Velké průmyslové prostory – haly, sklady, výrobní a manipulační prostory atd., jsou pracovní prostředí. Proto musí vyhovovat také požadavkům pracovního prostředí. Mimo jiné být vytopeny na určenou minimální teplotu. Podle § 2 zákona č. 309/2006 Sb., jímž se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo poskytování služeb, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště vykazovala stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou. Bližší požadavky na pracoviště stanoví Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
SPECIFIKACE PODLE TŘÍD
Práce se zařazují do tříd podle celkového průměrného energetického výdeje. Třídy jsou členěny od I až V, přičemž práce zařazené do třídy IIIb, IVa, IVb a V se vykonávají většinou na venkovních pracovištích. Zaměřme se na první 4 třídy, resp. na práce ve vnitřních pracovištích. Třída I. - na pracovišti, kde se vykonává práce vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou, kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s PC, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů musí být zajištěna minimální teplota 20 °C. Třída II. a - zahrnuje činnosti spojené s lehkou manuální prací rukou a paží, automatizované strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusové práce nástrojářů a mechaniků, pokladní v maloprodeji. Pro tuto třídu platí minimální teplota 18 °C. Třída II. b – v ní převažují práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou – kupř. operace v potravinářské výrobě, při strojním opracování a montáži středně těžkých dílců, práce na ručním lisu patří apod. Minimální teplota na takovém pracovišti by měla být 14 °C. Třída III.a - se vztahuje na práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůzi a údržbu strojů, činnosti mechaniků, skladníků s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníků na jatkách, pekařů, malířů pokojů, operátorů poloautomatických strojů, na montážní práce na montážních linkách v automobilovém průmyslu, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch. Na těchto pracovištích musí být minimální teplota 10 °C. Podstatné je, že podle tabulky č. 2 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zaměstnavatel musí tyto teploty na pracovišti zajistit po celou dobu směny.
STANOVOVÁNÍ TEPELNÉ POHODY
Tepelná pohoda je v v rámci pracovního a obytného prostředí nepominutelný objektivní faktor, jenž musí být v projektech zohledňován architekty a projektanty. Aby se mohla objektivně určovat, je legislativně dáno (kupř. vyhláškou č.194/2007), že se v obytných budovách měří teplota tzv. kulovým teploměrem uprostřed místnosti ve výši 1 m nad podlahou. Tepelná pohoda je pocit, který člověk vnímá při pobytu v daném prostředí. Jelikož člověk při různých pracovních činnostech produkuje teplo, musí být zajištěn odvod tohoto tepla do prostoru tak, aby nedošlo k výraznému zvýšení teploty těla. Na druhé straně odvod tepla nesmí být tak intenzivní, aby výrazně poklesly teploty těl. Člověk by tedy neměl cítit v daném prostředí ani pocit nepříjemného chladu, ani nepříjemného tepla.
FAKTORY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ PODMÍNKY PRO DOSAŽENÍ TEPELNÉ POHODY
V zásadě jsou dvojí: subjektivní - závislé na vlastnostech člověka (tělesný a psychický stav, věk, schopnost aklimatizace, atd.) a objektivní - 4 veličiny, které jsou měřitelné a ovlivnitelné technickými prostředky: » teplota vzduchu, » vlhkost vzduchu, » rychlost proudění vzduchu, » teplota okolních stěn, či předmětů. Vnímání teploty závisí na našich rozlišovacích schopnostech. Jak tepelné impulsy ovlivňují naši pohodu, to závisí na pocitovém vnímání daného člověka. Pocitovému hodnocení tepelné pohody nejvíce odpovídá Bedfordovo měřítko. ASHRAE stupnice představuje hodnocení, které popisuje spokojenost člověka. A o to jde. O spokojenost lidí s uměle vytvořeným mikroklimatem.
PŘEDPISY VZTAHUJÍCÍ SE K PROBLEMATICE TEPELNÉ POHODY 1. ČSN EN ISO 7730 Ergonomie tepelného prostředí - Analytické stanovení a interpretace tepelného komfortu pomocí výpočtu ukazatelů PMV a PPD a kritéria místního tepelného komfortu, 1997). (Evropská norma ISO 7730, která byla jako ČSN EN ISO 7730 převzata do soustavy českých technických norem). 2. ČSN ISO 9886 Hodnocení tepelné zátěže podle fyziologických měření. 3. ČSN ISO 9886 Ergonomie – Stanovení tepelné produkce organismu. 4. ČSN EN 7993 Horká prostředí. Analytické stanovení a interpretace tepelné zátěže s použitím výpočtu požadované intenzity pocení. 5. Nařízení vlády č. 361/2006 Sb., jímž se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci (změny 68/2010, 93/2012, 9/2013). 6. Vyhláška č.194/2007 - kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. /ds/