Trendem posledních let je zateplování rodinných a bytových domů i veřejných budov, který přináší významné úspory energií. Šetří jak finance, tak životní prostředí. Dostává se mu také podpory ve formě dotací ze strany státních institucí, kupř. v programu Zelená úsporám. Kromě značných úspor však může zateplení přinášet i některé nežádoucí problémy. Mohou vést až k postupné degradaci konstrukce budovy a k ohrožení zdraví osob, které budovu obývají. Co je př íčinou těchto problémů? Výměny fasády, dveří a oken, jež s sebou zateplení přináší, mohou způsobit, že dojde ke kompletnímu uzavření a utěsnění budovy. To je sice žádoucí z hlediska úspory energie, ale v budově nedochází k potřebné výměně vzduchu. „V České republice jsou dotační tituly bohužel postavené tak, že řeší pouze úsporu energií. Nezabývají se komplexním pohledem na ekonomiku a energetiku domů. Kupříkladu výměna vzduchu v nich není zmíněna žádným způsobem,“ vysvětluje Petr Píša, technický ředitel společnosti Frigomont. „Aby nedošlo k porušení podmínek dotace, není možné větrat tradičním způsobem pomocí oken, protože by tak nedošlo ke splnění předepsané energetické bilance budovy. Na pořízení vhodné vzduchotechniky, která by problém nedostatečného větrání řešila, ale po investici do zateplení mnohdy nezbývají finanční prostředky.“ Zdravotní rizika sp ojená se zateplením V nevětraných prostorech se výrazným způsobem zhoršuje kvalita vzduchu. Lidé produkují nedýchatelné plyny – kupř. CO2, jehož vysoká koncentrace může vést k různým zdravotním problémům. Jde o problém typický zejména pro shromažďovací prostory ve školách a kancelářských budovách. „Vysoké koncentrace CO2 snášejí špatně děti, u nichž se to může projevovat únavou, častými nemocemi a zvýšenou nesoustředěností, což se odráží i na jejich studijních výkonech a výsledcích. Výjimkou nejsou ani případy, kdy děti ve třídách zkolabovaly,“ popisuje Petr Píša. Zhoršování kvality vzduchu, ale i zvýšená vlhkost nebo plísně, se podepisují na zdraví lidí obývajících všechny typy budov. Tento jev byl již dokonce pojmenován jako syndrom nezdravých budov. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace trpí tímto syndromem více než polovina populace evropských zemí a USA a syndrom se projevuje nejrůznějšími kombinacemi následků, jako jsou kožní problémy nebo podráždění očí a nosu. Významný problém spojený s nedostatečným větráním v zateplených budovách může vzniknout také v bytech a domech, v nichž se využívají tepelné spotřebiče na bázi plynných a tuhých paliv. „Nedostatek spalovacího vzduchu pro plynová zařízení může způsobit otravy plynem CO, které často končí i smrtí,“ upozorňuje Petr Píša. De gradace konstrukce budovy Zateplení může kromě zdraví lidí ohrozit také samotnou konstrukci budovy. „Pokud se k zateplení použije neprodyšný kontaktní systém, dojde k parotěsnému uzavření budovy. To má za následek hromadění vzdušné vlhkosti, která se nemůže z konstrukce dostat ven,“ uvádí Petr Píša. „Týká se to především budov, v nichž se pohybuje velké množství lidí, v důsledku čehož vzniká vlhkost. Problém je také obvyklý u novostaveb, na něž je zateplovací systém nainstalován ve chvíli, kdy konstrukce ještě nestačila dostatečně vyschnout a probíhají v ní chemické a fyzikální procesy.“ Vzdušná vlhkost je v budovách důležitá, jelikož zabraňuje vysychání sliznic. Po překročení určité meze je však nežádoucí. V místech tepelných mostů se objevuje kondenzace, vznikají plísně. To všechno budovu degraduje a výrazně snižuje její životnost. Existuje řeše ní? Aby v důsledku zateplení nevznikala zmíněná rizika, je třeba použít zateplovací systém, který umožní budově „dýchat“. Podle Petra Píši: „Řešením může být kupř. instalace kontaktního systému s kolmými minerálními vlákny, který je dostatečně prodyšný.“ Výměnu vzduchu je také možné vyřešit použitím vhodné vzduchotechniky nebo rekuperační jednotky. Ty se dodávají i se zpětným využitím vlhkosti vzduchu. Přestože existují účinná technická řešení, problém zůstává nadále v legislativě. „Dokud nebudou upraveny stávající normy a podmínky dotačních titulů, nebude investory ani projektanty nic motivovat k tomu, aby použili vhodný systém zateplování, který nebude řešit pouze energetické úspory, ale umožní i správnou cirkulaci vzduchu a zohledňovat koncept větrání,“ uvádí Petr Píša. „Je třeba vytvořit ucelený koncept, jenž se bude komplexně zabývat energetikou a ekonomikou budov, včetně problematiky větrání ve spojení se zateplením budov. V současnosti už existují iniciativy, které se snaží o změnu. Sám jsem členem České komory lehkých obvodových plášťů. V rámci její komise se snažíme připomínkovat normy a zákony. Změny sice probíhají pozvolna, ale probíhají. Výhled je poměrně optimistický.“ /mr/
