Při zvažování investic ve firemním prostředí obvykle hledáme odpověď na otázku návratnosti takových investic, kterou známe pod zkratkou ROI. Požadavek na určení návratnosti investic se objevuje také téměř v každém výběrovém řízení na ERP systém. Jestliže umíme určit dostatek vstupních parametrů, pak dokážeme návratnost poměrně dobře spočítat. Víte-li, že díky lepší organizaci ve skladu, zavedení mobilních terminálů, lepšímu značení zboží a systematizací skladových procesů zajistíte, že místo tří set objednávek denně jich dokážete vyexpedovat při stejném personálním obsazení tisíc, pak můžete začít počítat. Každá analýza návratnosti investic vychází z určitých předpokladů. Drobným úskalím příkladu uvedeného výše je to, že žádný vzorec vám těch tisíc objednávek nezajistí. To už ale není problém ROI analýzy. Podobně snadno lze spočítat úspory ve výrobních procesech. Do prokazatelných přínosů zavedení ERP systému se také řadí úspory získané snížením chybovosti. Tady se například může právě projevit ten nárůst loajality zákazníků, a tedy ten potřebný nárůst objednávek z předchozího příkladu. Nárůst, nebo pokles administrativy? Další obvyklou možností, jak zkrátit dobu návratnosti investic do ERP systému, je úspora lidí v administrativě. Dokonce to velmi často bývá na začátku jeden z očekávaných přínosů spojených s pořízením nového systému. Zahrnout tato očekávání do výpočtu ROI je také poměrně snadné. Také tento předpoklad však v praxi naráží na poněkud jinou skutečnost. Ti, kteří ve firmách ERP systém někdy nasadili, totiž často tvrdí, že zavedení ERP znamenalo nárůst administrativy. To jistě platí, pokud začínáme sledovat procesy, které nás předtím nezajímaly. Zároveň ale nasazením ERP získáváme prostor pro automatizaci činností, které do té doby mohly zabírat zaměstnancům podstatný čas. S podporou ERP se role některých uživatelů zásadně mění a jejich práce se posouvá k opakujícím se sekvencím pohybů a stisků tlačítek myši, aniž by jakýmkoli způsobem ovlivňovali proces, kterého se účastní. Přesně v těchto případech pak stačí relativně málo k tomu, aby uživatel nebyl potřeba vůbec. Stačí nepolevit a dotáhnout věci do konce. Investice do ERP systému se nám začne vracet a zároveň uvolníme člověka pro jiné potřebnější činnosti. Nejsou přece lidi… A ještě přidám poznámku na závěr. V oblasti firemní agendy se neumím zbavit myšlenky, že typickým místem ve firmě, které by mohlo být nebo dokonce mělo být z velké části nahrazeno automaticky fungujícím ERP systémem, je účtárna. Kde jinde ve firmě máme tak přesně a jednoznačně definována pravidla a postupy? Naštěstí pro účetní se legislativa neustále mění a komplikuje. Naštěstí jsou naše datové schránky plné nejrůznějších výzev k doplnění dat pro statistiky nebo finanční úřad. Účetní se tak o svou práci ani v éře Průmyslu 4.0 (nebo toho, co přijde poté) bát nemusejí. www.k2.cz
