V pátek 11. března si svět připomene pětileté výročí havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima Dai-iči. Havárii způsobila v roce 2011 obrovská vlna tsunami vyvolaná předchozím ničivým zemětřesením. Časté srovnávání s havárií v Černobylu z roku 1986 však zkresluje důsledky japonské události.
Havárie jaderné elektrárny Fukušima je jedním z dalších důležitých mezníků v historii jaderné energetiky, který také díky vyostřenému mediálnímu působení otřásl důvěrou široké veřejnosti. Událost byla na Mezinárodní stupnici jaderných událostí (INES) hodnocena nejvyšším stupněm 7, tedy stejně jako havárie jaderné elektrárny v Černobylu v 80. letech 20. století. Přitom při hodnocení havárie na jednotlivých zasažených reaktorech (poškozeny tři ze šesti) uvádí stupeň 3 až 5. Následky obou havárií jsou rovněž nesrovnatelné.
Dle zjištění francouzského Institutu pro ochranu před radiací a nukleární bezpečnost (IRSN) se únik radiace z elektrárny Fukušima Dai-či pohyboval na úrovni 10 % toho černobylského, kontaminované území pak koresponduje s oblastí zabírající 5 % v porovnání s Černobylem. Dopady fukušimské havárie byly vzhledem k dalším následkům přírodní katastrofy, která byla jedním z jejích spouštěčů, vlastně velmi malé. Na rozdíl od černobylské havárie Fukušima nepřinesla žádné oběti na životech v souvislosti s vystavením radiaci. V Japonsku rovněž došlo k rychlé evakuaci populace v okolí elektrárny a k varování před konzumací určitých typů jídel. Odborná veřejnost proto diskutuje, zda stupnici INES nerevidovat, aby tyto markantní rozdíly odrážela.
Reflexí událostí ve Fukušimě byla následná, dosud stále probíhající, mezinárodní politická diskuse o dalším využití jaderné energetiky. Řada zemí se rozhodla prověřit odolnost svých jaderných elektráren v možných extrémních podmínkách a provádět tzv. zátěžové testy (stress tests). Evropská rada schválila jejich uskutečnění v EU již krátce po havárii, koncem března 2011. U některých zemí, např. u Německa, je možné pozorovat postupný úplný odklon od jaderné energie, celosvětovým trendem je zpřísňování podmínek jaderné bezpečnosti.
I pro český jaderný průmysl je bezpečnost důležitým tématem. Bezpečný provoz jaderných elektráren je prvořadou prioritou a díky neustále se zdokonalujícím technickým provedením jsou veškerá opatření na stále vyšší úrovni. V březnu 2016 byl například instalací speciálních kontejnerů pro uskladnění těžké techniky, umožňující elektrárně zvládnout v českých podmínkách těžko představitelné zemětřesení o velikosti pět a půl stupně Richterovy škály, dokončen balík ochranných opatření proti seizmické události na JE Temelín.
Zdroj: Stanford News, ForAtom, SÚJB, OECD-NEA
Foto: www.ciras.org.uk