Před třemi roky byly zahájeny
stavební práce na jednom z nejodvážnějších
projektů 21. století,
který má párem podmořských
tunelů v Istanbulu propojit železniční
síť Evropy s železnicemi na
asijském kontinentu. Projekt který
si vyžádá nejméně 2,5 mld. eur
zahrnuje stavbu 13,6 km tunelů
mezi stanicí Halkali na evropské
straně, a stanicí Genze na jižním
okraji Istanbulu. Bosporskou úžinu
překoná podmořským úsekem
dlouhým 1,4 km v hloubce 50 m
pod hladinou jedné z nejživějších
námořních cest světa. Podmořský
tunel leží jen 6 km od stále aktivní
severoanatolijské zemětřesné brázdy,
jejíž probuzení v roce 1999 si
vyžádalo 24 000 obětí.
Z tohoto důvodu bylo nutné použít
japonskou technologii stavby podmořských
tunelů z prefabrikovaných
sekcí s ocelovým pláštěm,
vyrobených v suchém doku v Izmailu
a ponořených na upravené
dno pomocí speciálních remorkérů.
Jedenáct tunelových sekcí 15,3 m
širokých a 9 m vysokých je vyplněno
betonovým pláštěm a izolováno
proti průsaku, svařované spoje budou
provedeny potápěči pomocí speciálního
plavidla. Plášť ze 7 mm tlustých
pozinkovaných plechů díky anodové
a katodové ochraně musí vykázat
minimální životnost 100 let.
V současné době se již z obou příjezdových
stran připravují k výjezdu
směrem k Bosporu obří tunelovací
frézy TBM s průměrem 7,65
m, dodané japonskou společností
Hitachi Zosen, které prorazí tunely
s klesáním až 1,8 % k místu spojení
s koncovými čely podmořských
sekcí. Ty budou opatřeny unikátními
ocelovými koncovkami s uzávěry,
do kterých musí ostění tunelových
rour postupujících za frézami
v hloubce kolem 50 m „najet“, a po
utěsnění chemickými materiály frézy
zpět „vycouvají“ hotovými úseky,
které za sebou zanechávají zpět
na pevninu, kde budou rozebrány.
Tato závěrečná unikátní podmořská
operace se měla uskutečnit v roce
2009. Finanční prostředky nechybí
– z poloviny je zajistila Evropská
investiční banka (EIB), z poloviny
japonská JBIC. Při stavbě podzemní
stanice Yenikapi na evropském
břehu v otevřené jámě však stavbaři
narazili na archeologicky nesmírně
cenné zbytky byzantského přístavu
ze 4. stol n.l., a to podle současného
stavu prodlouží otevření železničního
spojení obou kontinentů nejdříve
na rok 2012. Teprve potom budou
po svařených kolejích mezi Evropou
a Asií denně projíždět desítky rychlovlaků
a stovky nákladních vlaků,
mezi kterými se v taktu budou protahovat
jednotky rychlého metra. Tím
dnem také odpadne potřeba desítek
trajektů, které tvoří houstnoucí
námořní dopravě přes Bospor stále
víc problémů.