Před léty se Rakušané zřekli jaderné energetiky na vlastním území a kritizují její provozování v sousedních zemích, leč v roce 2014 nakoupili v zahraničí 9,3 mld. kWh elektřiny. Je to o 14 % více než v roce 2013. „V průměru platí, že zhruba každá 8. kilowatthodina, kterou spotřebujeme, pochází z dovozu,“ říká Barbara Schmidtová, šéfka zájmového sdružení Österreichs Energie. Zároveň vloni v Rakousku meziročně poklesla výroba elektřiny, a to o 4 % (na 64,9 mld. kWh). Nejvíce (skoro o šestinu – na 13,8 mld. kWh) snížily produkci tepelné elektrárny. Důvod? „Výroba elektřiny z uhlí a plynu nyní nepřináší žádný zisk,“ podotýká Martin Graf, šéf úřadu E-Control, regulujícího trh s elektřinou a plynem. Tradiční rakouský model, podle kterého zhruba 2/3 proudu pocházejí z vodních elektráren a zbytek dodají elektrárny tepelné, přestává platit. „Tuto tradici boří Německo svojí podporou OZE. Na trh působí přetlak nabídky, takže cena elektřiny na burze klesá. To je příznivá zpráva pro energeticky náročná odvětví. Ale je zde i obrácená strana mince – stále více našich elektráren se dostává do ztrát. Musí se z ekonomických důvodů odstavovat, což z dlouhodobého pohledu ohrožuje energetickou nezávislost země,“ varuje Erich Frommwald, mluvčí hornorakouské Hospodářské komory pro energetiku. Značné kolísání v zásobování elektřinou, které způsobují větrné elektrárny, by podle něj měly vyrovnávat hlavně elektrárny plynové. „S drahou a konkurenční prostředí deformující podporou OZE by se mělo skoncovat,“ je přesvědčen Erich Frommwald. V Rakousku přibývá elektrárenských projektů, které jdou (kvůli nižší ceně proudu) k ledu. A nejsou to jenom tepelné elektrárny. List Der Standard jmenuje kupř. výstavbu přečerpávací vodní elektrárny Tauernmoos jihozápadně od Salcburku, jež měla sloužit Rakouským spolkovým drahám. Termín byl odložen na rok 2022. Stejný osud postihl i několik menších vodních elektráren v Tyrolsku. /aa/
