Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna" na semaforech, dnešní technologie umožňují propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta. Umí zajistit rychlejší průjezd sanitek nebo zkrátit čekání v kolonách. Za 25 let by chytré řízení křižovatek nebo dopravních omezení mělo být v Česku standardem.
Podle Strategie rozvoje inteligentních dopravních systémů 2021-2027 vydané Ministerstvem dopravy ČR se má do roku 2050 stát adaptivní řízení ve větších českých městech standardem. Dokument popisuje, jak bude dopravní systém díky digitalizaci propojený datově i prostorově, poskytne účastníkům provozu přesné informace a možnost volby mezi různými druhy dopravy podle času, ceny a ekologického dopadu.
Chytré řízení dopravy dnes funguje především v Praze a krajských městech. Hlavní město například letos testuje adaptivní semafory, které reagují na aktuální dopravní situaci. Pomocí kamer, senzorů a nově i sítě 5G dokážou v reálném čase měnit světelné signály podle hustoty provozu. Jak uvedl pražský magistrát, projekt má zlepšit plynulost dopravy, omezit kolony a přispět ke snížení emisí.
„Jedním z hlavních cílů projektu je zlepšit možnosti regulace vjezdů do městské zástavby a optimalizovat dopravní tok na klíčových komunikacích. Díky technologii 5G bude naše řízení dopravy schopno rychle a efektivně reagovat na měnící se dopravní situace," popsal radní pro Smart City, ICT, vědu, výzkum a inovace Daniel Mazur. Nová technologie se testuje v několika městských čtvrtích.
Brno pro prevenci kolon zavedlo systém chytrého řízení křižovatek. „Systém Seeroad umožňuje automobilům nové generace, které už komunikují s infrastrukturou, predikovat, co se děje kolem nich, kdy a kde se tvoří kolona, upozorňuje na průjezd vozidel záchranné služby a mnoho dalšího," popsal na veletrhu URBIS Jakub Rybář, vedoucí Oddělení spolupráce a rozvoje města Brna.
Výzkumu a implementaci inteligentních dopravních systémů (ITS) v českých městech se dlouhodobě věnuje Centrum dopravního výzkumu. Má zmapovaný konkrétní přínos chytrých řešení v dopravě. Například na opravovaných úsecích testovalo proměnné dopravní značky pro včasné usměrnění dopravy. Snížil se celkový čas zdržení, především v místech, kde dochází ke snížení počtu jízdních pruhů, až o 25 procent a počet nehod klesl o více než 50 procent.
Auta, která mluví s infrastrukturou
Velkým krokem v inteligentním řízení dopravy v Česku je také projekt C-ITS (Cooperative Intelligent Transport Systems), který umožňuje komunikaci mezi vozidly a silniční infrastrukturou. Ministerstvo dopravy informovalo, že v rámci pilotních instalací postupně rozmístí přes 400 jednotek C-ITS na dálnicích a ve městech.
„C-ITS je technologie, která už dnes mění způsob, jakým se pohybujeme po silnicích. Řidič díky ní včas zjistí, že se blíží vozidlo IZS a může rychle uvolnit cestu, ale také dostane informaci o dopravních nehodách a překážkách na silnici či varování před náledím nebo prudce brzdícím vozidlem před ním," popsal Martin Volný, ředitel společnosti Intens, která se na implementaci systému podílela.
Česko se tak připojuje k evropskému projektu C-Roads, který propojuje jednotlivé země do jednotné komunikační sítě. Cílem je, aby řidič dostal varování o překážce nebo dopravní nehodě včas, ať už jede po dálnici v Německu nebo v Česku.
Potenciál i rizika podle praxe
Odborníci z praxe vidí v chytrém řízení dopravy velký potenciál, ale zároveň upozorňují na slabiny státní správy. „Tyto systémy určitě mají potenciál přispět k plynulejší dopravě, hlavně ve velkých městech a ve špičkách," říká Ondřej Stöhr, jednatel logistické společnosti CONTI-RSC.
Zároveň upozorňuje, že s daty je potřeba správně pracovat, což není ve státní správě vždy běžná praxe. „Úspěch závisí hlavně na digitalizaci státní správy a propojení systémů mezi kraji. Chytré technologie fungují nejlépe tam, kde jsou dopravní data dostupná, přesná a sdílená mezi institucemi i soukromým sektorem, což zatím není samozřejmostí," dodává.
Podle Stöhra hraje v logistice i ve veřejné dopravě rostoucí roli umělá inteligence, která by mohla z dat odvozovat předpovědi dopravních zácp či nehod: „V naší praxi se během plánování snažíme AI zapojit tam, kde může zrychlit rozhodování a předcházet zpožděním," doplňuje.
Cílem je zlepšit práci s daty
Zásadní roli kvalitní práce s daty si uvědomují i tvůrci zmiňované Strategie ITS 2021-2027. Jako klíčové opatření navrhuje vytvoření robustní a kvalitní digitální datové základny dopravní infrastruktury. Ta má zajistit, že dopravní data budou nejen přesná, ale také otevřená a sdílená.
Jen tak mohou vznikat nové služby - od prediktivního řízení semaforů přes inteligentní parkování až po aplikace, které kombinují různé druhy dopravy. V praxi to ale není jednoduché. Mnoho měst stále využívá zastaralé systémy a jednotlivé kraje mezi sebou data sdílejí jen minimálně.