Jedním z nejdůležitějších úkolů všech letišť a organizací řízení letového provozu je bezpečnost. A to nejen ve vzdušném prostoru, ale také na plochách jednotlivých letišť. Jedním z nejvážnějších bezpečnostních rizik jsou totiž možné kolize servisních automobilů a pojíždějících, vzlétajících či přistávajících letadel. Díky vozidlovým majákům Squid jim lze účinně předcházet. Loni tento vynález firmy ERA oslavil 20. narozeniny — dvě desetiletí bezchybného fungování na desítkách letišť po celém světě.
V minulosti bylo i na velkých mezinárodních letištích zcela běžné, že základním prostředkem pro zajištění bezpečnosti letadel i pozemních mobilních prostředků na letištních plochách byly oči dispečerů, pilotů a řidičů. Dodržování bezpečných rozestupů bylo založeno pouze na vizuálním kontaktu a pozorování na letištní řídicí věži. Při snížené viditelnosti pak byly pohyby letadel i vozidel koordinovány na základě jejich vlastních hlášení o poloze.
Zhruba od počátku 90. let začali řídící letového provozu využívat k vytvoření přesného a aktuálního obrazu o situaci na letištní ploše fúzi informací z několika technologií současně. Mezi ty nejdůležitější a stále více se prosazující patří takzvaná multilaterace, odvozená od vojenských pasivních sledovacích systémů (originální české technologie dnes rovněž rozvíjené v ERA), a systémy ADS-B (automatic dependent surveillance — broadcast) založené na poloze ze satelitní navigace. Díky nim je možné dosáhnout výrazně větší přesnosti a spolehlivosti při určení polohy strojů.
Vozidlové majáky Squid
Mezi nejrozšířenější prostředky pro sledování a identifikaci mobilních prostředků na letištních plochách dnes patří přehledový systém SQB (squitter beacon), vyvinutý ve společnosti ERA před 20 lety. Je známý pod obchodním označením „SQUID“ (česky oliheň), díky tvarové podobě s tímto mořským živočichem. Práce na projektu SQB začaly už před čtvrt stoletím, hlavním cílem bylo vyvinout jednoduché, spolehlivé a na obsluhu nenáročné zařízení, které by umožnilo zobrazit vozidla stejně jako letadla. Jinými slovy, vyvinout jakýsi vozidlový odpovídač pro určení polohy.
Dnes je Squid rozšířen na mnoha velkých letištích po celém světě. Jde o kompaktní maják, který ve standardním módu S na frekvenci 1 090 MHz vysílá takzvaný squitter, tedy standardizovanou zprávu obsahující identifikační adresu a údaj o poloze, identifikaci vozidla a kategorii prostředku. Informaci o poloze získává SQB z vlastního GNSS přijímače, který je včetně své antény integrovaný do jednoho celku s ostatními komponenty zařízení.
Maják je navržen a zkonstruován tak, aby byl schopen činnosti i v extrémních klimatických podmínkách, při teplotách od –40 °C do +70 °C a při až 100% relativní vlhkosti vzduchu. Spolehlivě tak funguje po celé planetě — v horách, na pouštích i v tropech.
Na letištní vozidla je možné jej umístit napevno nebo prostřednictvím magnetů. Jeden maják vysoký cca 16 cm má hmotnost pouhých 1,2 kg. Jeho výhodou je rovněž velmi malá spotřeba (příkon je menší než 3 W), díky níž jen minimálně zatěžuje palubní elektrickou síť a akumulátory vozidel, na nichž je umístěn. Napájet jej lze stejnosměrným proudem o napětí 9—32 V.
Vzhledem k jednoduchosti a spolehlivosti je možné na letištích vidět v provozu ještě také starší typy SQB, známé jako žraločí ploutev.
Vlastnosti majáčků se stále vylepšují
První generace Squidů byla otestována ve spolupráci s Letištěm Praha a v roce 2004 zavedena do běžného provozu. Během času prošel maják různými vývojovými stadii a dnes se používá již jeho 4. generace. Změny se týkají výrazně širších možností uživatelského nastavení. Zatímco u prvních Squidů byla identifikační adresa pevně naprogramována a její změna byla možná pouze u výrobce, u současných majáků může adresu nastavovat sám uživatel. Ten může rovněž nastavit další specifické chování majáku, například to, ve kterých částech letiště má vysílat a kde ne. Lze tedy naprogramovat nejen perimetr letiště, ale i prostory nespadající mezi pohybové plochy, například hangáry a další místa, kde není potřeba vozidla identifikovat.
A v posledních letech přibyla také další vylepšení. Nejnovější verze squitteru již poskytují doplňující informace o kvalitě vysílané polohy nebo o velikosti prostředku, na kterém je Squid nainstalován.
Firmware Squidu lze „díky“ zkušenostem s omezeným cestováním v době koronavirové epidemie nově upgradovat i vzdáleně. Do softwaru pro konfiguraci byla přidána funkce, která uživateli umožní provádět upgrade SQB majáku na dálku z poskytnutého balíku souborů.
Světové reference
Zásadní vlastností Squidu je jeho plná kompatibilita se všemi současnými technologiemi multilaterace či ADS-B, tedy včetně systémů od jiných výrobců. Squid je dnes zařazen mezi bezpečnostní prvky již existujících letištních systémů. Právě to je i jedním z klíčových požadavků uživatelů těchto majáků. Prvním z nich, jak už bylo výše uvedeno, se stalo pražské letiště. To už dnes používá více než 200 takových zařízení. Avšak již rok po ruzyňské premiéře, tedy v roce 2005, začaly Squidy jezdit rovněž na letišti Schiphol v nizozemském Amsterodamu, které patří k evropským průkopníkům v zavádění komplexních systémů pro řízení letového provozu. Do současnosti tam bylo dodáno přes 500 kusů „olihní“.
Mezi další významné evropské uživatele majáků patří například letiště v Oslu, Berlíně, Kodani a mimo Evropu v kanadském Montrealu, malajském Kuala Lumpuru či v jihoafrickém Johannesburgu. Zatím poslední úspěchy s velkými dodávkami zaznamenala ERA při vývozu zařízení pro letiště v Německu, Španělsku, Portugalsku, Koreji a v Indii.
Celkový počet vyrobených a prodaných Squidů dosahuje cca 10 tisíc kusů používaných na více než 70 letištích ve 45 zemích.