Co se vybaví většině Čechů, když se zeptáte na nejseverněji položený stát Pobaltí - Estonsko? S velkou pravděpodobností to bude jeho vysoce rozvinutá digitalizace, zvláště pak státní správy. Řada lidí si propojí Estonsko i se všeobecně známými značkami jako jsou Skype a Bolt. Ale co dál? Na co se orientuje místní průmysl a v čem se nabízí možnosti spolupráce s českými obchodními partnery? Následující odstavce se zaměří na Estonsko trochu nezvyklou optikou - přes jeho úspěchy a potřeby v oblasti strojírenství.
Strojírenství a kovovýroba patří ke třem největším průmyslovým odvětvím v Estonsku. Po službách, dominujících na tvorbě estonského HDP, představuje strojírenství, kovovýroba, dále dřevozpracující průmysl a potravinářství klíčové sektory tamního hospodářství. Z hlediska obratu a realizovaného exportu je jednoznačně na tomto trhu největším hráčem v odvětví strojírenství a kovovýroby společnost BLRT Grupp. Tento holding s estonským sídlem je symbolem loďařského průmyslu, a to nejen v Estonsku, ale napříč celým Pobaltím. Díky vysoce kvalitnímu strojovému parku, zahrnujícímu mimo jiné horizontální obráběcí stroje a velké obráběcí centrum od českých výrobců, dokáže firma vyrobit dílce velkých rozměrů nejen pro lodě, ale v rámci tzv. strojírenských kooperací i pro zařízení s jiným využitím. Nutno podotknout, že české strojírenské technologie nejsou v Estonsku ničím neobvyklým. Českými obráběcími stroji disponuje řada tamních kovozpracujících dílen.
Strojírenské subdodávky mířící primárně do Finska a Švédska jsou klíčové pro většinu estonských kovoobráběcích firem. Tento charakteristický byznys živí jak velké hráče na trhu, tak malé firmy rodinného typu. Nejčastěji jsou poptávané komponenty dřevozpracujících a zemědělských strojů, dopravní a energetická zařízení, ale výjimkou nejsou ani dílce určené pro těžební, letecký a kosmický průmysl. Estonská pobočka švýcarské společnosti ABB pak u tamních firem objednává dílce, ze kterých na okraji Tallinnu sestrojuje komponenty (hlavně statory a rotory) pro motory a generátory.
Svoji nezanedbatelnou stopu má v Estonsku i dopravní strojírenství. Stejně jako v celém Pobaltí i v jeho nejsevernější části se modernizují, opravují a rekonstruují lokomotivy a vagony. Vzhledem k tomu, že v regionu se stále používá řada lokomotiv značky ČKD, dodávaných z bývalého Československa do tehdejšího Sovětského svazu, jsou modernizace v zásadě nevyhnutelné.
Největší soukromou estonskou společností, která se na opravy a modernizace železničních lokomotiv a vagónů soustředí, je společnost Go Rail (dříve používající název Go Craft). Tato firma v loňském roce navíc dosáhla zajímavého milníku - jako první subjekt v Estonsku sestrojila pro svého klienta zcela nový železniční vagon. Manažer firmy odpovědný za konstrukci vagónu pan Aleksei Tepljakov při rozhovoru pro tento článek uvedl, že na daném projektu participovala i česká společnost - Výzkumný Ústav Železniční. Odborná znalost jejich zástupců pomohla ke zdárné certifikaci vagonu a úspěšnému dokončení projektu. Spolupráce s českými subjekty se logicky nabízí i v případě dodávek náhradních dílů či komponent pro vagony a lokomotivy. Se svými požadavky se na společnost Go Rail mohou samozřejmě obrátit i čeští provozovatelé lokomotiv, které vyžadují odborné opravy, primárně velkých agregátů jako motorů, převodovek, kompresorů a dalších velkých mechanických součástek. Estonská firma se nebojí ani pokročilých technologií. Zkušenosti má s instalací CNG motorů pro pohon železničních lokomotiv a v blízké budoucnosti ji pak čeká i rekonstrukce lokomotivy z dieselového motoru na vodíkový.
Další linka česko-estonské spolupráce v oblasti strojírenství a kovovýroby se aktuálně rodí, a to na úrovni strojírenských asociací. Prezident Federace estonského strojírenského průmyslu (EML) pan Raul Kütt v červenci loňského roku zavítal na pozvání do České republiky, aby se blíže seznámil s potenciálem českého strojírenství a zahájil spolupráci s českým Svazem strojírenské technologie.
Dle vyjádření pana Kütta spočívají přednosti estonského strojírenství a kovoobrábění v jeho více než 150leté tradici, rozsáhlé digitalizaci a robotizaci firem, ale také v intenzivní spolupráci s univerzitami a odbornými středními školami, a to jak v otázkách výzkumu a vývoje, tak školení technických inženýrů. Estonsko se prezentuje jako spolehlivá země, která svým partnerům poskytuje vysokou kvalitu produktů a služeb. Dle slov pana Kütta jsou estonské firmy připraveny na spolupráci i s českými partnery.
Estonsko nabízí pro české firmy řadu byznysových příležitostí. Kromě výše uvedeného je na místě zmínit významné projekty plánované primárně v oblasti energetiky a infrastruktury. Estonsko, coby země s dlouholetou tradicí nepříliš ekologické těžby a zpracování ropných břidlic, je nuceno svůj energetický mix rozšířit o obnovitelné zdroje energie. S ohledem na severské klima a dané přírodní podmínky je velká pozornost věnovaná větrné energetice. Konkrétně v Estonsku se aktuálně plánuje nedaleko od města Pärnu výstavba největší estonské větrné farmy o výkonu 255 MW s 38 větrnými turbínami. S největší pravděpodobností bude generálním dodavatelem projektu některá z nadnárodních firem, nicméně například výrobu některých kovových částí turbín lze očekávat v Estonsku či v jiném státu Pobaltí. To by mohlo vést jednak k investicím do strojního vybavení tamních firem, jednak k hledání spolehlivých dodavatelů materiálů a komponent. Tyto úvahy získávají na vážnosti díky řadě dalších estonských projektů na rozvoj větrné energetiky, a to i v rámci přeshraniční spolupráce s Lotyšskem.
Estonsko sice vyvíjí snahy na ozelenění svého energetického mixu, nevzdává se ale své tradiční těžby ropných břidlic, spíše naopak. V nadcházejících letech plánuje otevření nových těžebních míst jak státní společnost Eesti Energia (neboli Enefit), tak soukromá společnost Viru Keemia Grupp. Tyto projekty si vyžádají investice do nových těžebních zařízení a veškeré související infrastruktury.
Zmíněná společnost Viru Keemia Grupp, jeden z největších průmyslových holdingů v Estonsku, plánuje ještě další nezanedbatelný projekt - výstavbu celulózky v hodnotě 1 miliardy eur. I zde se bezesporu může uplatnit produkce českého strojírenství.
V případě infrastruktury nelze opomenout ani roky připravovaný projekt Rail Baltica, vysokorychlostní železniční trať spojující státy Pobaltí a Polsko, který se posunul do své stavební fáze a bude vyžadovat komponenty pro infrastrukturu, později také rozvoj železničních dep pro údržbu moderních osobních a nákladových vlakových jednotek.
Další exportní příležitosti na Pobaltských trzích budou představeny na online semináři CzechTrade dne 30. 1. 2024. Exportní seminář je zaměřený na obchodní příležitosti v Lotyšsku, Litvě a Estonsku. Účastníci získají informace o aktuální situaci na tamních trzích a praktické tipy na úspěšný export v těchto teritoriích. Na seminář je možné registrovat se na webových stránkách CzechTrade.
Zahraniční kancelář CzechTrade Pobaltí rovněž připravuje národní expozici českých firem na veletrhu Tech Industry 2024 (Riga, Lotyšsko, listopad). Výstava zaměřená na technické vybavení určené pro průmyslovou výrobu se v regionu těší velkému zájmu odborné veřejnosti a je největší akcí s tímto zaměřením v celém regionu Pobaltí. V letošním roce bude účast českých firem navíc finančně podpořena z projektů PROPED.
České společnosti se zájmem o prohloubení spolupráce na trzích Pobaltí nebo o účast na veletrhu Tech Industry se mohou přímo obracet na zahraniční kancelář CzechTrade pro státy Pobaltí.