním plánu pro elektrifikaci posiluje roli chlazení jako nástroje, který má budovám pomoci zvládat vlny veder. Opřít se přitom chce o výrazně rychlejší rozšiřování tepelných čerpadel: jejich roční počet instalací v EU má do roku 2030 vzrůst z 2,4 na přibližně 4 miliony. Pro ČR, kde se technické systémy budov tradičně navrhují především s ohledem na zimní provoz, to znamená změnu přístupu. Vytápění a chlazení bude nutné stále častěji plánovat jako jeden celoroční systém.
Evropská komise zveřejnila 17. července svůj Akční plán pro elektrifikaci. V oblasti budov dokument propojuje rychlejší přechod od fosilních zdrojů s potřebou lépe zvládat rostoucí letní teploty. U tepelných čerpadel proto vedle vytápění a ohřevu vody zdůrazňuje také schopnost účinně chladit a přispívat k odolnosti budov během delších a intenzivnějších vln veder. Členské státy zároveň vybízí, aby jejich podporu zohledňovaly ve svých plánech adaptace na změnu klimatu.
„Chlazení se posouvá z kategorie dodatečného komfortu do strategického plánování budov. Pro evropský trh včetně českého je tento vývoj zásadní, protože vytápění a ochrana před letním přehříváním se u řady objektů stále řeší odděleně. Nový přístup naopak směřuje k systémům, které zajistí celoroční provoz a řídí spotřebu podle skutečných potřeb budovy," vysvětluje Enrique Vilamitjana, generální ředitel Panasonic Heating & Cooling Solutions Europe.
Růst trhu prověří kapacity celého oboru
Širší role tepelných čerpadel je součástí celkového posunu k elektrifikaci. Evropská komise chce do roku 2040 zvýšit podíl elektřiny na konečné spotřebě energie v EU na indikativních 46 procent. V budovách k tomu má přispět zvýšení ročního počtu instalovaných tepelných čerpadel z 2,4 milionu v roce 2025 na přibližně 4 miliony v roce 2030.
„Růst o dvě třetiny během pěti let prověří celý obor. Nestačí pouze vyrobit a dodat více zařízení. Každá instalace vyžaduje kvalitní návrh, správnou montáž a následný servis. Také český trh proto bude potřebovat odpovídající počet kvalifikovaných projektantů, montážních firem a servisních techniků," říká Radek Vach, ředitel pro strategii závodu Panasonic Heating & Ventilation Air-Conditioning Czech, který v Plzni vyrábí tepelná čerpadla pro český a evropský trh.
Celoroční provoz mění ekonomiku budov
Rychlejší rozšiřování tepelných čerpadel bude záviset také na jejich ekonomice. Podle Evropské komise může přechod z plynového kotle na tepelné čerpadlo snížit domácnosti výdaje na vytápění o 20 až více než 60 %. Konkrétní výsledek se liší podle stavu budovy, cen energií, způsobu provozu a kvality návrhu a instalace.
„Pokud stejné zařízení zajišťuje vytápění i letní chlazení, je nutné jeho ekonomiku posuzovat za celý rok, nikoliv pouze podle zimní spotřeby. Pro developery, vlastníky budov a facility manažery to znamená plánovat oba režimy jako jeden celek. Vedle výkonu a pořizovací ceny proto poroste význam celoroční účinnosti a chytrého řízení," vysvětluje Radek Vach.
Právě pořizovacími náklady a dalším rozvojem trhu se mají zabývat navazující kroky Evropské komise. Akční plán počítá se samostatným plánem pro vytápění a chlazení a do roku 2027 chce Komise posoudit také možnosti, jak zmenšit cenový rozdíl mezi tepelnými čerpadly a fosilními kotli.
„Pro český trh bude klíčové, jak se tyto kroky promítnou do podmínek pro investice, výstavbu a renovace. Ty ovlivní tempo rozvoje tepelných čerpadel i začleňování chlazení do energetických řešení budov," uzavírá Radek Vach.