Zpráva EIT Health a McKinsey & Company odhalil a naléhavou potřebu oslovit a vzdělat generaci zdravotnických pracovníků, kteří budou umět zacházet s daty. Současně s tím je potřeba zlepšit datovou gramotnost stávající pracovní síly. Jedině tak budeme schopni plně realizovat transformační potenciál umělé inteligence (AI). Umělá inteligence má potenciál iniciovat rozsáhlé změny ve zdravotnictví tím, že přispěje k lepším výsledkům péče, zkušenostem pacientů, přístupu ke zdravotnickým službám a zároveň zvýší produktivitu a efektivitu poskytování péče. Alespoň to vyplývá ze zprávy „Transformace zdravotní péče prostřednictvím AI: Dopad na pracovní sílu a organizace“ připravené společností EIT Health a McKinsey & Company. Zpráva konstatuje, že základní digitální dovednosti, biomedicínská a datová věda, analýza dat a základy genomiky budou rozhodující pro to, aby AI a strojové učení proniklo do zdravotnických služeb a zdravotníci je mohli využívat ve svůj prospěch.
Zdravotníci nejsou na umělou inteligenci připraveni
Zpráva koresponduje s Evropskou agendou dovedností, již Evropská komise představila 1. července s cílem zlepšit udržitelnou konkurenceschopnost, odolnost a zajistit sociální spravedlnost pro všechny. Podle Agendy v současné době přinejmenším 85 % pracovních míst vyžaduje určitou míru digitálních dovedností, v roce 2019 se ovšem pouze 56 % dospělých mohlo prokázat jejich základní znalostí. V letech 2005 až 2016 spadalo 40 % nových pracovních míst pod digitálně náročná odvětví. Podle zprávy budou digitální dovednosti, biomedicínská a datová věda, analýza dat a základy genomiky zásadní pro to, aby AI a strojové učení mohly proniknout do zdravotnických služeb. „Informatika se ve srovnání s tradičními klinickými obory jen zřídkakdy vyučuje systematicky. A tak ne vlastní vinou nejsou současní zdravotníci na umělou inteligenci připraveni. V Evropě, která stojí v popředí inovací ve zdravotnictví, jsme svědky rostoucího počtu reálných, účinných a vzrušujících řešení umělé inteligence. Musíme spojit nové technologie, které mohou zmírnit tlak na zdravotnické služby, se schopností integrovat je do poskytování konkrétní péče. Nyní je čas, abychom překlenuli tyto mezery a Evropa nezaostala v aplikaci AI,“ řekl Jorge Fernández García, ředitel pro inovace, EIT Health a spoluautor zprávy.
On-line příprava AI nindžů
Na letní školu HelloAIRIS týkající se AI ve zdravotnictví, kterou pořádají GE Healthcare, Leitat a KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu ve spolupráci s EIT Health, se jen v tomto roce přihlásilo 900 uchazečů. Z nich bylo nakonec vybráno 400 účastníků. Hlavním cílem tohoto on-line kurzu je zapojit talenty ze střední, východní a jižní Evropy a vybudovat komunitu „AI nindžů“ vybavených vedle certifikátu EIT Health především dovednostmi potřebnými pro budoucnost. „Naše zkušenosti při práci se start- -upy v rozvíjejících se regionech ukazují, že existuje obrovská potřeba odborníků na zvyšování kvalifikace a zlepšování digitální zdravotní gramotnosti. Letní on-line kurz, který jsme vyvinuli s našimi partnery, je dalším důkazem toho, že umělá inteligence je dovedností budoucnosti,“ uvedla Monika Tothová, programová manažerka EIT Health InnoStars RIS.
Ve prospěch pacientů
V současnosti se AI ve zdravotnictví využívá hlavně v diagnostice. Podle zprávy EIT Health a McKinsey & Company sestavené na základě průzkumu ve skupině 175 zdravotníků v přední linii a rozhovorů s 62 lidmi s rozhodovací pravomocí odborníci očekávají, že v dalších 5 až 10 letech bude na vrcholu seznamu aplikací AI klinické rozhodování. Autoři zdůrazňují, že je třeba zdravotnický personál nejen zaujmout, proškolit a udržet si ho, ale že musíme také zajistit, aby svůj čas v práci trávil s přidanou hodnotou – tedy péčí o pacienty. Větší rozšíření AI by mohlo pomoci zmírnit nedostatek pracovní síly. Umělá inteligence může spustit ve zdravotnictví revoluci. Může pomoci zlepšit každodenní život lékařů, dovolí jim soustředit energii na přímou péči o pacienty, a ne na administrativní úkony. Pokud bude AI například více zapojena do radiologie, může to odbornému pracovníkovi ušetřit až 20 % času, který nebude muset věnovat administrativě. Ušetřený čas bude moci využít na analýzu snímků a následnou práci s pacientem a klinickým týmem, což povede k osobnějšímu přístupu a zlepšené péči. Zrychlí se proces určení diagnózy a v řadě případů také její přesnost.
Při hledání cest pomáhají start-upy
V roce 2015 předčil v soutěži Image- Net Challenge Large Scale Visual Recognition Competition algoritmus člověka při vizuální rekognici. V roce 2010 byla chybovost algoritmu při této soutěži 28 %, v roce 2017 už jen 2,2 %. U člověka je to obvykle kolem 5 %. Čím dál více řešení na bázi AI pochází z Evropy. Jde například o start-up Brainscan z Polska, který využívá AI při interpretaci skenů z CT, italskou firmu PatchAi, první kognitivní platformu pro sběr a prediktivní analýzu dat hlášených pacienty při klinických testech, nebo maďarské společnosti InSimu a Sineko. InSimu vytvořilo virtuální pacienty v situacích přibližujících se reálnému životu – systém využívají pro školení a trénink lékaři i medici. Sineko vyvinulo mezinárodní software pro překlady radiologických zpráv. Portugalský iLof připravil knihovnu optických otisků prstů uloženou v cloudu. Qunatasoft, český start-up zaměřený na umělou inteligenci a její využití v reálném životě, spolu s akademickou obcí a profesionály z řad lékařů vyvíjí systém, který zefektivní diagnostiku očních chorob. „DEX Innovation Centre pracuje společně s EIT Health na podpoře nových talentů, které se zapojí do vývoje řešení pro zdravotnictví založených právě na AI. Jedním z našich společných nástrojů je například akcelerátor 4DigitalHealth. Věříme, že léčba i určování diagnóz mohou být pomocí umělé inteligence ještě přesnější, jedná se i o větší udržitelnost zdravotnických systému,“ říká Michal Štefan z DEX Innovation Centre. Jako jedna ze zásadních potřeb bylo označeno lepší zapojení zdravotníků již do raných fází vývoje AI. 44 % respondentů nebylo nikdy zapojeno do vývoje nebo nasazení konkrétního AI řešení, a to i přesto, že se o inovace ve zdravotnictví a umělou inteligenci zajímají. „AI má neskutečný potenciál zlepšit produktivitu a výkon zdravotnických systémů, dokonce je může učinit udržitelnějšími. Co je ovšem ještě důležitější – nabízí možnosti pro lepší práci s pacienty. Tato zpráva zahrnuje návody pro lidi s rozhodovací pravomocí, pomůže jim definovat, jakým způsobem lze AI vyvíjet a jak implementovat přístup, který bude vhodný právě pro jejich zařízení nebo zdravotnický systém,“ říká dr. Angela Spatharouová, partnerka v McKinsey & Company a spoluautorka zprávy. Rovněž je nutné vypracovat a rozvinout odborná školení, stejně tak se diskutovalo o návrhu, aby národní zdravotnické systémy spolupracovaly se zdravotnickými odborníky, akademickou sférou a průmyslem takovým způsobem, který by podpořil poskytovatele zdravotní péče, a to především ty menší, již nejsou sami schopni vyvíjet podobné programy. Je také nutné, aby byla umělá inteligence etická, transparentní a důvěryhodná. /eit/
