Prostředí, v němž probíhá výuka, se mění od analogového k digitálnímu a tomuto trendu se musí přizpůsobit i vzdělávací prostory, aby si i v budoucnosti zachovaly efektivitu a udržitelnost. Měnící se vzdělávací koncepce přitom vyžadují prostory, které bude možné přizpůsobovat rozmanitým požadavkům, a to včetně správného osvětlení, které bude přívětivé pro děti i vyučující. Nové vzdělávací prostředí na školách, univerzitách a školicích ústavech je utvářeno inovativními styly výuky, flexibilním uspořádáním židlí i stolů a interaktivním učením. Důraz je kladen na samostatné „porozumění“ i dynamické studijní procesy ve skupinách. Bez ohledu na to, zda se jedná o přednáškový sál, posluchárnu, nebo knihovnu, chodbu, světlo je nedílnou součástí prostředí příslušné místnosti a přímo podporuje proces získávání znalostí. Níže přinášíme sedm trendů, které budou formovat učební prostory zítřka a ovlivňovat požadavky na osvětlení při vzdělávání.
Flexibilita
Žáci a studenti se budou učit spíše v pracovních skupinách než samostatně u stolu. Raději vytvoří interaktivní kruh místo dosud převládajícího výkladu učitele stojícího před žáky. Z toho vyplývá, že moderní učební styly vyžadují místnosti, které je možné používat extrémně flexibilním způsobem a které lze snadno přetvářet v závislosti na požadavcích učitelů a studentů. Osvětlovací systémy by měly toto všestranné využívání prostoru a rozmanité činnosti podporovat tím nejlepším možným způsobem. Dosažení náročného cíle umožní například minimalistická lineární svítidla, která poskytují dokonalé osvětlení celého prostoru. Jejich optimální poměr přímého a nepřímého světla zajišťuje homogenní osvětlení místnosti, jež usnadňuje vidění bez ohledu na to, jak jsou stoly a židle uspořádány. Spolupráce v podnětné atmosféře Vývoj se posouvá od uzavřených učeben k otevřeným prostorům, v nichž se neučí „každý sám za sebe“, ale „všichni společně“. Moderní vzdělávací architektura podporuje skupinové myšlení a klade velký důraz na kolaborativní učení, které může probíhat například na takzvaných „tržištích“, otevřených prostranstvích, schodištích k sezení nebo v předčítacích galeriích. Několik učeben je často seskupeno kolem otevřených výukových zón. Tady se uplatní například kruhová svítidla, který lze použít k podpoře sociální interakce a komunikace mezi učiteli a studenty v rámci prostoru. Jejich organické tvary zdůrazňují v příslušném prostředí zaměření na komunikaci. Nepřímým směrováním paprsků na stropy a stěny lze vytvořit dojem, že je svítidlo zavěšené.
Prostředí respektující biorytmy
Je stále důležitější zaměřit se především na lidi. Ve zvláštní míře to platí v situacích, kdy chceme zajistit, aby byla výuka úspěšná. Středem pozornosti se proto stávají studenti a jejich potřeby a aktivity. Výukové prostory poskytují prostředí, které lidi inspiruje a stimuluje tím nejlepším možným způsobem. Důležitou roli v tom hraje správné osvětlení, které podporuje učitele a studenty nejen vizuálně, ale také mentálně a emocionálně. Učení založené na biorytmech znamená, že na začátku dne zaplaví třídu stimulující světlo. Studenti začínají svůj den s maximální pozorností a touhou poznávat. To je zvláště důležité, protože v mnoha regionech začíná škola v brzkých hodinách. Zejména dospívající jedinci, jejichž chronobiologie se posouvá směrem k „pozdnímu vstávání“, jsou na začátku dne často unavení. Světlo zaměřené na člověka tomu brání a mladé studenty podporuje. Stimulující studené bílé světlo po obědě aktivuje zájem a soustředění, což znamená, že klasická „odpolední krize“ nemá šanci. Na konci školního dne pracují děti ve skupinkách. Mírně tlumené, teplé bílé světlo jim k tomu vytváří uvolněnou, neformální atmosféru, a podporuje tak přirozenou sociální interakci mezi studenty a přirozený přechod do pozdního odpoledne.
Výuka na obrazovkách vyžaduje potlačení oslňování
Ve školách jsou tradiční tabule čím dál častěji nahrazovány jejich interaktivními ekvivalenty. Předávání znalostí ve třídách, nejen na středních školách, ale i na těch základních, tak zprostředkovávají digitální obrazovky a zařízení, jakými jsou projektory nebo tablety. Osvětlení s nízkým indexem oslnění (UGR < 19) a co nejrovnoměrnějším rozložením světla dokáže přitom zajistit, aby studenti vnímali zobrazovaný obsah jasně a bez nadměrného namáhání očí.
Prosvětlená architektura inspirovaná denním světlem
Moderní školní budovy využívají pozitivních aspektů denního světla a spoléhají na velká okna, světlíky nebo skleněné stropy, které vpouštějí do tříd a společných prostorů přirozené světlo. Důvodem je skutečnost, že přirozené světlo podporuje ve školách proces vzdělávání. Denní světlo zlepšuje koncentraci a pozornost studentů, má pozitivní vliv na náladu a motivaci a díky věrnému podání barev a rovnoměrnému osvětlení usnadňuje přijímání informací.
Osvětlení a akustika ovlivňují vnímání
Učení se stalo více interaktivní a smyslové. Pokud totiž chcete něco opravdu „uchopit“, musíte to držet v ruce a cítit. Tradiční metoda výuky, při níž podává výklad učitel stojící před studenty, je nyní doplňována skupinovou prací, společnými projekty a generováním nápadů v otevřených prostorách. Pro tyto dynamické procesy je zapotřebí vytvořit v místnosti ideální podmínky. Kromě extrémně flexibilního osvětlení, které se dokáže přizpůsobovat různým úkolům, je přitom důležitá také vynikající akustika místnosti. Velký počet hlasů totiž vyžaduje nejlepší možnou absorpci zvuku, aby bylo umožněno soustředěné vyučování a učení bez rušení. K tomuto účelu jsou na trhu dostupná přisazená svítidla s akustickými doplňky, jejichž akustické panely mají velmi vysokou třídu akustické pohltivosti A, a proto umožňují nejvyšší kvalitu vnímání řeči a zvuku. I v těžkých situacích mohou studenti komunikovat bez stresu a zaměřit svou plnou pozornost na to, na čem skutečně záleží: na vzájemné propojení a sdílený učební obsah.
Udržitelnost
Stejně jako u všech ostatních budov hraje i při výstavbě a provozu škol a vzdělávacích institutů důležitou roli také udržitelnost a koncepce připravená na budoucnost, ať se jedná o využívání energií z obnovitelných zdrojů, šetření vodou, používání ekologicky šetrných a udržitelných materiálů, předcházení vzniku odpadu, nebo zlepšování kvality vzduchu ve vnitřních prostorech, a to především s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout na našem kontinentu klimatické neutrality do roku 2050. V návrzích systémů osvětlení pro školy a vzdělávací instituce je proto zvažována rovněž energetická účinnost a cirkularita. /zj/
