Zvýšené uplatnění tlakových lahví v leteckém průmyslu klade vysoké nároky na servis

Tlakové nádoby s různými plyny patří k havarijní výbavě letadel. Halonem se hasí oheň v motorové části a elektronice, směs CO2/N2 slouží k razantnímu naplnění záchranného zařízení a kyslík v dýchacích maskách je životně důležitý pro pasažéry. O tom, jakých úspor při údržbě plynových lahví lze dosáhnout pomocí unikátních přečerpávacích stanic plynu firmy OLAER, se dočtete v dalších řádcích. Nácvik nouzových situací patří ke vzdělávacímu programu posádky dopravního letadla. Například evakuace pasažérů. S ní je spojené plnění záchranného zařízení (skluzavky) v nouzovém východu. Dostatečně rychlé plnění záchranného zařízení nemůže stihnout žádný kompresor přijatelných rozměrů. Z toho důvodu je namontována na dveřích letadla společně s poskládanou skluzavkou také jedna tlaková nádoba se směsí CO2/N2. V nouzové situaci se otevře ventil lahve naplněné na 210 bar a směs plynů je přes aspirátor vstřikována do vnitřku zařízení. Vzhledem k vysoké rychlosti, kterou směs plynů přes aspirátor proudí, je velké množství okolního vzduchu strháváno - aspirátor funguje na principu plynového proudového čerpadla - a záchranné zařízení je během několika sekund naplněno. Aspirátor je vybavený zpětnou klapkou, která se ihned po ukončení plnění zavře, protože uvnitř záchranného zařízení je vyšší tlak než venku. Tím je zabráněno úniku plynové směsi ze zařízení. V nouzové situaci je pro pasažéry a posádku letadla životně důležité, že je každé záchranné zařízení vybaveno bezpečně fungující tlakovou lahví. Rovněž může být pro pasažéry důležité, že z kyslíkových masek, jež se při poklesu tlaku v kabině spustí, skutečně vychází kyslík. Z toho důvodu jsou letadla vybavena kyslíkovým generátorem, který v nouzové situaci vyrábí kyslík. Pro posádku a pacienty jsou k dispozici přenosné kyslíkové lahve. Pro piloty je zajištěn kyslík prostřednictvím napevno nainstalovaných kyslíkových lahví, v elektronické přihrádce. Pomocí tlakových nádob, naplněných halonovo- dusíkovou směsí, může pilot z kabiny uhasit požár v oblasti motorů, APU (pomocné pohonné jednotky) a oheň v nákladovém prostoru. Proto jsou v těchto sektorech vloženy halonové hasicí přístroje. Halon je vysoce účinný hasicí prostředek, který v malém množství dosahuje velkého hasicího účinku. Prostřednictvím své ohromné expanze, při přechodu z tekutého na plynný stav, vytlačí vzduch, a tím oheň zbaví kyslíku. Poskytuje tak velkou bezpečnost při minimální přidané hmotnosti. U jiných hasicích přístrojů, které dosahují stejných účinků, by se muselo brát na palubu zařízení mnohonásobně těžší a objemnější, což zvyšuje spotřebu paliva a dopravní náklady. Samozřejmě halon, jako halogenový plyn s obsahem uhlovodíků, přispívá ke zmenšování ozonové vrstvy, a tím ke růstu tzv. ozonové díry. Jeho používání je proto přísně vázáno na celosvětově platné předpisy. To při údržbě hasicích přístrojů vede k nutnosti důsledné recyklace náplně. ZJEDNODUŠENÁ MANIPULACE, VYLEPŠENÝ STUPEŇ VYUŽITÍ PLYNŮ Správné plnění tlakových nádob patří z hlediska bezpečnosti k významným pracím v letecké údržbě. Na letišti v Curychu ji provádí SR Technics Switzerland. Doposud byly tlakové nádoby plněny přes komplikovanou přepouštěcí technologii. Aby se dosáhlo potřebného tlaku, několikrát se ručně měnilo napojení plnicích hadic na zdrojové zásobníky o vyšším a vyšším tlaku. Tak se dosáhlo většího, i když omezeného, využití obsahu zásobníků. Nyní je plnění tlakových nádob výrazně méně nákladné, díky třem přečerpávacím stanicím plynu projektovaných a vyrobených firmou OLAER. Jedna je na kyslík, druhá na halondusíkovou směs a třetí pro směs oxid uhličitý/ dusík. Potřebný tlak zde vyvíjejí diferenciální pístové multiplikátory, které jsou poháněny z pevného rozvodu stlačeného vzduchu. Samotné plnění trvá podle velikosti tlakové nádoby do 2 hodin (naplnění a ochlazovací čas, nutný pro přesnost měření tlaku). Ve všech třech zde popsaných přečerpávacích stanicích jsou použita pístová čerpadla a kompresory poháněné stlačeným vzduchem mimo jiné proto, že jejich mechanika nevyvíjí teplo, nejiskří a dokážou udržovat požadovaný tlak bez spotřeby energie. Zvláště při čerpání kyslíku je také důležité, aby byl kompresor poháněn stlačeným vzduchem, bez znečistění olejem. SMĚS HALONU A DUSÍKU HASÍ POŽÁRY Před plněním halondusíkovou směsí je třeba vytvořit v požárních zásobnících vakuum cca 200 mbar. Teprve potom naplní čerpadlo poháněné vzduchem do zásobníku tekutý halon až na předepsanou hmotnost. Tlak přitom nesmí příliš klesnout, aby halon nepřešel do plynného skupenství. V cyklickém provozu čerpadla se dosahuje tolerance 10 g. Konečně je doplňován plynný dusík, který slouží k dosažení požadovaného tlaku. Pochází z baterie tlakových lahví a jeho tlak je redukovaný na 30 bar. Nejprve do požární lahve volně natéká, v druhém kroku se pak doplní vzduchem poháněným kompresorem, aby se dosáhlo požadované hodnoty. Poté je lahev několikrát protřepána, aby se halondusíková směs promíchala. Přitom tlak v lahvi o něco poklesne. Opakovaným doplněním a protřepáním je konečně zajištěn předepsaný tlak. Plnění halonové tlakové nádoby je ukončeno. Kulový ventil, který je v přívodu nasazený, se uzavře a plnicí a uzavírací ventil je těsně zavařen. Tlakové čidlo spustí alarm v kabině letadla, když tlak v hasicím přístroji nedosahuje určité hodnoty. V případě požáru bude také hasicí zařízení z kabiny letadla aktivováno: přitom by byly proraženy membrány v připojení a potrubím instalovaným v letadle by byl halon doveden k místu požáru. CO2 a N2: VSTŘIKOVACÍ SMĚS, KTEROU SE PLNÍ ZÁCHRANNÁ ZAŘÍZENÍ Plnění tlakové nádoby na směs oxidu uhličitého a dusíku pro záchranná zařízení probíhá obdobně jako u popsaného plnění halondusíkové tlakové nádoby. Také zde musí být prázdné tlakové nádoby nejdříve odvzdušněny. Potom bude přes pneumatické kapalinové čerpadlo plněn na předepsanou hmotnost tekutý oxid uhličitý. Rovněž tlak oxidu uhličitého nesmí v této fázi plnění příliš poklesnout. Při plnění se nejdříve automaticky spustí o něco níže nastavená dílčí hmotnost, a poté se nastaví předepsaná hmotnost impulzem ručně ovládaného ventilu. Pak se pomocí multiplikátoru doplní z klasických tlakových lahví dusík až na tlak 210 bar. I v tomto případě se lahev protřepává, aby se náplň promíchala. KYSLÍK - NUTNÁ ZVLÁŠTNÍ OBEZŘETNOST Při plnění kyslíkových tlakových lahví je nutno dodržet přísná bezpečnostní opatření. Je požadována vysoká čistota a okolí musí být prosto jakéhokoli tuku nebo oleje a zbaveno všech hořlavých látek. Plnicí stanici smí obsluhovat jen speciálně školený personál. Nárůst plnicího tlaku nesmí překročit 21 bar/min. Kyslíková plnicí stanice pracuje společně na čtyřech plnicích místech, která mohou plnit lahve do velikosti až cca 20 l. Tři pracovní místa umožňují plnění do tlaku 140 bar, dvě do 200 bar. Před znovu naplněním lahví se zkontroluje datum poslední revize a označení, aby se ověřilo, že znovu naplnění je přípustné, nebo že nádobu je třeba hydrostaticky testovat. Po připojení na systém je vytvořením vakua zajištěno, že plněný kyslík neznečistí žádné jiné plyny. Plnicí tlak je z bezpečnostních důvodů nastaven obsluhou manuálně. Kyslík vniká do plnicí stanice z baterie lahví přes redukční ventil nastavený na 30 bar a je pomocí vzduchem poháněného diferenciálního kompresoru stlačován na 200 bar do dvou 50litrových zásobníků. Protože tyto zásobníky poněkud redukují nárůst teploty při stlačování, zkrátí se čas nutný pro plnění lahví. Požadovaný tlak je při vyčerpání zásobníku diferenciálním kompresorem znovu doplněn. OLAER je přední firmou na trhu v oboru hydropneumatických akumulátorů, tlumením rázů, chladičů a výměníků tepla. K úctyhodné prestiži se propracovala inženýringem a výrobou specializovaných vysokotlakých systémů pro různá použití.