Jihoafrická republika ještě letos plánuje zahájit výběrová řízení na výstavbu 6–8 jaderných reaktorů. První z nich by měl být spuštěn v roce 2023. Podle jihoafrické ministryně energetiky Tiny Joemat-Petterssonové cílem do roku 2030 je získat 9600 MW generovaných z jaderných elektráren. Odhadovaná cena činí 75 mld. eur (přes 2 biliony Kč). V současnosti má JAR pouze jednu komerční jadernou elektrárnu v Koebergu. Ta pokrývá 5 % z celkové produkce elektřiny. JAR chce jádrem postupně nahradit dosluhující uhelné zdroje. Zároveň s výstavbou jaderných elektráren plánuje investovat i do zařízení na obohacování uranu a do výroby paliva. Jaderná energie je klíč k ekonomickému rozvoji Afriky Co se jaderné energetiky týče, černý kontinent (s výjimkou Antarktidy) zatím spadá na pomyslné poslední místo v žebříčku světadílů. Vzhledem k rostoucí populaci a k lepší ekonomické situaci však některé státy začínají uvažovat o začlenění jádra do svého energetického mixu. Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) na letošní konferenci o africké energetice uvedl, že jaderná energie je klíč k ekonomickému rozvoji tohoto kontinentu. Nejdále dospěla v jaderných úvahách Keňa. Země, kde téměř 70 % obyvatel nemá doma zavedenou elektřinu, chce vybudovat svůj první jaderný reaktor do roku 2025. Ve stejném roce plánuje spustit svůj první reaktor také Nigérie. Ambiciózní plán výstavby počítá s tím, že v roce 2035 bude mít Nigérie již čtyři jaderné elektrárny o celkovém výkonu 4800 MW. Dalším zájemcem o vstup do jaderného klubu je Egypt. Země se o jádro zajímá od 60. let minulého století. V roce 1983 dokonce vybrala lokalitu pro výstavbu elektrárny El Dabaa, na západ od Alexandrie. Po havárii v Černobylu od záměru ustoupila. Obnovení zájmu o výstavbu Egypt vyhlásil v roce 2006. Poslední politické otřesy ji však upozadily. Letos oznámil dohodu o výstavbě 1200megawattové elektrárny ve spolupráci s Ruskem. Ve stadiu velmi raných úvah o jádře jsou rovněž Namibie a Zimbabwe (oba státy disponují velkými uranovými ložisky), Libye, Tunis, Maroko či Alžír. As ijš tí tygři určují tempo V kontrastu k pomalu se probouzející Africe je dravý rozvoj jaderné energetiky v Asii, především v Číně. Ta v současnosti disponuje celkem 26 jadernými reaktory a ve výstavbě je dalších 24. Přitom se již dnes plánuje výstavba až 80 reaktorů. Čína plánuje ztrojnásobit svou produkci jaderné energie do roku 2021 na úroveň 58 GW a v roce 2030 dokonce na 150 GW, což je téměř polovina současné celosvětové produkce. Podobný rozvoj zažívá Indie. Do roku 2050 plánuje generovat 25 % veškeré produkce energie právě z jádra. Jižní Korea, jejíž jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny v zemi, do roku 2035 plánuje navýšení o 59 %. Spojené arabské emiráty svou první jadernou elektrárnu už staví. Podobnými ambicemi se netají ani Turecko, které chce do roku 2025 spustit jaderné elektrárny hned dvě. Po jádře pokukují rovněž Vietnam, Bangladéš, Jordánsko a Kazachstán. Americké reaktory Vývoj jaderné energetiky v USA je v posledních letech ve znamení inovací a velkých investic do výzkumu. V USA investuje do rozvoje jaderné energetiky mj. i Bill Gates a velkou podporu mají výzkumná centra univerzit. USA disponují 99 jadernými reaktory, což je řadí na I. příčku v počtu reaktorů v jedné zemi. Americké jaderné elektrárny generují 19 % veškeré elektřiny. Pětice reaktorů se staví, dalších 5 se plánuje. Kanada získává v současnosti z jádra zhruba 15 % své elektřiny. Během další dekády chce jadernou energetiku rozvíjet a vybudovat dva nové reaktory. V Jižní Americe využívá jadernou energii v současnosti pouze Brazílie a Argentina. Brazílie získává z jádra celkem 3 % veškeré své elektřiny. Plánuje však výstavbu dalších čtyř reaktorů. /han/
