Tým badatelů německých institutů Max-Planck-Institut für Intelligente Systeme a Max-Planck-Institut für terrestrische Mikrobiologie zkřížili robotiku s mikrobiologií. Běžné bakterie E. coli (Escherichia coli — tyčinkovitá bakterie, pohybující se pomocí bičíků) vybavili syntetickými komponentami, čímž z nich udělali biohybridní mikroboty. Část těchto komponent představuje nanolipozomy, váčky obalené materiálem, který se rozpouští po ozáření spektrem blízkým infračerveným laserovým paprskům. Uvnitř mají tekuté jádro, které obsahuje ve vodě rozpuštěné molekuly chemoterapeutického léčiva DOX (doxorubicin). Dalšími syntetickými komponentami vylepšených bakterií jsou magnetické nanočástice z oxidu železa, které, pokud jsou vystaveny magnetickému poli, ovlivňují pohyb bakterie. Díky tomu je možné je řídit. Nanolipozomy a magnetické nanočástice jsou k bakterii připojeny pomocí velmi stabilního komplexu streptavidinu s biotinem. Ten byl vyvinut před pár lety, přičemž se ukázalo, že je velmi užitečný právě pro tvorbu biohybridních mikrobotů. Bakterie E. coli jsou výtečně po-hyblivé v různých prostředích. Rovněž mají velmi citlivé detekční schopnosti. Přitahují je chemické gradienty, například nízký obsah kyslíku anebo vysoká kyselost, které jsou typické pro řadu nádorů. Na tom jsou založeny bakteriální léčby nádorů používané už déle než století. Vědci se teď snaží bakterie vylepšit, aby byly při léčbě nádorů ještě užitečnější. Není to ale snadné. Německý tým nasadil laťku dost vysoko, protože se jim podařilo vybavit nanolipozomy a magnetickými nanočásticemi 86 % testovaných bakterií E. coli. Technologie biohybridních mikrobotů je slibná a mohla by se uplatnit v léčbě nádorů. /sm/
