Dne 19. května se etablovalo profesní Sdružení železničních nákladních dopravců České republiky (ŽESNAD). Sdružení si klade za cíl pomoci při rozvoji železniční dopravy v České republice. Zakládajícího shromáždění se zúčastnily prakticky všechny dopravní společnosti působící na tratích celostátních a regionálních České republiky, a to jak státní ČD Cargo, tak soukromé AWT, METRANS Rail, UNIPETROL DOPRAVA, IDS CARGO, Rail Cargo Carrier – Czech Republic, EP Cargo, LTE, RM LINES a další společnosti, které se rozhodly být v pozici pozorovatelů a podporovatelů sdružení. Setkání se zúčastnili i hosté reprezentující různé segmenty nákladní železniční dopravy. Intenzivní snaha o zrovnoprávnění podmínek Cílem tohoto zájmového profesního sdružení je stát se partnerem státním orgánům v oblasti nákladní železniční dopravy včetně odborné oponentury a aktivním prosazovatelem oprávněných požadavků dopravců v oblasti rozvoje nákladní železniční dopravy. Sdružení bude rovněž intenzivně podporovat snahu o zrovnoprávnění podmínek provozování všech dopravních cest. Zakládající členové si zvolili pětičlenné předsednictvo. Zastupovat ŽESNAD bude jako prezident sdružení Jiří Samek za METRANS Rail, 1. viceprezidentem se stal Ivan Bednárik za ČD Cargo, viceprezidentkou pak Jana Vládková za EP Cargo a výkonným ředitelem sdružení bude Oldřich Sládek ze společnosti Quenya. „Založením tohoto Sdružení získávají železniční nákladní dopravci efektivní platformu pro jednání s vládou, státními orgány, správcem infrastruktury SŽDC a dalšími organizacemi, neboť členy tohoto sdružení jsou prakticky všechny významné společnosti, které reprezentují více než 90 % železničního trhu nákladní dopravy,“ říká 1. viceprezident sdružení Ivan Bednárik, předseda představenstva ČD Cargo. Hlavní cíle sdružení ŽESNAD: a) napomáhat řešení vývoje a přizpůsobování cen elektrické trakční energie (silové elektřiny) ze strany správce infrastruktury ve prospěch dopravců; b) řešení problému diskriminace při přístupu nákladních železničních dopravců na dopravní cestu (a ke službám správců drážních infrastruktur), zejména na úsecích s nedostatečnou či přetíženou kapacitou a odstranění diskriminace nákladní železniční dopravy z hlediska významu; c) řešení problému nevyhovujícího technického stavu tratí a nedostatečné kapacity dráhy pro nákladní železniční dopravu ve svém celku; d) řešení problému nedostatečné koordinace výluk; e) řešení problému nevhodně stanovených poplatků pro nákladní dopravu za užití železniční dopravní cesty.
