Do meziresortního připomínkového řízení by měl vstoupit zákon, který zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným umožní po vzoru zahraničí skládat mistrovskou zkoušku a užívat titul Mistr. Minulá vláda normu sice v roce 2021 projednala, ale navzdory tomu, že novinka získala podporu napříč politickým spektrem, poslanci ji do parlamentních voleb už nestihli projednat. Proto musí projít legislativním procesem znovu. Mistrovské zkoušky by mělo být možné skládat od roku 2024.
„Kdo úspěšně složí mistrovskou zkoušku, stane se držitelem mistrovského listu a bude mít právo používat označení Mistr. Zákazníci se tak brzy dočkají třeba Mistrů tesařů, Mistrů pekařů, Mistrů cukrářů a dalších. Mistři budou zárukou kvalitně provedené práce a solidního přístupu k zákazníkům i kvalitního reklamačního, záručního a pozáručního servisu," uvedl prezident Cechu obkladačů a viceprezident Hospodářské komory Roman Pommer.
Vedle benefitů, které získá zákazník, si Hospodářská komora od mistrovských listů slibuje i to, že se stanou společenským oceněním řemeslníka za práci nejvyšší kvality. Tuzemské zákony v současnosti absolventům středních škol totiž neumožňují, aby svou odbornost a řemeslnou kvalitu získanou praxí mohli formálně deklarovat, jako je tomu běžně v zahraničí, kupříkladu v Německu, Rakousku, Francii nebo Norsku, ale také v Polsku, Maďarsku nebo Chorvatsku. Mistrovské zkoušky jsou v těchto zemích také vzájemně uznávány úřady a zaměstnavateli.
Mistrovská zkouška bude mít tři části: praktickou, teoretickou odbornou a teoretickou obecnou. Praktickou část bude tvořit realizace mistrovského díla na nejvyšší úrovni. V teoretické odborné části se budou ověřovat odborné znalosti. Obecná část bude mít za cíl ověřit, jaké má žadatel o titul provozně ekonomické znalosti, zejména schopnost řídit a vést ke zvýšení dovedností a znalostí kolektiv pracovníků včetně žáků, a také jak se orientuje v podnikatelském prostředí. Tato část bude jednotná pro všechny mistrovské kvalifikace.
„Mistrovská zkouška se bude konat před zkušební komisí, která bude složena ze zástupců Hospodářské komory, Agrární komory a profesních společenstev, případně také ze zástupců středních, vyšších odborných nebo vysokých škol nebo z dalších odborně zdatných osob," dodal Roman Pommer.
V Evropě je mistrovská kvalifikace zpravidla uzákoněna jako součást školského zákona nebo zákona o řemeslech či živnostech. Za organizaci mistrovské zkoušky, dohled nad zkouškou i přípravnými kurzy nejčastěji ručí obchodní a průmyslové komory nebo komory řemesel. Její obsah je přitom vytvářen ve spolupráci s dalšími hospodářskými a sociálními partnery, ústavy pro odborné vzdělávání a řemeslnými cechy. Přípravu české verze zákona má na starost Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Aby zákon mohl pružně reagovat na požadavky trhu práce a vývoj v podnikatelském sektoru, budou povolání, u nichž se bude ověřovat mistrovská kvalifikace, vymezena nařízením vlády.
Podle prvního návrhu nařízení vlády by mistrovskou zkoušku mohli skládat lidé působící ve 48 oborech. V působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu a Hospodářské komory by první mistrovské listy mohli získat kupř. houslaři, kadeřníci, kameníci, zedníci, kamnáři, krejčí, kuchaři, karosáři nebo obuvníci. V působnosti Ministerstva zemědělství a Agrární komory by šlo o floristy, řezníky, včelaře nebo vinaře.
Hospodářská komora odhaduje v prvních 5 letech ročně průměrně 2 000 vykonaných zkoušek a 1 600 vydaných mistrovských listů. Například v Chorvatsku se o složení mistrovské zkoušky v 62 oborech každoročně hlásí průměrně 1 200 zájemců. Samotná státem uznávaná mistrovská zkouška, kterou organizuje Chorvatská komora řemesel, se skládá ve čtyřech zkouškových termínech.