Několik velkých zemí EU se zasazuje o to, aby byla v nadcházejících letech rozšířena uhlíková cla (CBAM) platná na hranicích, která by pomohla splatit více než 300 miliard eur dluhu z doby pandemie. Ne všechny země se však shodují.
S blížícím se jednáním o příštím sedmiletém rozpočtu EU je čím dál tím palčivější otázka, jak pokrýt splátky 300 miliard eur vysokého dluhu. Ten vznikl v roce 2021 a měl stabilizovat covidem rozvrácenou ekonomiku. Pokud se nepodaří najít řešení, může to mít neblahé důsledky a způsobit chaos ve fondech EU , které jsou obvykle určeny na vše od zemědělských dotací až po obranu. Zaznívají tak hlasy, které říkají, že EU nutně potřebuje najít nové zdroje příjmu, přičemž jedním z nich by mělo být rozšíření uhlíkových cel označovaných zkratkou CBAM. Nejvíce se o to zasazují Francie, Itálie a Polsko, píše server Politico. Cla se budou zpočátku vztahovat na emisně náročná odvětví, jako je ocelářství, cementářství a výroba hliníku, a také na dovoz elektřiny a vodíku. Jejich cílem je zajistit, aby dovážené zboží platilo cenu za emise odpovídající normám EU . Systém již nyní počítá s tím, že počet odvětví, na které se vztahuje, se do roku 2025 přezkoumá a bude možné jej rozšířit.
Víc je víc
Existují tři hlavní způsoby, jak díky CBAM získat: lze jej rozšířit na nová odvětví, pozměnit tak, aby se vztahoval na vývoz i dovoz, nebo upravit tak, aby zahrnoval „navazující“ výrobky vyrobené z dovozu, na který se CBAM vztahuje — to znamená hotové výrobky nebo polotovary namísto pouze základního zboží, jako je ocel. Evropská komise navrhla na konci února úpravy CBAM s cílem snížit byrokratickou náročnost a zvýšit jeho efektivitu. Klíčovou změnou je osvobození malých dovozců, kteří importují méně než 50 tun dotčeného zboží ročně. Toto opatření se dotkne přibližně 182 000 subjektů, což představuje 90 % všech dovozců, zatímco pokrytí emisí zůstane nad 99 %. Větší podniky se mají dočkat zjednodušení pravidel. Rozšíření CBAM by samozřejmě pokrylo pouze malou část splátek dluhu EU , které se očekávají ve výši 25 až 30 miliard eur ročně, což je až 20 % současného ročního peněžního fondu bloku. Podle zastánců je to však začátek. „Musíme najít nové vlastní zdroje,“ řekl serveru Politico náměstek polského ministra financí Paweł Karbownik, přičemž použil bruselský výraz pro daňové příjmy plynoucí přímo do rozpočtu EU . „A z těchto nových vlastních zdrojů, které jsou na stole, by nejslibnějším mohl být CBAM.“ Některé země se obávají, že uhlíková cla budou záminkou pro administrativu Donalda Trumpa k vyhlášení „celní války“ s Unií. Vzhledem k tomu, že k ní není daleko, byl by to z tohoto pohledu riskantní krok. Zároveň vývoj naznačuje, že spor se Spojenými státy je i tak velmi pravděpodobný.
/jj/
