Logistika, skladování a doprava čelí řadě zásadních výzev. Mezi hlavní problémy patří především nedostatek kvalifikovaných pracovníků, vysoké náklady na modernizaci infrastruktury, která by předešlý problém uměla částečně, či dokonce plně vyřešit, a paradoxně i kybernetická bezpečnost, jejíž význam právě s modernizací a digitalizací roste.
S nedostatkem kvalifikovaných pracovníků přitom implementace nových technologií díky zlepšené logistice a automatizovaným prostředkům na jedné straně pomáhá, na straně druhé ovšem vyžaduje i pracovní sílu s novými dovednostmi. Změny v logistice se tedy neobejdou bez celé řady školení a nástrojů rozvoje nových dovedností. Ty však vyžadují investice do vzdělávání nebo nábor nových zaměstnanců, což je nákladné i časově náročné. Jako i v jiných oborech by tak na probíhající změny měl co nejdříve dostatečně reagovat především celý vzdělávací systém, potažmo ministerstvo školství a jednotlivé vzdělávací instituce na všech úrovních.
Digitalizace a automatizace procesů přitom už mnohde reálně výrazně zlepšují efektivitu a transparentnost operací. Vyžaduje to však zpravidla vysoké investice, na které malé a střední podniky často nemají dostatečné rozpočty. A nejde přitom jen o skladovací dopravní techniku či řídicí software. Vysoké mohou být také náklady na pořízení serverů a záložních systémů. I když digitalizace může snížit provozní náklady až o 34 %, jejich návratnost nebývá okamžitá. Otevírá se tak prostor pro moderní formy spolufinancování, pronájmu techniky či poskytování sdílených služeb.
A jak jsem už zmínil, s nárůstem konektivity napříč dodavatelskými řetězci rostou i rizika kybernetických útoků. Až 40 % útoků nyní probíhá nepřímo přes dodavatelský řetězec. Logistický průmysl je cenným zdrojem dat, tedy lákavým cílem pro útočníky.
Moderních technologií, které mohou firmám v logistice, skladování a dopravě výrazně pomoci, přitom přibývá a ne všechny musejí být nutně až tolik drahé.
Umělá inteligence (AI) se stává klíčovou technologií pro optimalizaci operací a zlepšení předvídatelnosti. Jí poháněné prediktivní analýzy pomáhají s předpovědí poptávky, digitální dvojčata dodavatelských řetězců zajistí simulaci a analýzu potenciálních scénářů.
Internet věcí (IoT) přináší revoluci do sledování a trasování zásilek v reálném čase, což poskytuje bezprecedentní sledovatelnost do dodavatelského řetězce. IoT je také klíčovým nástrojem pro aktivní zefektivňování údržby zařízení, která výrazně snižuje neplánované odstávky i zbytečné druhotné poruchy, či dokonce havárie.
Efektivitu a minimalizaci rizik lidských chyb do segmentu přináší rovněž automatizace, ať už ve formě autonomních vozidel, či automatizovaných třídicích a ukládacích systémů. Drony navíc už dostávají příležitosti v reálném nasazení pro doručování na poslední míli, zejména v těžko dostupných oblastech.
Firmy, které se rozhodnou investovat do těchto moderních technologií, mohou nejen překonat současné výzvy, ale také získat konkurenční výhodu na trhu. Digitalizace a automatizace jsou klíčem tedy k budoucímu úspěchu v logistice, skladování a dopravě. Nesmějí však zapomínat na lidi, ekonomiku ani bezpečnost.
