Úspory jsou v poslední době tématem velmi často skloňovaným. Podívali jsme se proto podrobněji na téma možných úspor v nákladech na pohonné hmoty, které může firmě přinést rozhodnutí o pořízení vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn neboli CNG (z anglické zkratky Compressed Natural Gas). Nemusí se přitom vždy jednat jen o osobní vozidla, v úvahu připadají i autobusy, vysokozdvižné vozíky a různá další užitková vozidla. PRO KTERÉ FIRMY JE ALTERNATIVA CNG VÝHODNÁ Nejtypičtějším příkladem výhodného použití pohonu CNG je firma s více referentskými a dodávkovými vozy. Firma může například zajišťovat dodávky různého spotřebního materiálu, a má proto jak dodávkové vozy, tak osobní pro své obchodní zástupce. Vyjdeme-li z modelového případu uvedeného dále, úspora na pohonné hmoty za jedno vozidlo se při nájezdu 40 000 km ročně v reálných podmínkách pohybuje okolo 30 000 Kč. Čím více vozidel firma má, tím více je možno ušetřit. Pokud má firma referentské vozy a ještě například výrobu, ve které se pohybují vysokozdvižné vozíky, jsou možné úspory ještě vyšší, protože náklady na pohonné hmoty pro flotilu manipulační techniky představují obvykle podstatnou část nákladů na výrobní logistiku. SPOTŘEBA VOZU S POHONEM NA CNG Pokud firma používá pro své obchodní zástupce vozy střední třídy s průměrnou spotřebou nafty okolo 5,5 l na 100 km, jsou při průměrné ceně nafty 35,70 Kč/l náklady na ujetí 100 km přibližně 196 Kč. Vozy na CNG s motory 1,4 TSI dokážou jezdit se spotřebou okolo 5,3 kg CNG/100 km (záleží na konkrétním vozu), což například při ceně 24 Kč za 1 kg CNG představuje náklady 127 Kč na 100 km. Z uvedeného vyplývá, že vozidlo s pohonem na CNG ve srovnatelném provozu šetří na každém kilometru cca 69 haléřů. Pokud vozidlo najede za rok 40 000 kilometrů, což je u osobních vozů používaných obchodními zástupci obvyklé, jedná se o roční úsporu cca 28 000 Kč. VYSOKOZDVIŽNÉ VOZÍKY S POHONEM NA CNG Pro výrobní společnosti a logistické firmy, které ve svých provozech používají vysokozdvižné vozíky, existuje také jejich varianta pohonu na stlačený zemní plyn. Nejznámější vozíky s pohonem na CNG jsou vozíky Linde, které se v této alternativní verzi dodávají na český trh od roku 2006. V prvním přiblížení pro vysokozdvižné vozíky platí, že náklady na pohonné hmoty u nich klesnou zhruba na polovinu, ve srovnání s klasickými dieselovými vozíky. KDY UVAŽOVAT O VÝSTAVBĚ VLASTNÍ PLNICÍ STANICE? Osobní a dodávkové vozy mohou být tankovány (plněny) na veřejných čerpacích stanicích, jejichž síť se stále rozšiřuje. V současné době je jich v ČR již okolo 50. V případě, že firma chce být nezávislá na cenách CNG na čerpacích stanicích anebo provozuje vysokozdvižné vozíky, které musí být tankovány v objektu firmy, je třeba uvažovat o výstavbě vlastní (privátní) plnicí stanice CNG. JAK PLNICÍ STANICE CNG FUNGUJE Nutnou podmínkou k výstavbě vlastní plnicí stanice je možnost jejího připojení k běžné středotlaké síti zemního plynu. Plnicí stanice zemní plyn odebírá a stlačuje jej na hodnotu okolo 200–250 barů. Tímto tlakem jsou pak plněna všechna vozidla používaná ve firmě, a to jak osobní či užitková auta, tak i třeba vysokozdvižné vozíky. Plnicí stanice může být tzv. pomalá, vybavená jedním kompresorem, který postupně plní jedno nebo dvě připojená vozidla. Takové plnění trvá typicky několik hodin a hodí se například pro pekárenské provozy, rozvozy pizzy a podobně, kde se vozidla v noci natankují a ve dne používají. Takzvané rychlé plnicí stanice používají kompresorů několik a stlačený plyn je ukládán do tlakových zásobníků, ze kterých jsou následně plněna vozidla. Kapacita tlakových zásobníků obvykle stačí na naplnění několika vozidel a jejich plnění je pak stejně rychlé jako plnění vozu klasickým palivem – naftou či benzínem. JAKÉ JSOU NÁKLADY NA VYBUDOVÁNÍ VLASTNÍ PLNICÍ STANICE? V případě pomalé plnicí stanice s jedním kompresorem začínají náklady na pořízení na cca 140 000 Kč. U větších plnicích stanic s tlakovými zásobníky a více kompresory počítejte s náklady v řádu několika set tisíc korun, u skutečně velkých stanic pro například 20 vozidel a 10 vysokozdvižných vozíků se jedná o investici okolo 2–3 milionů Kč. Každý z provozovatelů si musí pak spočítat, jak rychle se mu investice vrátí. U velkých projektů bývá doba návratnosti 1–2 roky. Není nutno dodávat, že velkoodběratelé zemního plynu jsou ve veliké výhodě, protože mají své vlastní výhodné ceny odebíraného zemního plynu. ZKUŠENOSTI Z PRAXE Spotřeba 3,4 litru nafty na 100 km pro manažerský vůz? Ve společnosti Linde Material Handling mají od loňského podzimu také svou čerpací stanici a používají ji jak pro plnění CNG vozíků, tak pro provoz vlastní flotily referentských vozů. Na zkušenosti s reálným provozem jsme se zeptali Bc. Davida Čepka, ředitele servisu, do jehož kompetence mimo jiné patří autoprovoz firmy. „Naše zkušenosti s provozem 11 referentských vozů potvrdily velký potenciál úspor, říká David Čepek. „Po půlroční zkušenosti jsme zjistili, že reálná spotřeba referentských vozů VW Touran a VW Passat s motory 1,4 TSI se pohybuje mezi 4,5 – 5,8 kg CNG/100 km. To při ceně 23,20 Kč/kg znamená náklady okolo 120 Kč/100 km. Pokud by se stejnými náklady měl jezdit vůz s dieselovým pohonem, jeho spotřeba by musela být okolo 3,4 litru nafty na 100 km. Zkušenosti a dosahované úspory jsou natolik dobré, že jsme se rozhodli k objednání dalších tří vozidel – VW Passat, VW Touran a Volkswagen up!“ NÁKLADY NA POHONNÉ HMOTY U VYSOKOZDVIŽNÝCH VOZÍKŮ LINDE S POHONEM NA CNG Ing. Dalibor Klíma, manažer logistiky PERI spol. s r.o., říká: „Naše společnost se zabývá prodejem a pronájmem bednění a lešení. Jako pro každou firmu je pro nás v dnešní době důležitá každá úspora provozních nákladů. Protože u nás jezdí větší počet vysokozdvižných vozíků, zvažovali jsme před dvěma lety přechod na nové alternativní palivo – stlačený zemní plyn. Vznikl tak projekt výstavby plnicí stanice a výměny stávajících vysokozdvižných vozíků za nové, s pohonem na CNG. Byli jsme si vědomi toho, že investice do plnicí stanice představují určité náklady, ale teoretické výpočty ukazovaly, že doba návratnosti této investice by se měla pohybovat někde mezi 2–3 lety, počítali jsme tehdy s úsporou nákladů na pohonné hmoty ve výši cca 50 %. Po roční zkušenosti z reálného provozu je jasné, že původní opatrné propočty se držely až příliš při zemi a náklady na pohonné hmoty vycházejí ve výši 35 % těch původních za naftu. Skutečná úspora za náklady na pohonné hmoty tedy vychází na 65 %. Za těchto předpokladů by měla být návratnost investice na výstavbu čerpací stanice necelé dva roky a vozíky budou následně další a další roky jezdit za méně než polovinu původních nákladů na pohonné hmoty. Investice do CNG se nám tedy zatím velmi vyplatila.“ EKOLOGICKÝ ASPEKT Vozidla používající jako palivo CNG produkují o 35 % méně CO2, než vozidla na naftu. Emise oxidu uhelnatého jsou nižší o 95 % v porovnání s benzinovými motory. Nulové jsou emise oxidů síry a téměř nulový je též podíl polétavých prachových částic. Náhrada vozidel s pohonem na naftu nebo benzín vozidly na CNG vede k omezení tzv. uhlíkové stopy, tedy dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Tento příznivý trend by měl být co nejvíce podporován, v programu pohonu vozidel na CNG nejde zdaleka jen o úspory, ale i o čisté životní prostředí. ZÁVĚREM Pokud chcete uvažovat o možnosti přejít s flotilou služebních vozidel nebo vysokozdvižných vozíků na CNG, je dobré si položit následující otázky: Kolik kilometrů najedou služební vozidla ve firmě? Jaké náklady by bylo možné uspořit, kdyby náklady na pohonné hmoty klesly o 40 až 60 % ve srovnání s naftou? Provozuje firma vysokozdvižné vozíky? Jaké jsou u nich roční náklady na pohonné hmoty? Má firma dostatečně dimenzovanou přípojku zemního plynu? Vyplatí se výstavba vlastní čerpací stanice? Rozhodnutí je pak na každém provozovateli.
