Expozice firem, jež udávají tón ve světovém i českém strojírenství, ukazují letos na MSV v Brně velkou proměnu, kterou prošlo naše strojírenství v uplynulých téměř třech desetiletích.
I letmá prohlídka jednotlivých výstavních hal ukázala, že jedním z charakteristických rysů této proměny je digitalizace. V mnoha provozech se jejím symbolem stávají roboty. V České republice je podle Mezinárodní federace pro robotiku v současné době nasazeno 11 tisíc robotů a patříme tak mezi nejvíce automatizované země na světě. Není proto divu, že roboty byly tématem i odborných diskusí. Fórum průmyslové robotiky mělo letos téma „Robot a člověk v jednom týmu“. Právem, protože zvláště v uplynulém roce se zájem průmyslových podniků začal pomalu posouvat tímto směrem. 
V úvodní přednášce se docent František Duchoň z Národního centra robotiky Slovenské technické univerzity v Bratislavě zabýval praktickými přínosy průmyslové robotiky v současné a budoucí výrobě. Počty robotů utěšeně narůstají a ve světovém měřítku jich pracují asi 2 miliony. Některé studie předpokládají, že se do roku 2019 jejich počet zvýší o půl milionu. Největší intenzita se projevuje v Asii, zvláště v Číně. Jistě není bez zajímavosti, že čínské roboty se už začínají nasazovat i v evropských provozech.
Příčinou zvyšujících se počtů průmyslových robotů je stále rostoucí výroba a požadavky na zvýšení kvality za snižování výrobních nákladů. K tomu přistupuje personifikace produkce podle konkrétních požadavků konkrétních zákazníků. Uspokojit tyto nároky umožňuje digitalizace, tedy integrace nových technologií do výrobních postupů. V tomto ohledu hrají roboty důležitou roli.
Dnes dokáže průmyslová robotika manipulovat s materiálem, zvládne obráběcí i další procesy, ale má některá omezení. Limitující jsou rychlost a nosnost, i když některé stroje dokážou zvedat součásti o hmotnosti 2,3 t.
Na konferenci se také hovořilo o tom, zda berou roboty lidem práci. Toto v současné době oblíbené téma je staré jako technický pokrok sám, protože progresivnější výrobní postupy a nástup stále dokonalejších nástrojů a strojů sice vedly k zániku některých řemesel či povolání, ale zároveň vytvářely profese nové. Tak je tomu i v 21. století. Enormně se zvyšující počty robotů potřebují stále více lidí, kteří je budou vyrábět, programovat a řídit. Některé zahraniční studie dokonce uvádějí, že o jak velké procento se zvýší počet robotů, o stejné procento se zvyšuje poptávka po nových zaměstnancích. 
A tady jsme u dalšího omezujícího faktoru. Jak na Slovensku, tak i v České republice, je nedostatek odborníků v tomto oboru. Docent Duchoň dokonce uvedl, že jen 24 % absolventů vysokých škol má technické vzdělání a prognózy do roku 2023 jsou deprimující. Nyní prý chybí u nás asi 20 tisíc lidí, kteří by dokázali „pracovat“ s roboty. Ostatně stejná situace je i v dalších evropských zemích.
Jak na závěr své přednášky s humorem sobě vlastním podotkl docent Duchoň, nedostatek odborníků má pro ně paradoxně jednu nezanedbatelnou výhodu: zaměstnavatelé jsou nuceni nabídnout jim lepší platy. Dodejme, že se to však zatím neděje ve všech průmyslových závodech.
Robotikou v praxi, respektive nasazením tzv. kolaborujících robotů se zabýval Jan Kamenický z ABB Robotika. Tato společnost se může pochlubit faktem, že už v roce 1974 vytvořil její tým vedený Björnem Weichbrodtem první komerční mikroprocesový robot, který se stal vlastně základem dnešních průmyslových robotů. Dodnes jich ABB instalovala po světě více než 300 tisíc. Paleta nabídky je pestrá a populární je i tzv. kolaborativní robot YuMi, který na všech výstavách a veletrzích přitahuje pozornost návštěvníků. Jeho jméno je zkratkou slov You and Me a naznačuje jeho poslání. Nejde už jen o marketinkový trik, ale například v závodě ABB Elektro-Praga v Jablonci nad Nisou je umístěn na lince s lidmi při montáži elektrických zásuvek. Zkušenosti jsou dobré, a proto byl nyní zařazen do výrobní linky jedné nizozemské firmy.
Budoucnost je kolaborativní, dokonce tvrdí slogan společnosti Universal Robots. Více než 80 % z více než 10 tisíc robotů, jež firma vyrobila, pracuje bez jakýchkoli bezpečnostních zábran. Bezesporu hezkou referencí je uplatnění jejích tří robotů spolupracujících na jednom pracovišti s lidmi ve výrobní lince strojírenské společnosti Attl a spol., s. r. o., Praha. Roboty se podílejí na výrobě nerezových trubek pro výměníky tepla, přesněji řečeno – vkládají každé dvě vteřiny polotovar trubky do zařízení na zaoblování hran. Za každou minutu je to 30 trubek! To by člověk asi dlouho nevydržel a robot funguje v průměru 20 hodin denně a šest dnů v týdnu. Je jasné, že se efektivita výroby zvýšila.
| O společných pracovištích lidí a robotů se v poslední době hodně hovoří, ale konkrétních zpráv z českého prostředí je málo. |