Největší český výrobce letadel Aero letos slaví 105. výročí od svého založení 25. února 1919. Během historie Aero vyrobilo přes 11 000 letadel - L-29 Delfín, L-39 Albatros, L-159 ALKA nebo L-39NG - pro zákazníky ze 60 zemí celého světa s celkovým náletem více než 13 milionů letových hodin. Aero, které je členem Asociace leteckého a kosmického průmyslu ČR (ALKP), zaměstnává ve výrobním závodu ve Vodochodech a ve vývojovém centru v Brně více než 1 700 lidí.
Aero má nejen bohatou historii, ale i v současné době je to moderní a inovativní společnost. Český výrobce letadel patří k několika málo leteckým výrobcům na světě, kteří umějí kompletně vyvinout a vyrobit vojenský proudový letoun. Aero se v posledních letech finančně stabilizovalo a dnes úspěšně rozvíjí tři základní výrobní pilíře - výroba letounů L-39NG, programy generálních oprav a produkce komponent například pro Airbus nebo Embraer.
„Aero je jedna z nejstarších leteckých továren na světě, která vyrobila z dnešního pohledu již nepředstavitelných 11 tisíc letadel. Byly roky, kdy firemní letiště opouštěla jedna devětatřicítka každý den. Mám radost z toho, že se nám podařilo Aero stabilizovat a zachovat unikátní české dědictví pro další generace, abychom mohli navázat na do současnosti vycvičených 5 generací pilotů a v tomto historickém odkazu pokračovat dále v letounu L-39NG," uvádí Viktor Sotona, prezident a předseda představenstva společnosti Aero, a dodává: „Vojenským pilotům a vzdušným silám chceme dodávat vždy ty nejvhodnější systémy, technologie a podporu, kterou potřebují k tomu, aby byl náš svět bezpečnějším místem."
V roce 2023 Aero navýšilo výrobní kapacity cvičného letounu L-39NG v závodě ve Vodochodech a otevřelo nové vývojové centrum v Brně. V minulém roce odstartovala výroba L-39NG pro státní podnik LOM Praha, které budou sloužit pro výcvik českých vojenských pilotů. Strategickou spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje Aero uzavřelo s prestižními tuzemskými univerzitami - České vysoké učení technické (ČVUT), Vysoké učení technické v Brně (VUT) a Univerzita obrany v Brně (UNOB).
V roce 2024 Aero výrazně výrobu náběžných hran křídel pro Airbus A220. Aero se také stalo hlavním partnerem společnosti Embraer v Česku při výrobě letounů C-390 v souvislosti s jejich pořízením pro Armádu ČR. Strategický rámec má i nedávno uzavřená dlouhodobá spolupráce se společnosti Draken, která využívá flotilu L-159 při výcviku stíhacích pilotů na letounech F-16 nebo F-35.
Počátky: 1919-1923
Společnost Aero byla založena 25. února 1919, krátce po vzniku samostatného československého státu. Mezi její první vlastní konstrukce patřil vojenský letoun A-1 pro výcvik pilotů a bojový letoun Ae-02, který zvítězil v soutěži Aeroklubu. Aero také vytvořilo první český dopravní letoun A-10, který létal mezi Prahou a Bratislavou. Kromě toho vyvinulo řadu dalších typů pro vojenské i komerční účely, jako byl průzkumný a výcvikový letoun A-14. V Aero pracovali významní konstruktéři, jako například šéfkonstruktér Antonín Husník.
„Dlouholetým továrním šéfpilotem Aero byl Josef Novák (1893-1934), který zalétal na 30 nových letounů, byl držitelem devíti národních leteckých rekordů a v první světové válce měl tři potvrzené sestřely."
Expanze: 1923-1938
V roce 1923 se Aero přestěhovalo do nové továrny ve Vysočanech, kde začalo vyrábět různé typy letadel pro vojenské i civilní účely. Rodina úspěšných vojenských dvouplošníků (bombardovacích a průzkumných) A-11 čítala přibližně 250 kusů. Pozorovací letoun a lehký bombardér A-32, poprvé vzlétl v roce 1927, sloužil v československém a finském letectvu. A-35 byl první hornoplošník vyvinutý v Aero. Baťův obuvnický závod zakoupil dva stroje pro přepravu osob a zboží. Patřily mezi první korporátní letouny na světě.
„V roce 2023 poprvé vzlétl „Špaček" a byla to velká historická událost. Jednalo se totiž o první sériovou československou stíhačku Aero A-18"
Válečná výroba: 1938-1944
V době okupace se zastavila výroba nových letadel. Místní letecké závody musely dodávat letadla pro Německo. Aero ztratilo během války možnost rozvíjet své vlastní letouny. Bylo nuceno hromadně produkovat německé stroje, např. Bücker - Bü31 Jungmann - dvouplošný letoun pro výcvik a akrobacii nebo C-3 a Siebel Si-204D, dvoumotorový vojenský stroj.
„Letiště Vodochody, jež vzniklo v roce 1942, je v současnosti neveřejné mezinárodní letiště s ranvejí dlouhou 2 500 metrů a širokou 45 metrů a záchrannou dráhou dlouhou 1 400 metrů."
Poválečná výroba: 1945-1958
Aero po druhé světové válce vyvinulo úspěšný čtyřmístný dvoumotorový letoun Ae-45. Tento oblíbený a spolehlivý model byl vyráběn v několika verzích v letech 1948-1962 (celkem 590 kusů). V roce 1953 se Aero přestěhovalo do Vodochod, kde začalo vyrábět proudové bojové letouny MiG v sovětské licenci. Aero vyrobilo v letech 1954-1972 celkem 3 608 kusů MiG-15, MiG-19 a MiG-21. Tato výroba také povzbudila vývoj vlastních proudových cvičných letounů L-29 a L-39.
„Proslulé československé aerotaxi Ae-45 mělo velký úspěch doma i v zahraničí. Legendární letoun zvítězil v uznávaném anglickém závodě, překonal Atlantik i Saharu."
Proudový věk: 1959-1967
L-29 Delfín byl první proudový letoun navržený v Československu. I když byl poslední letoun Aero dodán v roce 1974, stále je mnoho Delfínů v provozuschopném stavu a některé z nich si oblíbili civilní majitelé. Bylo vyrobeno celkem 3 665 Delfínů, z nichž 1 943 vzniklo v Aero Vodochody a 1 722 v LET Kunovice. Delfín se stal nejúspěšnějším výcvikovým letounem, který kdy existoval.
„K nejvýznamnějším osobnostem českého letectví patří Jan Vlček (1922-1984), který se podílel na vývoji L-29 Delfín a poté byl šéfkonstruktérem cvičného stroje L-39 Albatros."
Tuzemské proudové letouny: 1968-1990
L-39 Albatros byl dalším velmi úspěšným proudovým výcvikovým letounem po L-29. Byl to první letoun této kategorie s dvouproudovou pohonnou jednotkou. Stále je v provozu u mnoha leteckých sil po celém světě. Jeho první vzlet se uskutečnil 4. listopadu 1968 s letovým prototypem X02. Aero jich vyrobilo téměř 3 000 kusů. Původní verze dostala označení L-39C (cvičná), poté vznikly varianty lehká bojová, vlečná nebo určená pro zahraniční obchod. Na strojích Albatros létají dodnes i nejslavnější světové akrobatické skupiny.
„Albatrosy zanechávají hvězdnou stopu i ve filmové branži. Podíleli se na natáčení bondovky Zítřek nikdy neumírá, akční komedie Smrtonosná zbraň nebo nedávného hitu Top Gun: Maverick."
Nová éra: 1992-dodnes
L-159 ALCA je lehký proudový bojový letoun využívaný pro různé účely, jako je podpora pozemních sil, obrana, průzkum nebo výcvik. Létá s ním české i zahraniční letectvo, například v Iráku, USA a Velké Británii, kde jsou stroje L-159 využívány pro výcvik stíhacích pilotů. Aero se průběžně stará o jeho údržbu a modernizaci, aby splňoval požadavky pro letouny 5. generace. Nedávno Aero představilo prototyp L-159 T2X s novými avionickými systémy.
„L-159 je stále důležitou součástí různých cvičení NATO. Letoun je ceněný také jako agresor při výcviku pilotů F-35 nebo F-16 amerických a britských vzdušných sil."
Obnovení výroby proudových letounů: 2000-2018
Vývoj nového cvičného proudového letounu L-39NG od tradičního českého výrobce letadel z Vodochod začal v roce 2014. Jen o rok později vzlétl technologický demonstrátor L-39CW a 22. prosince 2018 se do vzduchu podíval i první prototyp. Nová generace cvičného letounu z Aero se představila s novými materiály, moderními avionickými systémy, novým křídlem i pohonnou jednotkou.
„L-39NG je moderní, ve své kategorii nejefektivnější letoun, který zajišťuje komplexní výcvik pilotům letadel 4. a 5. generace."
Sériová výroba L-39NG: 2018-současnost
Dvoumístný podzvukový letoun L-39NG od společnosti Aero je nejen optimální platformou pro komplexní výcvikový systém budoucích stíhacích pilotů letounu 4. a 5. generace, ale také pro plnění bitevních, hlídkových a průzkumných úkolů. V roce 2019 se letoun ukázal fanouškům na Dnech NATO v Ostravě. První sériově vyrobený letoun v Aero po 20 letech byl vyrobený 22. listopadu 2022. L-39NG prošel certifikací se standardy EU a NATO a dnes je nabízený v západní i východní certifikaci. Životnost cvičného letounu L-39NG je až 15 000 letových hodin, což je trojnásobná hodnota než u jeho předchůdce L-39 Albatros.
„Na výrobě cvičného proudového stroje z Česka se podílí 300 tuzemských i zahraničních firem. Zhruba 60 % z nich jsou české společnosti. Jeden L-39NG vyžaduje 8 500 metrů kabeláže, 17 500 nýtů a 31 000 hodin práce."