Učená společnost České republiky se 14. května sešla v pražském Karolinu na svém XIII. zasedání. Etablovala se
z iniciativy prof. Otto Wichterleho (1913-1998) a prof. Rudolfa Zahradníka na slavnostním zasedání v historickém
Vlasteneckém sále pražského Karolina 10. května 1994 za účasti 36 zakládajících členů, které pak 24. května
téhož roku přijal prezident republiky Václav Havel na Pražském hradě. Nová Společnost se tím přihlásila k tradicím
Královské české společnosti nauk (založeno 1784) a České akademie věd a umění (založeno 1890) a její program
je obdobný jako u učených společností ostatních zejména evropských zemí, tj. podpora vzdělanosti, vědy a kulturní
atmosféry doma i ve stycích mezi státy a národy.
Členy Učené společnosti se
mohou stát významné domácí
vědecké osobnosti z oblasti přírodních
i humanitních věd na základě
dvoukolové tajné volby při valných
shromážděních, která se konají
každoročně v květnu.
Jelikož je počet členů Učené společnosti
stanovami omezen na 111,
může však plénum Učené společnosti
předem rozhodnout, že se volby při
některých valných shromážděních
nekonají. Na valných shromážděních
se obdobně mohou volit i čestní členové
z řad významných zahraničních
badatelů, kteří mají mimořádné vazby
k české vědecké komunitě; počet
čestných členů není omezen.
Učená společnost je řízena předsedou
a šestičlennou Radou, volenými
na dvouleté funkční období, přičemž
tito funkcionáři mohou být zvoleni
pouze dvakrát po sobě. Nyní pracuje
Rada ve složení: RNDr. Jiří Grygar,
CSc. (předseda), prof. RNDr. Blanka
Říhová, DrSc. (místopředsedkyně),
prof. Ing. Karel Štulík, DrSc. (vědecký
tajemník), prof. PhDr. Ivan Hlaváček,
CSc., doc. RNDr. Jan Konvalinka,
CSc., prof. RNDr. Emil Paleček,
DrSc., prof. RNDr. Aleš Pultr, DrSc.
(členové). Od roku 1996 uděluje
prestižní ceny za původní vědecké
práce v kategorii „vědecký pracovník“
a „mladý vědecký pracovník“
(do 35 let).
