Na první schůzce je úkolem našeho obchodníka mimo jiné zjistit, proč si vlastně chce firma pořídit nový ERP systém. Prakticky vždy se opakuje stejný motiv – požadavek ředitelů a manažerů na to, aby jim erpéčko pomohlo vyřešit problémy jejich firmy. To je naprosto logický a legitimní požadavek. Logika však začne pokulhávat ve chvíli, kdy zjistíme, že tím má management na mysli to, že jim nový systém má řídit zaměstnance. Samozřejmě se diskutují i ta naprosto obvyklá očekávání, jakými jsou zvýšení efektivity, snížení pracnosti a automatizace nebo zpřehlednění činností. Kromě nich ale není výjimkou také to, že manažer výroby požaduje, aby systém nahnal v určitou dobu lidi k určité komplikované zakázce. Protože oni na ní jinak nechtějí dělat a raději předstírají práci jinde. Nepopírá tím ale vlastně smysl své vlastní existence? Pravdou je, že nasazením inteligentního ERP systému se schopností řídit zaměstnance by manažeři získali tolik volného času! Času, který by už nemuseli ztrácet tím, že své podřízené neustále přesvědčují o tom, co je důležité. Že jim pořád dokola vysvětlují svůj pohled na věc a souvislosti, které jejich podřízení ze svého pohledu nemohou a někdy ani nechtějí vidět. Lze nahradit manažery? Obklopeni automatizačními trendy navíc vidíme, že rutinní práce je postupně nahrazována roboty, automatickými výrobními linkami nebo dokonce umělou inteligencí. Nedozrál tedy čas na to, aby manažeři byli plně nahrazeni ERP systémem, který bude lidem přidělovat práci a kontrolovat jejich výsledky? Jedním z důsledků automatizace a digitalizace, kterým stále ještě říkáme Průmysl 4. 0, je paradoxně nárůst nároků na lidi. Nahrazujeme zaměstnance vykonávající rutinní činnost lidmi, kteří umějí vyřešit situace, jež automatizovat nelze. Po těchto lidech také chceme, aby byli schopni reagovat na výjimky a zasáhnout v případě selhání systému. Úplně stejně bychom se měli zaměřit také na obsah práce manažerů a odbourat z ní rutinu. Stejně jako se to snažíme dělat u dělnických profesí. Dovednosti v práci s excelem by tak konečně nebyly tím nejdůležitějším kvalifikačním předpokladem úspěšného manažera. Naopak bychom konečně vnímali roli manažera především jako pozici, na které musí být člověk schopen vést jiné lidi. Komunikovat, vysvětlovat, přesvědčovat, naslouchat a mimo jiné tím i motivovat. Nám manažerům zatím nezbývá než snít o budoucnosti, ve které se umělá inteligence stane nedílnou součástí ERP systémů, které pak opravdu začnou řídit naše firmy. A my se budeme konečně moci naplno věnovat svým zálibám, například zkoumání toho, zda Země náhodou opravdu není placatá. www.k2.cz