Letošní Žofínské fórum pořádané v Praze Agenturou NKL 2, v pořadí již 188., si vzalo tentokrát jako hlavní téma neutěšený stav vzdělávání a přípravy dětí i mládeže na technická povolání. Česká republika je v rámci Evropské unie zemí s největším podílem průmyslové výroby na obyvatele, ale zájem o technické vzdělávání je bohužel nedostatečný. Pořadatelé Žofínského fóra si vzali za cíl pozvat odborníky ze státní správy, ze soukromé sféry vzdělávání, z praxe i z oblasti financování těchto aktivit. Velkou část účastníků tvořili zástupci technických škol, učilišť, studentů a některých profesních spolků. Kapacita technických škol je využita pouze na 60 % Úvodní část, na kterou další řečníci postupně navazovali, otevřel náměstek ministra školství pro vzdělávání Jaroslav Fidrmuc. Připomněl, že nové technologie dnes určují životní styl, životní úroveň i konkurenceschopnost státu, a právě proto začínáme pociťovat nedostatek technicky vzdělaných pracovníků. Nejde ani tak o to, že by nedostačovala kapacita technických škol a učilišť. Tato kapacita je ale využita pouze na 60 %. Navíc 20 – 40 % absolventů hned po ukončení školy odchází pracovat do jiných oborů, než ve kterých se vzdělali. Čtvrtá průmyslová revoluce způsobí, že 65 % současných absolventů škol se bude muset rekvalifikovat, protože požadavky automatizace a robotizace před jednotlivé firmy staví nutnost adaptace na úplně nové formy práce a přístupu. Školy navíc nestačí udržovat své technické vybavení na takové úrovni, aby studenti vyrůstali v podmínkách korespondujících s rychle se měnící praxí. To pak způsobuje, že absolvent přichází do provozu nedostatečně připravený a pro zaměstnavatele je to zpočátku velká zátěž, kterou musí věnovat jeho doškolování. Trend v technickém vzdělávání se mírně obrací zejména v oblasti IT a elektro. Pozornost se zaměří již na mateřs ké školy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR podle náměstka Fidrmuce podniká kroky, zejména v souladu s výzvou v Operačním programu vzdělávání pro konkurenceschopnost, které by měly napomoci průběžnému technickému vzdělávání dětí již od mateřské školy. Je nutné vzbudit zájem o řemesla a průmyslové obory zejména jejich popularizací a zviditelněním pozitivních vzorů. Dále je třeba klást důraz na matematiku a fyziku. Do roku 2021 by měla být uzákoněna povinná maturitní zkouška z matematiky. Propojenost škol a zaměstnavatelů nás nutí ohlédnout se před rok 1990, kdy toto fungovalo, ale podívat se na něj s ohledem na nové podmínky i trendy. Existuje projekt POSPOLU, který právě propojuje školy a firmy a je základem jejich budoucí prosperity. Na rozdíl od zahraničí u nás existují také daňové úlevy na podporu odborného vzdělávání. Pokud budou vznikat ještě nějaké nové SŠ nebo VOŠ, měly by být pouze technického charakteru. Zájem o technické obory mají probudit také různé kroužky, dny otevřených dveří v průmyslových podnicích, interaktivní výstavy a prezentace. Pokud se nám ale nepodaří navázat spolupráci škol a zaměstnavatelů, veškerá snaha půjde vniveč. Žáky musí učit lidé z praxe, ale s dostatečným pedagogickým vzděláním, aby uměli zaujmout a poznatky předat. Celý tento proces musí také doprovázet výchova k odpovědnosti, kázni a týmovosti, bez které se pracovník v provozu neobejde. Po náměstku ministra vystoupili dále: Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, Pavel Mertlík, rektor ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, o.p.s., Petr Karásek, generální ředitel TATRA TRUCKS a Václav Kubata, ředitel Nadace Depositum Bonum, která je nadací České spořitelny a podporuje vzdělávací aktivity. Z jednotlivých vystoupení vyplynulo, že po roce 2016 nastane v některých profesích silný nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V Moravskoslezském kraji proto vznikla Observatoř konkurenceschopnosti a trhu práce, jejímž cílem je shromažďovat, publikovat a analyzovat data ve vybraných tematických oblastech a nabídnout je uživatelům z veřejného a soukromého sektoru. Měla by tedy napomoci informovat o kapacitách a nabídkách v různých oborech a pomoci je vykrývat. ŠKODA AUTO provozuje svou vlastní vysokou školu, kde šance uspět na přijímacím pohovoru je velice vysoká. Platí se sice 28 000 Kč za semestr, ale Škoda na toto studium výrazně přispívá a posluchač může i opakovat zkoušky, dokud se vše nenaučí. Jediným limitem je platba za prodloužené studium. Absolventi pak odchází nejen do provozů a na manažerská místa ve Škodě, ale na základě smluv i do dalších automobilek, jako je např. Audi, Bentley… Nezaměstnanost absolventů je aktuálně 0 %. Jsou i jazykově připraveni pracovat v zahraničí nebo s ním spolupracovat. Školy tohoto typu existují v ČR zatím, bohužel, jen dvě. Te orie se vytrácí z hlavy velmi rychle Z dalších myšlenek a návrhů stojí za zmínku třeba návrh, že školy by neměly být financovány „na hlavu“, ale kraj by měl mít pravomoc rozdělovat prostředky jednotlivým vzdělávacím zařízením podle významu a společenské poptávky. Instituce jako TATRA TRUCKS a Svaz automobilového průmyslu dnes podporují technické vzdělávání např. dodávkami mechanických hraček do školek, technických pomůcek do škol apod. Co je platné, když se žák něco naučí teoreticky a nepropojí to s praxí? Vše se rychle vytratí z paměti. Důležité je mít kvalifikované pedagogy, kteří nebudou jen odborníky ve svém technickém oboru, ale umí zaujmout a předat své vědomosti takovou formou, která bude pro většinu studentů pochopitelná. Když víš PROČ, uneseš jakékoliv JAK. Na závěr zaznělo v projevu Václava Kubaty, že souhlasí sice s většinou předřečníků o nutnosti připravovat kvalifikované kádry pro růst našeho průmyslu a konkurenceschopnosti na mezinárodním poli. Jeho pohled na konkurenceschopnost je však takový, že by neměla být cílem, ale prostředkem k tomu, abychom se jako společnost měli dobře. Potřebujeme motivované studenty, aby pochopili v době rozhodování co je baví, a učitele, kteří k tomu děti dokážou vést. Hodnocením nemá být písemka, ale skutečnost, že student látku pochopil, něco nového poznal. Nadace Depositum Bonum se tedy věnuje i podpoře výuky kantorů. Pohled z terénu na všechny uvedené problémy přednesla ještě Drahomíra Pourová, ředitelka VOŠ, Obchodní akademie a Středního odborného učiliště technického Chotěboř. Zejména mimo velká města je za současného stavu prakticky nemožné získat do odborných škol kvalifikované pedagogy. Účastníci Žofínského fóra si odnesli nejen podnětné myšlenky, ale i příslib konkrétních kroků zmíněných zejména v úvodním projevu Jaroslava Fidrmuce. Problematika technického vzdělávání a uvádění absolventů do praxe je natolik závažná, že se jí bude na svých stránkách Technický týdeník určitě věnovat i do budoucna. /pm/
