Lidský mozek je pro nás stále velmi vzdáleným vzorem nesmírně výkonných, přitom energeticky nenáročných výpočetních systémů. Tvůrci elektroniky a nanomateriálů se proto snaží vyvíjet zařízení, která by se svým projevem blížila chování biologických nervových buněk a tkání. Pozoruhodného úspěchu v tomto směru dosáhl mezinárodní tým vedený Jamesem Gimzewskim z americké University of California v Los Angeles. Tamní badatelé vytvořili experimentální zařízení, které v sobě nemá žádnou biologickou tkáň. Navzdory tomu však vykazuje chování a aktivity charakteristické pro mozek. Jde o neuromorfní síť nanodrátků stříbra, která je v podstatě schopná učení, ukládání do paměti, zapomínání nebo fungování v bdělém stavu i spánku. Toto neuromorfní zařízení o velikosti přibližně 10 mm2 tvoří chaoti cká změť nanodrátků stříbra o průměru 360 nm. Povrch nanodrátků je pokryt vrstvou elektrického nevodivého polymeru o tloušťce cca 1 nm. Síť nanodrátků vznikla samovolným uspořádáním na podkladu z křemíku, přičemž nanodrátky vytvořily komplikovanou strukturu, jež v řadě ohledů připomíná strukturu mozkové tkáně. Když sítí nanodrátků prochází elektrický proud, dochází ke změnám jejího propojení. Díky migraci atomů stříbra skrz polymerový povrch vznikají nová spojení nanodrátků, která jsou obdobou synapsí, tedy spojů neuronů v mozku. Takto vytvořená neuromorfní síť se při zapínání a vypínání elektrického proudu chová tak, že to připomíná aktivity v lidském mozku. V budoucnu by se podobné struktury mohly stát součástí neuromorfních čipů pokročilých počítačů s pronikavou umělou inteligencí. /sm/