Vše naznačuje tomu, že žijeme v době určitého zlomu, nebo minimálně zrychlování změn. Změn ve společnosti, ve způsobu života, v přírodě… Vnímáme tento stav ze svého úhlu pohledu, jako jednotlivci, společenství, ale také jako profesionálové každý ve svém oboru.
Hledáme pevné body, trendy vývoje a snažíme se odhadnout, co můžeme udělat, abychom se včas přizpůsobili a zůstali konkurenceschopní v tom, co děláme. Některé obory zažívají překotné změny, některé se téměř nemění, jinému třeba zmizí práce úplně.
Vždy mě fascinovalo, jak moderně vypadají třeba sto let staré společenské boty v Baťově muzeu. Deset let starý počítač nebo telefon budí jenom pobavený úsměv a psací stroj nebo schopnost stenografovat už téměř nikoho nezajímá.
CNC se přizpůsobuje době
Ani CNC (computer numerical control) a řízení pohybů pracovních strojů obecně nejsou úplně novým odvětvím, ale ani ne tak tradičním, jako je výroba bot. Od poloviny 20. století se vyvíjí postupným vylepšováním v duchu: rychleji, přesněji, více.
Byli jsme svědky i zásadnějších inovací, jako přímé/vestavné motory, nástup pětiosého obrábění nebo technologie digitálních dvojčat. Teď se ale zdají být změny rychlejší a hlubší než kdykoliv dříve.
Položme si tedy otázku: Jaké výzvy a změny očekáváme v oboru číslicového řízení pracovních strojů, a to zejména u obráběcích strojů?
Působíme ve výrobní sféře, musíme se tedy přizpůsobit trendům, které tuto oblast formují, a kterými jsou:
- nedostatek technického personálu, generační výměna (doslova vylidnění, reorganizace),
- změny v automobilovém průmyslu (přesun výroby z Evropy, EV technologie),
- zhoršení bezpečnosti v mnoha oblastech světa, investice do zbrojního a leteckého průmyslu,
- tlak na udržitelnost, cirkulární ekonomika, úspory energie,
- umělá inteligence a autonomní systémy.
Světová výroba a spotřeba obráběcích strojů se však, možná překvapivě, (ve finančním objemu) v posledních 15 let téměř nemění. Drží se někde kolem 80—100 mld. USD. Mění se ovšem preference technologií, strojů a nástrojů a také význam jednotlivých regionů. Zhusta je inzerováno složité pěti- a víceosé frézování, komplexní stroje integrující více technologií (soustružení, frézování, aditivní výroba…). Na druhou stranu, nejrychleji rostoucím trhem na světě jsou v tuto chvíli soustruhy švýcarského typu, česky nazývané dlouhotočné automaty.
Hledání nového modelu
Regionálně je dnes už v oboru strojů nezpochybnitelnou velmocí Čína s třetinovým podílem v produkci i ve spotřebě. Ale Evropa též vyrábí třetinu ze všech obráběcích strojů na světě, zatímco Severní a Jižní Amerika dohromady vyrábí méně než 10 %, i když spotřebovávají téměř čtvrtinu světové produkce.
V České republice se nyní hodně hovoří o nutnosti najít nový ekonomický model, protože se jasně ukazuje, že model opřený o subdodávky do evropského automobilového průmyslu se vyčerpal. Celá Evropa se teď potýká s odchodem automobilového průmyslu, s nejasnou energetickou koncepcí, s drtivou konkurencí průmyslových velmocí a nově též s přímým ohrožením bezpečnosti zvenčí. Správná cesta je zřejmě v hledání životaschopného ekonomického modelu pro budoucnost Evropské unie jako celku, ve společném úsilí tradičních evropských průmyslů o přežití v nelítostném ekonomickém boji. Od Japonců se můžeme naučit mnoho užitečného, třeba jak zorganizovat výrobu v relativně drahé zemi, aby produkty byly po celém světě konkurenceschopné. Klíčem se zdá být kombinace vlastností jako pečlivost, kázeň, spolehlivost a automatizace.
Japonská cesta
FANUC vyrábí všechny své řídicí systémy, stroje i roboty v Japonsku, nikdy „necestoval po světě“ za levnější pracovní silou. Kromě technické vyspělosti a spolehlivosti teprve nyní doceníme správnost této cesty i z pohledu strategické bezpečnosti. S produkcí kolem tisíce řídicích systémů denně drží tento japonský výrobce více než 60% podíl v počtu CNC systémů, které se dostávají na světový trh.
Evropa není pro FANUC trhem největším, ale je vnímána jako tradiční „kolébka“ strojírenství a v některých směrech stále ještě tahoun vývoje. Význam evropského trhu pro FANUC je demonstrován i velikostí a vybavením stánku na výstavě EMO 2025 v Hannoveru, plochou 1 000 m2 výstavní plochy zřetelně překonává i domácí německé výrobce řídicí, pohonové a automatizační techniky.
Strategie adaptace japonského výrobce na měnící se podmínky je jasná
Opatrně (bez nákladného zkoumání všech slepých odboček) přejímat nové technologie, ale neopouštět nic, co se osvědčuje: tedy především plně automatizovanou výrobu výhradně doma v Japonsku, produktovou spolehlivost, životnost a servisovatelnost.
V novém pojetí už CNC systém není jenom izolovanou řídicí jednotkou stroje, ale stává se platformou pro spolupráci výrobce systému, výrobce stroje, distributora a koncového uživatele.
Mezi vlastnosti moderního CNC řízení patří:
- velký výpočetní výkon v reálném čase (CPU už není limitem pro kvalitu a rychlost obrábění),
- pokročilé kompenzační funkce omezující vliv mechanických chyb stroje na přesnost výrobků,
- otevřenost uživatelským aplikacím výrobce stroje, intuitivní ovládání „bez manuálů“,
- možnost digitálního dvojčete pro vývoj, programování, školení i údržbu,
- podpora snadné robotizace (náhrada operátorů s nízkou kvalifikací roboty),
- komunikace a interakce s okolím včetně zpracování obrazu a hlasových povelů, sdílení dat IoT,
- podpůrné aplikace umělé inteligence pracující s velkými daty,
- inteligentní hospodaření s elektrickou energií.
Závěrem lze vyjádřit optimistické přesvědčení, že obráběcí stroje s CNC řídicími systémy z našeho průmyslu nezmizí. Budoucnost v tomto oboru však budou zřejmě řídit ti, kdo rychle najdou a využijí vznikající nové příležitosti a rychle se odpoutají od minulých odcházejících jistot.
Jan Loos, FANUC Czech