Polovina obytných budov se v létě nepříjemně přehřívá. Horkem nejvíc trpí obyvatelé velkoměst, kde je teplota až o 10 °C vyšší než na venkově. Řešením jsou zelené střechy, které okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a pomáhají tak kompenzovat efekt městských tepelných ostrovů. Plocha zelených střech v Česku meziročně vzrostla o více než 15 %. Zelené střechy jsou v kurzu. Vloni byly u nás vybudovány zelené střechy o přibližné ploše 130 000 m2 (rozloha hrací plochy přibližně 2 strahovských stadionů). Bylo to o 20 000 m2 více než v roce 2014. „Zásadním a velmi pozitivním trendem je přitom především nárůst počtu zadavatelů ze státního sektoru, měst a obcí. Lze to přičíst jak loňským vlnám veder, tak hledání vhodných řešení pro hospodaření s vodou, akumulaci dešťové vody a problematiku zadržování vody v krajině obecně,“ vysvětlila Jitka Dostálová, předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ). Budovám zelené střechy sluší a pro velkoměsta jsou také účinným způsobem, jak přežít letní tropické dny. „Zelené střechy okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch, a tím narušují jev městských tepelných ostrovů. Kupříkladu v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší oproti okolní přírodě o 2,5 °C. Teplotní rozdíl přitom může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 °C,“ upozornila architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Budovy akumulují teplo za celý den Městské tepelné ostrovy lze v ČR pozorovat kromě Prahy také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě. Například v rakouském Linci, Torontu nebo Paříži dokonce platí nařízení, že v určitých zónách musí být ploché střechy nových budov pokryty zelení. „Teplota povrchu střechy pod vegetačním krytem ani v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 °C, a je tak až o 55 °C nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci. Ten se může v parnech rozpálit i na 80 °C. Horko pak sálá do budovy ve dne i v noci. Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek, a to i v letních tropických dnech. V suchém stavu zase souvrství střechu dobře tepelně izoluje. Celoročně v budovách zajišťuje příjemné klima,“ zdůraznila Jitka Dostálová. Zelené střechy současně pohlcují prachové částice. Vsakují a odpařují do ovzduší velké množství srážkové vody a odléehčují tím kanalizaci, čímž mj. snižují koncentraci přízemního ozonu. Vegetační souvrství také přispívá k tepelné stabilitě budovy, snižuje tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření. Zazelenat by se mohla nejméně 1/5 budov, včetně panelových sídliš ť Největší nedostatek zelených střech představuje jejich hmotnost, a tím zvýšené nároky na statiku objektu. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je lehčí než běžný sypký substrát (zemina). V suchém stavu váží minerální izolace 8krát až 10krát méně než zemina. Lehčí než běžné sypké substráty zůstává i za vlhka. Díky tomu střechu zatěžuje minimálně. Navíc udržuje potřebnou vláhu. „Speciální hydrofilní minerální izolace dokáže zadržovat dostatek vody v suchých obdobích pro zeleň, ale díky retenční schopnosti i v horkých dnech vodu pomalu odpařovat, a tím ochlazovat nejen konstrukci střechy, ale také zlepšovat mikroklima v jejím okolí,“ vysvětlila Marcela Kubů. S minerální izolací by bylo možné dodatečně ozelenit přes 20 % budov v řadě českých měst. Prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15°. „Skladby s minerální izolací jsou jednoduché na instalaci, údržbu a minimálně zatěžují konstrukci střechy. Ozelenit lze proto i starší střechy, kde původně nebylo počítáno se zátěží zelené střechy. Právě takových budov je v současných městech většina,“ soudí Marcela Kubů. Zazelenat by se mohla všechna panelová sídliště. /za/
