Nedostatek zejména kvalifikovaných pracovníků je jednou z nejvýznamnějších bariér růstu české ekonomiky i řady evropských zemí. Částečně je situace dána nedostatečně využitým potenciálem žen, jejichž zaměstnanost je v Evropské unii 64 %, zatímco mužů 75 %. Jsou hůře placeny, ačkoliv například z vysokých škol vychází 60 % mladých žen s lepšími studijními výsledky než mají mladí muži. Rozdíl v odměňování žen a mužů činí v rámci Evropské unie 16,1 procenta. V ČR je tento rozdíl 22,1 procenta a je třetí nejvyšší z celé EU. Ženy také nejsou dostatečně zastoupeny ve vedení firem. Ve statutárních orgánech největších podniků u nás je jich pouze 10,4 % a v dozorčích radách největších českých akciových společností jich působí jen 14,4 %. O tom, jaké jsou možnosti zlepšení, jednali nedávno účastníci kulatého stolu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) s názvem Diverzita ve firmách: Potenciál žen jako faktor růstu. Vedle desítek zástupců firem se ho zúčastnila i Věra Jourová, komisařka Evropské komise pro spravedlnost, ochranu a práva spotřebitelů, rovnost žen a mužů. Její účast připadla na den, kdy si Evropa připomíná tzv. Den platové rovnosti – od 3. listopadu ženy symbolicky přestávají v daném roce vydělávat. „Evropa přichází ročně o 320 miliard eur, protože nejsou vytvořeny podmínky pro ženy, aby sladily svůj pracovní a soukromý život. Ženy pro business představují obrovský potenciál, vnášejí do něj nové talenty, pohledy a životní zkušenosti a často pozitivně ovlivňují firemní kulturu,“ uvedla eurokomisařka Věra Jourová, která při setkání prezentovala iniciativy Evropské komise na podporu zaměstnanosti žen. Evropská komise již přijala novou genderovou strategii na léta 2016–2019 a nastavila několik priorit, mezi něž patří vyšší zapojení žen na trhu práce a v rozhodovacích procesech a snížení rozdílu mezi platy žen a mužů. SP ČR ovšem nepodporuje její tlak na závazné regulace v oblasti diverzity a na rigidní nástroje. Upřednostňuje princip dobrovolnosti, výměnu informací o dobré praxi a zvyšování povědomí v podnicích, kde dosud politiky diverzity nejsou zavedeny. „Byznys moc nefandí regulacím a zásahům do podnikových politik. Logicky každou novou iniciativu musí vztáhnout ke svému podnikatelskému modelu a výslednému profitu. Byznys musí sám poznat, že politika diverzity přináší do firem kreativitu a inovativní přístupy, a přispívá tak k jejich růstu a konkurenceschopnosti,“ uvedl 1. viceprezident Svazu průmyslu ČR Jan Rafaj. Příkladem dobré praxe zaměřené na diverzitu, ať již genderovou či věkovou, je Česká spořitelna. Ta společně s celou skupinou Erste chce mít do roku 2019 v top managementu až 35 % žen. Jak k tomu uvádí platforma Byznys pro společnost, s níž má SP ČR uzavřenou dohodou o spolupráci, právě pojišťovnictví, ale i oblast vodohospodářství či rekreační průmysl má ve vedení společností nejvyšší podíl žen. Naproti tomu, nejméně jich je ve statutárních orgánech v oborech těžba či stavebnictví. /sp/
