Částečné zatmění Slunce, které prošlo Evropou, neovlivnilo spolehlivost energetické soustavy. Česká přenosová síť zvládla výjimečný jev bez problémů, a ustála tak zásadní zkoušku. Přestože během zatmění Slunce byli dispečeři připraveni použít i mimořádné prostředky na regulaci soustavy (např. odpojení velkých fotovoltaických elektráren od sítě), k jejich použití nakonec dojít nemuselo. „Kvalita dispečerského řízení v celé kontinentální Evropě byla snad ještě lepší, než při standardních podmínkách,“ shrnul předseda představenstva ČEPS, a. s., Vladimír Tošovský. Opatření, která správce české přenosové soustavy připravoval, tak zafungovala. Zároveň se potvrdila užitečnost důkladné přípravy a koordinace provozovatelů evropských přenosových soustav. Zatmění postupovalo přes celý evropský kontinent, a tak mohlo dojít k narušení stabilního provozu s dopadem na frekvenci a na vznik neplánovaných přetoků. Vzhledem k propojenosti soustav může jakákoliv porucha kdekoliv v Evropě negativně ovlivnit i provoz té naší. V České republice představují solární zdroje energie cca 10 % instalovaného výkonu (zhruba 2100 MW), a zdaleka tak nejsou schopny pokrýt významnější část spotřeby elektřiny. V celé Evropě je však v solárních elektrárnách nainstalováno 90 000 MW. Maximální pokles jejich výkonu při jasné obloze proto mohl činit až 34 000 MW. „To, že se nakonec nic nestalo a vše proběhlo bez mimořádných opatření, je vynikající práce všech odborníků, kteří se na tom podíleli,“ ocenil Tošovský. Z hlediska dispečerského řízení byl 20. březen v podstatě běžným dnem. Neprobíhal žádný speciální výběr sloužících dispečerů. Pouze byl povolán jeden navíc, který se účastnil průběžné telekonference s ostatními provozovateli přenosových soustav v Evropě. Dispečinky se tak vzájemně informovaly o aktuální situaci ve svých soustavách. „Na zatmění se připravujeme dlouho. Pokles a nárůst výkonu fotovoltaik sice bude rychlý, ale není to nic, s čím bychom se nedokázali vypořádat,“ odhadoval už před zatměním Vladimír Tošovský. S dalšími provozovateli byla společnost ČEPS dlouhodobě ve spojení i v rámci pracovní skupiny ENTSO-E (Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav). Příprava na tento výjimečný den trvala na mezinárodní úrovni zhruba rok. V posledních dvou měsících se pak zintenzivnila. Platí přitom, že každý zodpovídá za svoji soustavu a teprve při výskytu mimořádných událostí musí svá opatření koordinovat s ostatními provozovateli. Pro dispečery byl zásadní moment návratu fotovoltaických elektráren při skončení zatmění. Ze snížení výkonu při jeho počátku takové obavy nepanovaly. To totiž provozovatelé přenosové soustavy znají z běžného provozu, kdy následkem poruch dochází k náhlým výpadkům elektráren (ať už solárních nebo větrných, tak uhelných, jaderných či vodních). Tentokrát ale nastal opačný jev. V okamžiku, kdy měsíční kotouč začal opouštět ten sluneční, byl nárůst výkonu solárních zdrojů velmi prudký. Návrat totiž proběhl v poledních hodinách, kdy je výroba vůbec největší. Zatmění Slunce začalo v 8.40 v západní Evropě a skončilo ve 12.50 na východě kontinentu. V České republice bylo možné jej sledovat od 9.37 do 11.57 hodin. Společnost ČEPS evidovala během jevu pokles výroby fotovoltaických elektráren z 1260 MW na 500 MW a následně pak prudký návrat na zhruba 1580 MW. Na změnu výkonu mělo samozřejmě vliv také počasí. Zatímco ještě na počátku týdne to vypadalo, že počasí přeje spíše energetikům a že se tedy díky zatažené obloze jev ve výrobě v podstatě neprojeví, den před zatměním bylo jasné, že radovat se budou astronomové. Jasná obloha značila, že změna výkonu fotovoltaických elektráren bude velmi znatelná. „Vystačili jsme s regulačními výkony v automatickém režimu, které jsme měli k dispozici. Pouze výjimečně jsme aktivovali dodatečné regulační výkony dispečerským povelem,“ dodal člen představenstva ČEPS, a. s., Miroslav Vrba. Dispečeři využili standardní záložní výkony z uhelných a vodních elektráren. Společnost také nakoupila na pátek 20. března rezervní výkony na případné vykrytí velkých odchylek, které mohlo zatmění Slunce způsobit. Náklady na toto opatření se pohybují v jednotkách milionů korun. „Chtěli jsme mít stoprocentní jistotu, že situaci zvládneme. Hrozilo riziko, že by se mohly přidat poruchové výpadky konvenčních elektráren. Vliv na naši přenosovou soustavy by ale taky měla nečekaná porucha v zahraničí. Právě proto jsme přenosovou síť zapojili do maximální kondice,“ dodal Vrba. Přerušeny byly na uvedenou dobu práce na některých přeshraničních vedeních a zakázány byly jakékoliv zkoušky, najíždění a odstavování zdrojů, aby byl jejich výkon co nejvíce pod kontrolou a použitelný k pokrytí neplánovaných odchylek. Východ a západ Slunce není nikdy tak rychlý, jako je přechod Měsíce přes sluneční kotouč. Proto jsou nesprávné argumenty, které upozorňují na každodenní střídání dne a noci. Navíc drtivá většina solárních elektráren je orientovaná na jih, což znamená, že při svítání a soumraku jsou v jiném úhlu, a výroba je tak velmi malá. Stejně tak je stmívání pozvolnější v případě, když Slunce zakryje mrak. „I když se přes den zatáhne, tak nikdy nejsou změny tak rychlé a nikdy nejsou v celé Evropě,“ vysvětlil Miroslav Šula ze sekce Dispečerské řízení ČEPS. Podobně nemohlo mít zatmění Slunce vliv na přenosovou síť v roce 1999, kdy na evropském kontinentu nebyly nainstalovány žádné solární elektrárny. Od té doby prošly propojené elektrizační soustavy v Evropě významným vývojem. Dnes je v Evropě nainstalováno asi 90 GW jen ve fotovoltaických elektrárnách. Nejvíce jich mají v Německu (cca 40 GW) a Itálii (cca 20 GW). Právě druhá jmenovaná země se krátce před dnem zatmění rozhodla manuálně vypnout čtvrtinu především velkých solárních zdrojů energie. Žádný jiný evropský provozovatel přenosové soustavy však k podobnému kroku nepřistoupil. Zatmění Slunce jen potvrdilo, že už dávno neplatí, že spotřeba určuje výrobu. Zavedením obnovitelných zdrojů (především těch závislých na slunci a větru) se totiž zcela otočila fyzikální podstata věci. Tyto zdroje nezajímá, jestli pro jimi vyprodukovanou energii je spotřeba či nikoliv. Elektřinu vyrábějí vždy, když mají přísun primární energie. Proto obecně na každou fotovoltaickou elektrárnu musí být připravena rezerva nezávislá na počasí (jádro, uhlí, plyn apod.). Obnovitelné zdroje budou zcela jistě i nadále vytlačovat výrobu konvenčních elektráren, ale nikdy je nemůžou zcela nahradit.
