S nástupem lednového sněžení a mrazů se někteří přepravci a spotřebitelé uhlí znovu ocitli před problémem, jak si poradit se zvýšeným obsahem vody v uhlí, resp. se ztuhlou surovinou při vykládce. Vedle ohřívání uhlí v rozmrazovacích halách (zpravidla za pomoci páry) se nejčastěji používají speciální profylaktické prostředky a nejnověji infračervené zářiče. Při volbě konkrétní technologie musí přepravci i spotřebitelé zohlednit celou řadu provozních, ekonomických, ale i bezpečnostních faktorů. Zdánlivě vysoce účinný a rychlý prostředek může proces rozmrazování paliva notně prodražit. Naopak levnější chemický preparát může vygenerovat řadu ekologických problémů, příp. ovlivnit kvalitu a možnosti využití paliva v místě spotřeby. Vlny garantují mnoho efekt ů Nejnovější technologie na bázi elektromagnetické energie řadu citovaných problémů eliminují. Při elektromagnetickém ohřevu lze efektivně dosáhnout jak rovnoměrného, tak selektivního ohřevu a zbytečně nezatěžovat životní prostředí. Při infračerveném ohřevu (na rozdíl od kupř. plynového) je možná i vysoce přesná regulace teploty a v případě potřeby operativní start i vypnutí tepelného zdroje. Co se týká jeho provozních efektů: lepší směrové zaostření mj. umožní hospodárnější využití elektřiny. Ohřev zmrzlého uhlí v rozmrazovací hale pomocí elektromagnetické energie z magnetronu (generátoru mikrovlnného záření) lze zabezpečit přes vlnovod přímo v ocelovém vagónu se surovinou. Roztátá voda se během rozmrazování odvádí do výpusti, resp. externí nádrže. Odvod vygenerovaných par zabezpečí ventilátory. Vědci provedli řadu ověřovacích test ů Teplota vzorků uhlí po rozmrazení nepřesáhla hranici 70 °C, uhlí nekontaminovaly žádné chemikálie a jejich zápachy, palivo neobsahovalo žádné nerozmrzlé segmenty. Technická a dilatometrická analýza prokázala, že aplikace elektromagnetické energie nevede ke změnám fyzikálně-chemických vlastností uhlí. Naopak: že materiál se díky zvýšené intenzitě elektrického pole a frekvenci elektrického proudu ohřívá v celém objemu. Dobu ohřevu lze regulovat. Co se týká spotřeby nezbytné energie, pro rozmrazení jednoho vagónu o objemu 80 m3 je nutné počítat s cca 600 kW. Pro srovnání: při rozmrazování v hale pomocí nosiče tepla spotřeba osciluje v rozmezí 810–1400 kW na vagón. Samozřejmě: při exaktním výpočtu je vždy nezbytné individuálně zohlednit obsah vody, teplotu a dobu rozmrazování uhlí. Shrnuto: implementace elektromagnetické energie při rozmrazování zmrzlého uhlí umožňuje urychlit technologický proces a optimalizovat vykládku uhlí z vagónů v zimním období. Provozovatelé mohou ustoupit od použití plynných nosičů tepla; eliminovat škodlivé působení teploty na konstrukci a vybavení vagónů a efektivně využít momentálně nadbytečnou elektrickou energii. Ekologicky čistší nosič tepla jim také umožní vyvarovat se zbytečného tepelného působení na uhlí, a tím deformovat jeho technologické vlastnosti. /kch/
