Standard pro řešení I4.0: nové ethernetové IO moduly od firmy Pepperl+Fuchs podporují v jednom zařízení všechny běžné ethernetové protokoly, jako jsou PROFINET, EtherNet/IP nebo EtherCAT. Integrovaná jednotka s funkcí IO-Link master umožňuje realizovat kompletní diagnostiku
a parametrizaci.
Napájecí konektor M12 s kódováním L je určen pro proud až 16 A
a snižuje náklady na instalaci. Moduly s integrovanými logickými funkcemi mohou být použity v autonomních aplikacích, kompletně nahradit centrální řídicí jednotku nebo pracovat jen se stavovými hlášeními. Jako takové tvoří tyto sběrnicové moduly základ pro řešení podle konceptu Industry 4.0.
Nové vstupně-výstupní ethernetové moduly umožňují připojení snímačů a akčních členů s rozhraním IO-Link, mohou pracovat s různými protokoly a prostřednictvím konektoru M12 poskytují napájení až 16 A.
Schopnost pracovat s různými protokoly umožňuje standardizaci u strojů, kde byly dříve vyžadovány moduly různých typů. Otočným přepínačem je možné vybrat mezi protokoly PROFINET, EtherNet/IP a EtherCAT. Vestavěný webový server usnadňuje stahování souborů a parametrizaci a také poskytuje diagnostické ukazatele.
Prostřednictvím vestavěné osmikanálové jednotky IO-Link master je možné připojit, konfigurovat a parametrizovat všechny snímače a akční členy kompatibilní s IO-Link. Klíčovými výhodami tohoto řešení jsou transparentní diagnostika a jednoduchá výměna zařízení díky redundantnímu ukládání dat.
Koncepce napájení využívající konektor M12 s kódováním L umožňuje připojení a napájení zařízení až
do 16 A. Tím je omezena potřeba paralelní kabeláže a samostatného přizpůsobení napájení. Robustní celokovový odlitý kryt zaručuje krytí IP65/67/69 a je velmi kompaktní. Jeho délka je jen 200 mm a výška 18 mm.
Vše, co je třeba k tomu, aby moduly vykonávaly distribuované funkce a odlehčily tak zatížení centrálního řídicího systému nebo jej zcela nahradily, je jednoduché naprogramování. Snižují se tak náklady na komunikaci a zkracují doby reakce, zatímco centrální přehled je zachován. Distribuované logické funkce mohou být omezeny jen na některé IO, zatímco ostatní zůstanou řízené z centrálního řídicího systému. Tak je možné zachovat interakce mezi aplikací v centrálním řídicím systému a distribuovaným programem.