Technika, technologie a průmysl ovlivňovaly zemědělství na území dnešní České republiky (a nejen zde) do značné míry spíše negativně. Nástup strojů a mechanizace je tu hodně svázán s obdobím kolektivizace, honby za masovou produkcí bez ohledu na krajinu, půdu, ale i kvalitu života hospodářských zvířat či kvalitu potravin a na mnoho dalších negativních dopadů.
Také solární boom nastartovaný zákonem č. 180/2005 Sb. a vrcholící někdy v roce 2010 se v nemalé míře negativně podepsal na masovém záboru zemědělské půdy a mnohde i její chemické devastaci ve snaze zamezit růstu vegetace a snížit tak náklady na údržbu fotovoltaik.
Ostatně už průmysl samotný se na zemědělství podepsal tím, že odlákal mnoho pracovních sil do měst a svou rozpínavostí zapříčinil i velké množství záborů a nenávratných ztrát ploch zemědělské půdy.
Ve vyjmenovávání negativ bych mohl jít ještě více do hloubky, ale cílem tohoto úvodníku není označit techniku a průmysl za viníka; tím je člověk. Lidé, kteří s výdobytky vědy a výsledky práce mnoha vynálezců a konstruktérů nakládali tak, že to mělo právě zmíněné i další dopady. Někdy tak činili záměrně, často však spíše z neznalosti či z důvodu prostého neuvědomění si možných následků. Jde tedy jen o důkaz toho, že záleží na člověku, zda moderní prostředky budou sloužit ku prospěchu, či nikoliv.
Technice a technologiím totiž nelze upřít ani to, že v mnohém posunuly zemědělství kupředu. Ostatně už samotný vynález ruchadla bratranci Veverkovými v roce 1827 způsobil doslova velký převrat a pozitivní pokrok v zemědělství. Při dnešním nedostatku pracovních sil si zemědělství ani bez mechanizace, a do značné míry už ani bez automatizace, nelze představit. Cestou a řešením tedy není omezovat technologie a vrátit se v čase, ale spíše chytřeji moderní prostředky využívat a propojovat zemědělství s průmyslem tak, aby si pomáhaly a fungovaly ve vzájemné symbióze.
A že to jde, dokazují i příspěvky v aktuálním vydání Technického týdeníku. Autonomní technika a precizní zemědělství nastoupily cestu k optimalizaci využití techniky. 2D maziva, moderní konstrukce součástí i pohony a chytré technologie vedou ke snižování nákladů i dopadů a zvyšování spolehlivosti, a tedy ke schopnosti techniky být plně k dispozici, když je jí nejvíce zapotřebí.
Už nějaký čas se ukazuje také to, že ani energetika nemusí být se zemědělci na válečné stezce, že si naopak mohou vzájemně prospívat a společně i významně pomáhat snahám o nastoupení smysluplné ekologické cesty. Koneckonců ani ona poněkud zatracovaná fotovoltaika nemusí být nepřítelem zemědělské produkce. Při správném využití se z ní stává vítaný partner. Agrovoltaika představující synergickou kombinaci obnovitelné energie a výroby potravin bude tedy čím dál častěji skloňovaným pojmem.
A kdyby se využití technologií v rámci nasazení v zemědělství a v rámci dopadů na krajinu obecně přece někde někomu vymklo a vydalo se opět nesprávným směrem, moderní družice pohlížející na Zemi s jistým nadhledem by to měly odhalit podstatně dříve než člověk, který se svým malým rozhledem vlastní chyby a omyly často ani nevnímá.
