Na počátku roku 2015 jsme v Technickém týdeníku publikovali rozhovor s ředitelem CEITECu za VUT Brno prof. Ing. Radimírem Vrbou. CSc., který si u příležitosti plného zahájení laboratoří dovolíme připomenout v části, jež představuje strukturu největší investice do vědy v Brně. V září roku 2016 je tedy vše nachystáno na plný provoz laboratoří. Pane profesore, asi bychom měli pro čtenáře nejdříve v kostce definovat strukturu a poslání CEITECu, nebo jak je nazýván česky rozvinutým názvem, Středoevropského technologického institutu… CEITEC, jako centrum vědecké excelence, vznik coby konsorciální projekt 6 partnerů v Brně: Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického, Mendelovy univerzity, Veterinární a farmaceutické univerzity, Ústavu fyziky materiálů AV ČR a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Jeho cílem je studium věd o živé přírodě a pokročilých materiálů i technologií. Je tedy zřejmé, že jde o multidisciplinární projekt a jako takový byl vyhodnocen nejvýše v evaluačním řízení. Předpokládá se synergický efekt vzájemné spolupráce různých oborů. Uvedených 6 partnerů se podílí na 7 výzkumných programech,v nichž pracuje 61 výzkumných skupin a v současné době máme téměř 600 pracovníků, z nichž většinu tvoří vědci a výzkumní pracovníci. Laboratoře jsou sdílené, část je v Brně Bohunicích v Univerzitním kampusu Masarykovy univerzity, zbytek zde, v blízkosti kampusu VUT v Brně Pod Palackého vrchem. Výzkumné programy, tak jak byly postaveny po vzájemných konzultacích a vědeckých analýzách, jsou definovány takto: pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie, Pokročilé materiály, Strukturní biologie, Genomika a proteomika rostlinných systémů, Molekulární medicína, Výzkum mozku a lidské mysli a Molekulární veterinární medicína. Rozpočet tohoto projektu je 5,246 mld. Kč, převážně financovaný z Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace v prioritní ose 1-Evropská centra excelence. Věříme, že jak se bude činnost CEITECu rozvíjet, měl by být význam tohoto soustředění vědeckých kapacit nejen regionální, ale skutečně celoevropský a dokonce širší. (Konec citace článku z roku 2015.) Důraz na nano a mikrotechnologie CEITEC – Středoevropský technologický institut – oficiálně spustil plný provoz ve svých nových laboratořích. Špičkové vědecko-výzkumné centrum představuje tzv. evropské centrum excelence. Nový komplex čtyř budov nedaleko Technologického parku ukrývá například tzv. čisté laboratorní prostory, které jsou několikanásobně čistější než operační sál. V rámci výzkumných institucí se jedná o největší čisté prostory v ČR. Laboratoř pro analýzu nanostruktur představuje místo s 10krát nižší koncentrací prachových částic oproti pokojovému vzduchu. A laboratoř pro přípravu nanostruktur, kde je riziko kontaminace nanotechnologického vzorku ještě vyšší, eviduje dokonce desettisíckrát méně prachových částeček na kubickou stopu a je přístupná jen ve speciálním skafandru. „Laboratoře fungují v tzv. režimu open access a jsou tedy přístupné nejen vědcům a doktorandům z VUT, ale také z dalších brněnských univerzit, výzkumných institucí, a také průmyslovým partnerům,“ popsal princip sdílených laboratoří u příležitosti otevření plného provozu ředitel CEITEC VUT Radimír Vrba. Unikátnost tamního vybavení spočívá především v koncentraci stovek špičkových přístrojů, které jsou srovnatelné s vybavením předních světových univerzit, a to na jednom místě. Například speciální mikroskop pro velmi přesná měření v oblasti nanotechnologií dokáže měřit s přesností nanometru na ploše několika čtverečních centimetrů. „Takové rozlišení lze přirovnat ke zmapování celého Brna s rozlišením na půl milimetru, kdy jediný takový snímek by měl cca 900 bilionů datových bodů a zabral by asi 2000 běžných pevných počítačových disků. Podobných zařízení je navíc pouze několik na světě,“ vysvětlil unikátnost vybavení Petr Klapetek z laboratoře pro vývoj metod měření. Další vědecké týmy se věnují například výzkumu v oblasti zvyšování paměťové kapacity moderních paměťových prvků, robotice nebo vývoji elektroniky pohonů nejen pro menší domácí spotřebiče, ale i pro plně elektrické automobily. Tým prof. Jozefa Kaisera zase vytváří pro skupinu švédských biologů 3D modely měkkých tkání, a tím pomáhá odhalit mechanismy, které se podílejí na výsledném tvaru obličeje u živočichů. Profesor Radim Chmelík pro změnu vytvořil unikátní mikroskop, jenž umožňuje pozorovat živé buňky bez použití kontrastních látek. Ty totiž mohou chování buněk ovlivňovat. Díky tomuto mikroskopu, který využívají mj. kolegové z CEITEC MU, lze vidět buňky ve zcela přirozeném prostředí. „CEITEC VUT představuje centrum excelentní vědy, jehož výsledky mohou v budoucnu významně přispět ke zlepšování užitných vlastností materiálů, konstrukcí, strojů či systémů. Nezanedbatelný je i význam pro zlepšení kvality života a zdraví člověka. Centrum zároveň pomáhá zviditelnit Brno a Jihomoravský kraj na evropské vědecké mapě,“ uvedl rektor VUT Petr Štěpánek. Samotná výstavba vědeckého komplexu čtyř budov, které jsou vzájemně propojené podzemními chodbami, stála 625 mil. korun. Na 842 mil. potom vyšlo přístrojové vybavení laboratoří a další špičkové technologie určené pro vědecké týmy. Většinu nákladů ale pokryly dotace z EU. S výstavbou nových laboratoří se začalo před čtyřmi lety, ve zkušebním provozu pak fungují od konce loňského roku. Zpoždění ve výstavbě nového vědeckého centra způsobil dřívější nejasný výklad Zákona o veřejných zakázkách. „Změny bylo nutné shromažďovat a soutěžit ve větších objemech. Pokud se pak přihlásil jediný uchazeč, což v takových případech nastávalo, musela se výběrová řízení rušit. A to se přihodilo i na stavbě CEITEC VUT,“ vysvětlil kvestor Ladislav Janíček. „Ministerstvo školství si velmi cení toho, že se VUT přes veškeré potíže, se kterými se potýkaly téměř všechny projekty výzkumných center, podařilo svou část projektu úspěšně realizovat a vytvořit tak jedinečnou a současně špičkovou infrastrukturu. CEITEC je vynikajícím příkladem těsné a rozsáhlé spolupráce několika univerzit a Akademie věd ČR na poli výzkumu. Dosahuje již řady kvalitních výsledků a věřím, že se mu bude, s významným přispěním CEITEC VUT, dařit i do budoucna a partneři v rámci projektu společně dosáhnou mnohem více, než by zvládli jednotlivě,“ dodala ministryně školství Kateřina Valachová. CEITEC VUT v číslech : 8 týmů – počet výzkumných týmů, které pracují na CEITEC VUT napříč vědními obory, 247 vědců – počet vědců, jenž působí ve Středoevropském technologickém institutu VUT, 50 doktorandů – tolik studentů Ph.D. studia pomáhá propojovat vzdělávací a vědeckou funkci centra, 14 100 m2 – výměra laboratorních prostor, 625 mil. Kč – náklady na stavbu komplexu čtyř budov CEITEC VUT, z toho 40 mil. Kč uhradilo VUT z vlastních zdrojů, 2012 – v tomto roce byl položen základní kámen stavby Středoevropského technologického institutu VUT, 7900 m3 – obestavěný prostor, který se svou plochou více jak 2200 m2 dosáhl klasifikace tzv. čistých laboratorních prostor, 842 mil. Kč – právě tolik stály vědecké přístroje a špičkové technické vybavení centra, z toho 9 mil. zaplatilo VUT. Pro č stavba vědeckého centra trvala tak dlouho ? V letech 2012 až 2014 se v rámci interpretace Zákona o veřejných zakázkách objevil vyhraněný názor na výklad slova „nepředvídatelnost“. Tento právní rozpor výrazně omezil možnost použití tzv. jednacího řízení bez uveřejnění, čímž znemožnil pružně soutěžit stavební změny. Vzhledem k technickému pokroku se totiž logicky měnily i parametry některých přístrojů, ale nebylo možné pružně reagovat úpravou stavební a projektové dokumentace. Změny se musely shromažďovat a soutěžit jen ve větších objemech. Když se pak do soutěže přihlásil jediný uchazeč, což se stalo i v případě CEITEC VUT, muselo se takové výběrové řízení zrušit, což následně způsobilo zpoždění samotné stavby. Co znamen á zah ájení ostrého provozu CEITEC VUT? Nový komplex budov Středoevropského technologického institutu VUT byl zkolaudován už na konci loňského roku, čímž začal jeho zkušební provoz. Jednotlivé laboratoře se postupně přestěhovaly z fakult a dalších prostor, které si CEITEC VUT pronajímal. V nových budovách bylo ale nutné upravit všechny technické parametry na míru citlivým a náročným přístrojům. Ty pak prošly kalibrací a dalším potřebným nastavením. Teprve od září jsou tak laboratoře v plném provozu a mohou zcela sloužit vědcům i průmyslovým firmám, které mají zájem o aplikovaný výzkum. /bal/
