Zájem firem o fotovoltaiku letos výrazně roste a počet nových instalací se v prvním pololetí meziročně zvýšil několikanásobně. Přibývá projektů, které řeší konkrétní provozní rizika - výpadky, limity příkonu i nedostupné přípojky. Fotovoltaika často funguje i jako součást hybridního systému v kombinaci s bateriemi a „tvrdým" zdrojem energie.
Solární panely Střelice
Data Solární asociace ukazují výraznou změnu struktury trhu. Zatímco počet nových domácích fotovoltaik v první polovině roku 2026 meziročně klesl zhruba o polovinu, firemní instalace naopak rekordně rostou. Distribuční společnosti připojily 3 173 firemních a pozemních elektráren, což představuje meziroční nárůst o více než 270 %. Firmy tak začínají dohánět to, co v minulých letech táhly především domácnosti.
V nových projektech je vidět, že firmy přistupují k fotovoltaice mnohem strategičtěji a řeší ji jako součást širšího energetického a provozního plánování. „Zatímco domácnosti instalace spíše odkládají, firmy řeší stabilitu provozu, ochranu proti výpadkům sítě a větší energetickou soběstačnost. Stále častěji se také setkáváme s požadavky na napájení elektromobility nebo využití ploch, které dosud nebyly energeticky aktivní. Firmy dnes chtějí, aby fotovoltaika využívala existující infrastrukturu, vyhýbala se záborům půdy a kombinovala energetické i provozní funkce," popisuje uvažování firem Lukáš Nekvapil, jednatel společnosti Lunek. „Typickým příkladem jsou solární carporty. Například naše letošní realizace v Zoo Zlín, kde fotovoltaika spojuje výrobu elektřiny s praktickým zastřešením parkoviště," dodává.
Výrazně roste i bateriová kapacita - v prvním pololetí přibylo 318 MWh nových úložišť, což je meziročně o 83 % více. Díky Lex OZE III se staly realizovatelnými samostatně stojící velkokapacitní bateriové projekty (BESS) bez výrobního zdroje (např. FVE). Takových systémů bylo v prvním pololetí připojeno dvanáct o souhrnné kapacitě 108 MWh. „Ještě před pár lety šlo spíš o teoretické modely, dnes vidíme konkrétní projekty nejen v řádu jednotek, ale až desítek MWh. Realizují se tedy významně větší projekty než v minulosti," popisuje Patrik Pinkoš, vedoucí obchodu pro EU společnosti Wattstor. Dodává, že v současnosti jsou to zejména projekty zaměřené na poskytování služeb výkonové rovnováhy, již se ale objevují i projekty, které pracují i s obchodní flexibilitou.
Stále důležitější je pro firmy také zajištění spolehlivé dodávky elektřiny. Mnohé provozy dnes reagují citlivěji na výpadky energie a limity distribuční sítě. Musí přitom zajistit nepřerušený chod klíčových systémů. „Často jde o servery, systémy řízení budovy a další technologie. Konkrétním příkladem mohou být solné komory, kde probíhá testování odolnosti nátěrů proti korozi pro komponenty v náročných transportních podmínkách. Takové testy se délkou mohou dostat i přes tisíc hodin, takže výpadek elektřiny není žádoucí, protože naruší stabilní podmínky v solné komoře. Hrozí znehodnocení dílů a nutnost celý testovací cyklus opakovat," vysvětluje Vilém Pražák, nezávislý specialista na výrobu elektrické energie a zálohování. „Záloha bývá vícestupňová. Krátké výpadky pokryjí baterie z fotovoltaického systému a UPS, při delším přerušení se automaticky spouští plynová elektrocentrála. Napojení na zemní plyn dává jistotu nepřetržité dostupnosti paliva," dodává Vilém Pražák.
Vedle energetické zálohy kvůli nestabilitě sítě čelí firmy často problémům třeba při navýšení výrobní kapacity, se kterou je spojená vyšší spotřeba elektrické energie. „Nezřídka se setkáváme se situací, že firma v době realizace výrobní haly od distributora elektřiny zjistí, že přípojka elektrické energie bude opožděna, nebo vzhledem k místnímu přetížení sítě dokonce ani nelze připojení realizovat v požadovaném výkonu. Firmy v takových případech stále častěji vytváří hybridní systémy kombinující fotovoltaiku s baterií a plynovou elektrocentrálu, čímž získávají flexibilitu ve výkonu i realizaci," říká Jakub Koníček ze společnosti Solforen, která se specializuje na off‑grid řešení.
Objevují se i případy, kdy firmy volí plně ostrovní řešení. Téměř dva roky funguje zcela nezávisle na distribučních sítích výrobně‑skladový areál na okraji obce Střelice nedaleko Brna. Střecha zdejší haly je kompletně pokryta solárními panely o celkovém výkonu 90 kWp, což by dokázalo pokrýt spotřebu deseti domácností. „Fotovoltaika s bateriemi v roce 2025 zajistila více než 97 % spotřeby objektu. Přesto se systém neobejde bez ‚tvrdého' zdroje v podobě plynové elektrocentrály, který průběžně dobíjí baterie a supluje tak fotovoltaiku v obdobích nízkého solárního výkonu. Reálný provoz v roce 2025 ukázal, že polovina veškeré energie dodané generátorem připadla na prosinec," dodává Jakub Koníček s tím, že pohon elektrocentrály v tomto případě zajišťuje zkapalněný propan (LPG) skladovaný v zásobnících, který zde současně slouží jako palivo pro plynové kotle.