Letošní 21. podzimní plynárenská konference (PPK) ukázala na řadu problémů, s nimiž se musí tento obor vyrovnat. Některé zvládne samo. Při řešení řady jiných (kupř. otázek legislativy) je ale nutné spojit síly s dalšími subjekty. Proto se ČPS připojil k výzvě Hospodářské komory ČR i Svazu průmyslu a dopravy a vyzývá vládu ČR: » k urychlenému řešení současného legislativního chaosu v souvislosti s novelou energetického zákona, který nepřispívá k efektivnímu rozvoji plynárenství a obecně energetiky » a k dopracování a urychlenému schválení aktualizace Státní energetické koncepce, s respektováním investic vynaložených státními i privátními subjekty do rozsáhlé plynofikace ČR. V úvodním vystoupení předseda Rady ČPS Miloslav Zaur připomněl, že Evropský parlament schválil tzv. klimaticko-energetický balíček 2030, kde jediným závazným cílem pro všechny členské země EU je snížení emisí CO2 do roku 2030 o 40 % (v porovnání s rokem 1990). K dosažení tohoto cíle vede řada cest. Nejjednodušší a také finančně nejméně náročnou je podpora užití zemního plynu a navýšení jeho podílu v energetickém mixu členských zemí. Jak ale nárůstu podílu plynných paliv v energetickém mixu ČR dosáhnout? „Prvními kroky musí být přijetí SEK a nastavení stabilního legislativního a regulačního rámce. Českému plynárenství nechybí ochota investovat do rozvoje nových zdrojů a distribučních sítí, ale chybí mu stabilní legislativa, která pomůže vytvořit prostředí, v němž budou minimalizována rizika investovat. Pak mohou následovat další kroky: dotace pro plynové kotle cílené na odběratele zejména v emisemi zatížených regionech, podpora malých decentralizovaných zdrojů tepla a kombinovaných zdrojů elektřiny a tepla, příp. i chladu, využití zemního plynu v dopravě CNG. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý zdůraznil, že nové vedení HK ČR by chtělo být aktivnější: „Uvědomuji si význam zemního plynu v energetickém mixu ČR a vyvineme úsilí, aby se jeho podíl do roku 2040 vyvíjel v souladu s navrženým scénářem v aktualizované Státní energetické koncepci.“ Vyzdvihl také činnost ČPS při zpracování interaktivních pravidel praxe pro plynárenství registrovaných HK ČR. Beate Raabe, generální sekretářka EUROGASu, se věnovala zejména bezpečnosti dodávek zemního plynu pro Evropu. Upozornila mj. na nepříznivý vývoj v Evropě: pokles spotřeby kapalných paliv a zemního plynu je doprovázen růstem spotřeby uhlí, poklesem využití plynu při výrobě elektřiny a opětovným nárůstem spotřeby uhlí v tomto segmentu. Tento vývoj označila jako „the road to black-outs“. Problematice zásobování Evropy se věnoval rovněž Andreas Rau, jednatel společnosti NET4GAS: „Po roce 2020 lze očekávat pokles dodávek plynu ze zdrojů v zemích EU, což bude spolu s předpokládaným nárůstem spotřeby zemního plynu vyžadovat nejen nové zdroje plynu, ale také nové přepravní trasy a zlepšit vzájemnou propojenost mezi sítěmi jednotlivých zemí. Dnes je kapacita přepravních tras z Ruska do zemí EU a Turecka cca 260 mld. m3 ročně. Vybudováním plynovodu South Stream by se zvýšila cca na 320 mld. m3 ročně.“ Slovensko je pro další propojov ání tras Mezi nejvíce postižené země při přerušení dodávek přes území Ukrajiny na začátku roku 2009 patřilo Slovensko. Ján Klepáč ze Slovenského plynárenského a naftového zväzu (SPNZ) přestavil výsledky SWOT analýzy jak pro EU, tak pro země V4 a Rakousko. Z nich vyplývá, že pro EU jsou hlavními hrozbami přetrvávající závislost na ruském zemním plynu, zneužití zemního plynu jako geopolitického nástroje, neúměrně vysoká podpora AZE, selhávající systém obchodování s emisemi ETS, nejednotný postoj tzv. one voice policy a pokračující ekonomická krize. „Reálnou možností řešení případné krize v roce 2014 by bylo plné využití kapacity plynovodu Nord Stream, asi 55 mld. m3. Bohužel kapacita se využívá ze 70 %. Velkou výhodou zemí V4 a Rakouska je velká kapacita zásobníků – cca 20 mld. m3. Přesto je nutné zlepšit infrastrukturu vybudováním vzájemných propojení, protože Slovensko má dostatečnou propojovací kapacitu pouze s ČR a Rakouskem. Propojovací plynovod s Maďarskem je v současné době ve zkušebním provozu,“ řekl Ján Klepáč. Zátěžové testy dod ávek plynu Ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv MPO ČR Jan Zaplatílek představil výsledky zátěžových testů při přerušení dodávek přes Ukrajinu po dobu 1–6 měsíců v průběhu zimního období. Z výsledků testů vyplývá, že přerušení dodávek přes Ukrajinu významně neovlivní zásobování odběratelů v ČR v případě, že import z přesměrovaných dodávek z Ruské federace na jiné dopravní trasy (zejména Nord Stream) nebo dodávek získaných ze západní Evropy bude v průměru minimálně 20 mil. m3 za den a plyn ze zásobníků na území ČR bude používán prioritně pro zásobování domácího trhu. „Horší situace by nastala, kdyby došlo k úplnému přerušení dodávek z Ruska. Zde by (jak v případě měsíčního, tak šestiměsíčního přerušení) bylo nutné přistoupit k regulaci dodávek,“ řekl Jan Zaplatílek. ERÚ přistoupí k odb ěru licencí Jan Nehoda, ředitel sekce regulace ERÚ se zaměřil na řadu problémů, mj. na novelu energetického zákona, na přípravu pravidel trhu s plynem na rok 2015 (kde je jedním z nejdůležitějších bodů zjednodušení přístupu ke skladovací kapacitě v zásobnících plynu na území ČR), na aktualizaci Státní energetické koncepce, na principy regulace pro IV. regulační období a na zajištění bezpečnostních standardů dodávky (BSD). „Úřad provedl průzkum zajištění BSD u obchodníků s plynem působícím na území ČR a výsledek byl žalostný. Úřad proto přistoupí u řady obchodníků k odebrání licence pro obchod s plynem,“ řekl Jan Nehoda. Pokud jde o novelu energetického zákona, Jan Nehoda poukázal zejména na ustanovení, které do čela ERÚ zavádí Radu ERÚ, jejíž členy bude jmenovat vláda. Úřad upozorňuje na to, že navržený způsob ustavení (jmenování) Rady výkonnou mocí je v rozporu s požadavkem nezávislosti regulátora daným směrnicemi EU. Ty požadují, aby regulační orgán byl nezávislý na vládě. Druhou (z pohledu ERÚ zásadní) změnou, je přesunutí kompetence rušení ochranných pásem na ERÚ jako ústřední orgán státní správy. Úřad považuje za vhodnější, aby toto rozhodování bylo ponecháno příslušným stavebním úřadům. Simulace nouze v plyn árenském systému „Pro spolehlivé zásobování nejsou nutné jen zdroje, ale také spolehlivé přepravní a distribuční sítě,“ řekl Radek Benčík, jednatel společnosti NET4GAS. Informoval o průběhu simulovaného stavu nouze v českém plynárenském systému, kdy došlo k omezení dodávek přes vstupní hraniční předávací stanice o 50 a 75 % oproti předpokládaným dodávkám. Výsledky simulace se v současné době vyhodnocují a veřejnost bude o nich informována. Účastníci konference věnovali pozornost rovněž otázkám provozu distribučních sítí, národním akčním plánům čistá mobilita, energetické účinnosti a projektům inteligentních sítí Smart Grids. /is/
