Železnice v Tibetu na střeše světa

Šest let po zahájení stavby, na které bylo nasazeno 83 000 dělníků, letos 1. července, byla do provozu uvedena 1142 km dlouhá vysokohorská trať spojující čínskou stanici Golmud s tibetskou Lhasou, jako poslední část 4561 km dlouhé tratě vycházející z Pekingu. Věčně zasněženou náhorní tibetskou plošinu překonávají luxusní vlakové soupravy tažené trojicemi dieselelektrických lokomotiv rychlostí 100 až 120 km/h vrcholovou stanicí v nadmořské výšce 5072 m, tedy výš než vrchol Montblanku. To si vyžádalo stavbu 7 tunelů a 675 mostů na nestabilní zamrzající půdě - tzv. permafrostu, která musí být několika způsoby chráněna před rozmrznutím. Výrobce souprav – kanadská společnost Bombardier Transport – vybavila vagony hermetickým pláštěm a úpravnami vzduchu, které udržují podíl kyslíku v atmosféře uvnitř na 25 %. Okna jsou vyplněna plynem, který z procházejícího světla odstraní až 90 % UV-záření. Poblíže vrcholové stanice Tanggula přesto musí někteří cestující použít i připravené přenosné kyslíkové přístroje a v soupravě přítomný lékař pomáhá osobám, které nezvládnou řídký vzduch. Působením sníženého tlaku se například sáčky s popcornem a chipsy mění v praskající balónky, zátky z pivních lahví přetlakem vystřelují. Vozy jsou také speciálně uzemněny, protože pravděpodobnost zásahu bleskem v častých bouřích v této výši by mohly ohrozit životy cestujících. Jízda vlakem z Pekingu do Lhasy trvá 48 hodin a i v luxusní lůžkové třídě přijde jen na 132 eur, v nejlevnější třídě pak na pouhých 42 eur. Čínská vláda slibuje Tibetu rozvoj chudých oblastí a příliv turistů zejména v souvislosti s blížící se Olympiádou 2008. JAN TŮMA