Rychlost, s jakou se tuzemské hospodářství vyrovná s dopady vládních kroků proti šíření koronaviru, bude podle podnikatelských organizací záviset hlavně na tom, nakolik teď vláda uvolní řadu dílčích podmínek, které svazují podnikání. Předložily proto sadu 30 konkrétních opatření pro uvolnění podnikání. Navrhují například dočasně snížit spotřební daň z motorové nafty, která se promítá do ceny přepravy zboží, a také zavést mimořádné odpisy nově pořízeného majetku.
„Máme-li hodnotit celé období od 12. března do dneška, kdy se výrazněji uvolňují restriktivní opatření, tak přes veškeré připomínky, které jsme měli, se domnívám, že vláda celkově situaci zvládla dobře. Nemyslím si, že kterákoliv jiná vláda, která by přicházela v úvahu místo té stávající, by mohla reagovat lépe. To platí i pro výši plánovaného rozpočtového deficitu 500 mld. korun, který je v dané situaci pochopitelný. Samozřejmě to neznamená, že takové schodky mohou být v budoucnu samozřejmostí, bude-li krize pokračovat nebo pokud přijde jakákoli jiná," prohlásil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Představitelé podnikatelských organizací zároveň oznámili, že fáze, kdy zaměstnavatelé a živnostníci potřebovali okamžitou pomoc státu, skončila.
„Další osud podnikatelů bude záviset už jen na jejich vlastních schopnostech. K ozdravení ekonomiky bude proto potřeba, aby do konce letošního roku vláda přijímala již jen taková opatření, která budou mít prokazatelný potenciál relevantně stimulovat dotčená odvětví ekonomiky ČR. Například cestovní ruch bude potřebovat přímé dotace a také marketingovou podporu ČR jako turistické destinace. Českému průmyslu by mimo jiné mohlo pomoci udržet zaměstnanost systémové nastavení kurzarbeitu po vzoru německého modelu a do té doby prodloužit program Antivirus," uvedl šéf Komory.
Komora zároveň připomněla, že peníze v programu Antivirus jen skrze zaměstnavatele částečně nahrazují příjem zaměstnanců, aby je podniky nepropustily. Peníze z programu Pětadvacítka jsou v podstatě jen jinou formou podpory v nezaměstnanosti, peníze směřovaly na jejich živobytí, nikoliv na podporu jejich podnikání. Zbylá část balíku vládní pomoci většinou tvoří bankovní záruky za nově poskytnuté úvěry. „Tyto peníze podnikatelé vrátí do státního rozpočtu. A protože jsou úročené, tak i s úroky. Ale aby mohli podnikat, platit daně do státní kasy, potřebují k tomu od vlády dobré podmínky," upřesnil.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy zvýšená hygienická opatření stály obchody už 1,8 mld. korun, které zaplatily nikoliv z veřejných, ale z vlastních zdrojů. Obchodu se také zatím daří držet zaměstnanost a jako jeden z mála tento sektor tvořil i nová pracovní místa i během nouzového stavu. „Aktuálně vzrostl počet zaměstnanců v retailu o 8600 lidí. Pro nepotravinářský sektor ale bude udržení zaměstnanosti obtížné, neboť poptávka se k normálu vrací mnohem pomaleji, než se očekávalo. Proto bude klíčové, aby program Antivirus pokračoval i po létě a lidé byli přesvědčeni, že si dokážou práci udržet dlouhodobě," potvrdil Prouza.
Co se týká podnikatelů v ubytovacích službách, budou potřebovat spíše přímou dotaci než úvěry. Program Antivirus podle nového šetření Asociace hotelů a restaurací využilo skoro 79 % poskytovatelů ubytovacích služeb mimo Prahu, v hlavním městě téměř 90 % podniků „Díky tomu většina podnikatelů v ubytovacích službách mimo Prahu zatím drží své zaměstnance. Propustit musely pouze do 5 % zaměstnanců. Do 10 % zaměstnanců propouštělo zatím pouze 14 % zaměstnavatelů. Většina firem ale stále ještě čeká, jak se bude dále vyvíjet pomoc státu pro udržení a podporu cestovního ruchu," uvedl prezident asociace Václav Stárek.
V Praze je situace ale mnohem dramatičtější, v hlavním městě se propouštělo více. Třetina zaměstnavatelů propustila mezi 5 až 10 % svých zaměstnanců. Další třetina podnikatelů propustila do 30 % zaměstnanců a 15 % firem v asociaci uvedly, že musely propustit až polovinu pracovníků.
Vláda by se měla soustředit i na průmysl. V ČR zajišťuje jednu třetinu míst v soukromém sektoru. Samotný automobilový sektor přitom zaměstnává zprostředkovaně až půl milionu zaměstnanců a přispívá k 9 % českého HDP. Tuzemský průmysl se ale v dubnu meziročně propadl téměř o 34 %.
„Stát by proto měl cílenými opatřeními podpořit likviditu a zaměstnanost, zejména ukotvit do českého právního řádu německý model kurzarbeitu. Aktivoval by se podle předem stanovených pravidel po skončení programu Antivirus," navrhuje vládě jedno z několika opatření pro průmysl předseda Průmyslové sekce Hospodářské komory a ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.
„Na podporu konkurenceschopnosti v rámci úzce provázaných mezinárodních dodavatelských řetězců je pro český automobilový průmysl v době ekonomického poklesu klíčová podpora investic do digitalizace, automatizace a rozvoje environmentálních řešení ve výrobě. Zároveň je zapotřebí pokročit v budování infrastruktury, ať již jde o rychlostní komunikace, přivaděče k průmyslovým zónám, či té pro nízkoemisní mobilitu," dodává Petzl.
Podnikatelské organizace zároveň deklarovaly, že jsou připravené kromě svých návrhů s vládou jednat také o tom, jak vylepšit protiepidemiologická opatření v podnicích, která by se zavedla na podzim letošního roku jako prevence proti případné druhé vlně koronaviru. „Je lepší být připraven, než nepřipraven. Nikdo si nepřeje, aby vláda opět plošně vypnula českou ekonomiku. Lokální ohniska se týkají i lokálních zaměstnavatelů, a proto je nezbytné i do firem poslat jasné instrukce, jak mohou efektivně přispět v prevenci šíření nákazy," uzavřel Dlouhý.
Seznam opatření navrhovaných Hospodářskou komorou a dalšími podnikatelskými organizacemi naleznete na jejích webech.
Miroslav Diro