Největší jaderné ambice má v současnosti jednoznačně Čína. V zemi se staví 24 nových reaktorů. Po nedávno zrušeném moratoriu na schvalování nových projektů lze očekávat ještě ostřejší tempo výstavby. Do pěti let se má čínská jaderná kapacita více než zdvojnásobit.
Téměř nemine týdne, aby se na zpravodajských webech dedikovaných dění v jaderné energetice neobjevila nějaká zprávička z Číny. Asijský tygr momentálně staví 24 nových reaktorů, zatímco 27 již úspěšně provozuje. Do roku 2020 chce Čína současnou kapacitu 23 GW více než zdvojnásobit na 58 GW, o deset let později plánuje mít dokonce 150 GW instalovaných v jádře (to je téměř 40 % současné celosvětové jaderné kapacity). V roce 2011 sice v reakci na Fukušimskou havárii čínský jaderný dozor pozastavil schvalování všech nových projektů, moratorium však skončilo letos v březnu a investoři již plánují desítky dalších elektráren (hovoří se o 44 plánovaných reaktorech a dalších 90 - 100 ve fázi úvah). Doposud bylo nepsaným pravidlem stavět všechny reaktory podél pobřeží. Část z plánovaných reaktorů by však měla začít vyrůstat i ve vnitrozemí, pokud splní bezpečnostní podmínky. Technologie z Francie, Ruska i Spojených států začínají doplňovat i domácí prototypy reaktorů ACP 1000 a ACPR 1000+. Letos v květnu začala Čína s výstavbou reaktoru Hualong One, který bude určený i na export.
Ambiciózní výstavba klade vysoké nároky na zajištění dostatečného množství paliva. Čína má vlastní výrobny jaderného paliva a rovněž disponuje zásobami uranu (objeveno bylo na 350 ložisek). Domácí uranová těžba ovšem momentálně pokrývá jen zhruba čtvrtinu poptávky čínských jaderných elektráren. Strategie státu se proto zaměřuje na tři oblasti: investuje do geologických průzkumů nových lokalit pro domácí těžbu, získává těžební práva v zahraničních uranových dolech (například v Nigérii, Namibii, Mongolsku či Kazachstánu) a zároveň nakupuje uran prostřednictvím světové burzy. V budoucnu se chce Čína rovněž více zaměřit na recyklaci paliva - v současnosti provozuje jednu demonstrační jednotku přepracovacího závodu a jeden experimentální reaktor na MOX palivo. S rostoucím počtem reaktorů se však přepracovávání použitého paliva stane ekonomicky zajímavějším. Mimo to Čína rovněž investuje do výzkumu a vývoje reaktorů IV. generace.
Václav Hanus, ČNS
Zdroj: Nucnet, WNN, WNA, MAAE, Scientific American, Bulletin of the Atomic Scientist