Čína na letošní rok naplánovala spuštění devíti nových reaktorů o celkové kapacitě přes deset tisíc MWe. Od začátku roku stihla připojit čtyři, největší nápor se očekává během listopadu a prosince. V nastaveném tempu chce pokračovat i příští rok, kdy by měla spustit sedm reaktorů. Do roku 2030 by měla Čína v počtu jaderných elektráren předhonit USA.
Pokud vše půjde podle současných plánů, měla by na konci roku 2014 Čína mít v provozu o devět reaktorů více než loni a celková kapacita jaderných elektráren by měla stoupnout o 10 634 MWe. Během prvních devíti měsíců letošního roku stihla Čína připojit celkem čtyři nové bloky: Ning-te 2 (leden), Chung-jen-che 2, Jang-ťiang 1 (oba březen) a Fu-čching 1 (srpen). Ve všech případech se jedná o tlakovodní reaktory typu CPR -1000. Celková kapacita těchto čtyř bloků je 4085 MWe. Do konce roku by Čína chtěla stihnout připojit ještě reaktory Ning-te 3, Chung-jen-che 3, Jang-ťiang 2, Fu-čching 2 a Fang-ťia-šan 1.
Celkem je v Číně v provozu 21 reaktorů, dalších 27 se staví. Existují však plány na výstavbu dalších 58 jaderných bloků, jak na pobřeží, tak ve vnitrozemí. Momentálně dodává jádro jen těsně přes 2 % celkové produkce elektřiny, zatímco podíl uhlí se podle odhadů světových analytických firem pohybuje mezi 70 až 75 %. V roce 2013 vyprodukovala Čína více emisí CO2 na hlavu než spojené státy a Evropská unie dohromady, její podíl na světových emisích navíc neustále roste. Čínská vláda proto chce masivně investovat do bezemisních zdrojů: kromě jádra podporuje výstavbu větrných a solárních elektráren. Velký důraz se rovněž klade na využití vodních zdrojů, které se na výrobě elektřiny podílejí z 15 %. Proti stavbám gigantických přehrad spojených s přesidlováním stovek tisíc lidí však protestuje řada ekologů.