Sadistický útok teroristické organizace Hamás na Izrael letos 7. října přinesl krutou smrt mnoha nevinným lidem. Vyvolal také otázku: Jak je možné, že jedna z technicky nejvyspělejších zemí světa, disponující také jednou z nejvýkonnějších tajných služeb, byla zaskočena?
Ještě dlouho budou odpovědné izraelské orgány rozplétat nepřehlednou změť příčin a následků, politických, organizačních a technických. Izraelskou hranici s palestinským pásmem Gazy střežil vysoký plot doplněný nejrůznějšími kamerami, senzory a vyhodnocovacími softwary a zároveň řada vojenských stanovišť. Hamás se v Gaze chopil moci po volbách v roce 2007 a asi 2,3 milionu lidí bylo uvězněno za hranicí dlouhou 51 km. Počet bojovníků Hamásu je odhadován na 30 tisíc.
Přehnané sebevědomí?
Izraelské sledování Gazy bylo považováno za nejintenzivnější a nejsofistikovanější ve světovém měřítku. Paleta aktivit byla široká — od dronů využívajících software pro rozpoznávání obličejů až po hraniční kontroly a elektronické odposlouchávání komunikace. Při říjnovém útoku přesto teroristé překročili mnoho předsunutých izraelských vojenských pozic a komunit poblíž Gazy a mohutné odpaly raket Hamásu překonaly sofistikovanou izraelskou obranu Iron Dome. Zdá se, že zaskočeny byly také americké a další spřízněné zpravodajské agentury, které si gratulovaly k včasnému varování před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Podle prohlášení NATO byl nizozemský admirál Robert Bauer v září na návštěvě Izraele, aby se poučil z odborných znalostí izraelské armády. Události ze začátku října naznačují, že izraelské orgány v tyto schopnosti přehnaně věřily. To může být varování pro ostatní vlády, které se čím dál více obracejí na řadu dodavatelů umělé inteligence slibujících, že budou schopni poskytnout pronikavou analýzu a včasné varování. Takové techniky se mohou ukázat jako neocenitelné pro syntézu obrovských objemů dat, zejména v technických oblastech, jako je například poskytují sonar nebo radar. Jsou však jen tak dobré, jak dobré jsou jejich zdroje materiálu. Lidská činnost v přeplněném městském prostředí, jako je Gaza, přitom není snadno interpretovatelná. Útok Hamásu neměl být možný, ale přesto k němu došlo: masivní, 2G atak na bezpečnostní stav 5G. Důsledky stále doznívají. Tragické útoky Hamásu přehodnotily jeden za symbolů izraelské hrdosti: technickou vyspělost. Selhala bezpečnostní bariéra v hodnotě miliardy dolarů, protože teroristé Hamásu ji prorazili jednoduchými buldozery i přeletěli na ozbrojených padákových kluzácích. Útok doprovázely raketové palby, jež pronikly izraelským systémem protiraketové obrany Iron Dome. Teroristé přestali používat mobilní telefony, aby je nikdo nemohl sledovat. Izraelský monitorovací systém — hustá síť dronů, kamer a kybernetického slídění — se ukázal být fatálně nedostatečným. „Nejčastější otázkou je, kde byly izraelské sledovací drony? A z odpovědi vyplývá, že každý, kdo je měl zavolat, byl již mrtvý,“ napsal izraelský novinář Assaf Gilead. Útok vyvolal otřesy také v bezpečnostních strukturách ve Washingtonu a v Evropě. V neposlední řadě proto, že Izrael se stal klíčovým dodavatelem bezpečnostních a obranných technologií na celém Západě.
Technologie není zázračný lék
Technologické zisky Hamásu jsou nápadné především vzhledem k malé rozloze enklávy. Mobilní služba fungovala v sítích 2G — daleko za bezdrátovou technologií 4G a 5G ve většině západního světa. Dodávky z vnějšího světa se musely dostat přes blokádu, kterou Izrael a Egypt udržují 16 let od převzetí moci Hamásem v roce 2007. Jakmile teroristé pronikli do Izraele, zaútočili na základnu Re'im, kde byli soustředěni „bezpilotní a monitorovací operátoři“. Ukázalo se, že technologie není zázračným lékem na řešení problémů, nenahrazuje tanky ani vojáky a připravenost jednotek k zásahu, říkají dnes generálové. Izrael je jednou z celosvětově nejspecializovanějších a nejproduktivnějších high-tech ekonomik. Loni v březnu město Tel Aviv oznámilo, že je celosvětově na 5. místě v produkci „jednorožců“ neboli start-upů, začínajících společností ohodnocených v miliardách dolarů. Podle odborného tisku byly bezpečnostní technologie v Izraeli nejlépe financovaným technologickým sektorem.
Izraelský systém Iron Dome
V souvislosti s teroristickým útokem se často psalo o již zmíněném izraelském obranném projektu Iron Dome („Železná kupole“). Vyvinut byl, aby čelil raketovým útokům během války s Hizballáhem v roce 2006. Do provozu byl uveden v roce 2011. Je vybaven radarem detekujícím přilétající rakety, jejich rychlost a směr. Řídicí středisko z těchto údajů počítá, zda rakety představují hrozbu pro izraelská města. Pokud nikoliv, mohou „přistát“ na prázdných polích. V případě, že nebezpečné jsou, raketová odpalovací jednotka vypustí vlastní rakety, aby ty nepřátelské sestřelila. Odpalovací zařízení obsahuje 20 záchytných střel. Iron Dome prý původně poskytoval ochranné pokrytí měst s dosahem mezi 4 a 70 km, ale odborníci tvrdí, že byl ochranný rádius rozšířen. Systém vyvinula izraelská společnost pro obranné technologie Rafael Advanced Defense Systems. Spojené státy podpořily projekt grantem 200 milionů dolarů. Námořní verze byla nasazena v roce 2017 k ochraně lodí a dalších námořních prostředků. Izrael tvrdí, že je systém účinný z 90 %. Překvapivý útok Hamásu jej však dokázal přemoci. Došlo k tomu proto, že dříve systém zachycoval najednou jen malý počet raket. Hamás sice v bojích v květnu 2021 sílu raketových útoků podstatně zvýšil (v první den vypálil 470 raket), ty však ještě obranným systémem zachyceny byly. Útok ze začátku října byl ale výrazně odlišný. Hamás se chlubil, že v úvodní palbě odpálil 5 000 raket, a přestože izraelská armáda kontrovala prohlášením, že bylo vypáleno „jen“ 2 500 raket, na obranný systém bylo i to příliš. „Toto množství bylo prostě příliš velké na to, aby to Iron Dome zvládl,“ uvedla zpráva Modern War Institute.
Pegasus proti teroristům
Jinou vynikající technologií je sledovací software Pegasus, který téměř 10 let prodávala izraelská firma NSO orgánům činným v trestním řízení a zpravodajským agenturám po celém světě a slibovala konzistentní a spolehlivé prolomení šifrované komunikace jakéhokoli smartphonu systému iOS nebo Android. Od té doby, co společnost NSO v roce 2011 uvedla Pegasus na světový trh, pomohl úřadům chytit drogové bossy, zmařit teroristická spiknutí, bojovat proti organizovanému zločinu a v jednom případě zrušit celosvětovou skupinu pro zneužívání dětí a identifikovat podezřelé ve více než 40 zemích. Ale software byl náchylný ke zneužívání. Mexická vláda nasadila Pegasus proti novinářům a politickým disidentům a byl také využit k zachycení komunikace s Džamálem Chášukdžím, publicistou The Washington Post, kterého saúdští agenti zabili a rozčtvrtili v Istanbulu v roce 2018. Nyní se objevily ještě sofistikovanější systémy, jako je Phantom, které „promění chytrý telefon vybraného cíle na zpravodajský zlatý důl“, a časy izraelského monopolu na spyware jsou téměř u konce. Jisté je, že systém sehrál významnou roli při pátrání izraelské armády a tajných služeb po palestinských teroristech.
/Karel Sedláček/
