Podle analytiků bude letošní rok prubířským kamenem pro některé firmy a vývojová centra zaměřená na čipy. Očekává se sice, že čipový průmysl známý cykly stoupající a klesající poptávky letos zaznamená pokles z důvodu stagnace poptávky po spotřební elektronice, výzvy spojené s výrobou čím dál pokročilejších čipů a geopolitická situace by mohly tradiční cyklus narušit.
posledních měsících zavedly USA rozsáhlá omezení na přímý vývoz čipových technologií do Číny, a to nejen pro jednoznačné exportéry, ale i pro subdodavatele. Americká administrativa se zároveň zaměřila na posílení vlastního čipového průmyslu a zavedla štědré federální dotace, aby přilákala zpět do USA výrobu roztroušenou po různých částech světa. Ostatně vlády v Evropě a Asii, které jsou domovem velkých čipových společností, zavedly podobnou politiku, aby si udržely své vlastní pozice v tomto odvětví. Vzhledem k tomu, že tyto změny vstupují v platnost v letošním roce, vnesou nový prvek nejistoty do odvětví, které dlouho spoléhá na globální dodavatelské řetězce a značnou míru svobody v rozhodování, s kým budou obchodovat.
Americká investiční horečka
Spojené státy v roce 2022 prostřednictvím zákona o čipech a vědě vyčlenily 52 miliard dolarů na výrobu a výzkum polovodičů. Z toho 39 miliard dolarů bude použito na dotování výstavby továren. Společnosti budou moci oficiálně žádat o toto financování v únoru 2023. Co budou tyto nové geopolitické machinace znamenat pro polovodičový průmysl, který se odhaduje na 500 miliard dolarů? Podle serveru MIT Technology Review se část finančních prostředků použije na pomoc firmám s továrnami v USA při výrobě vojenských čipů. Americká vláda se totiž již dlouho obává bezpečnostních rizik spojených se získáváním čipů ze zahraničí. Obranné aplikace jsou pravděpodobně jedním z hlavních důvodů, proč se tchajwanský čipový gigant TSMC rozhodl investovat 40 miliard dolarů do výroby 5- a 3nm čipů, v současnosti dvou nejpokročilejších generací, a to přímo v USA. Strategické rozhodnutí je jedna věc, ale samotné „přemístění“ výroby čipů je věc jiná. Stratégové mají na mysli skutečnost, že většina čipů, které směřují do spotřebních produktů a datových center, mimo jiné do komerčních aplikací, je vyráběna v Asii. Přesunutí této výroby do USA by pravděpodobně zvýšilo náklady a učinilo čipy méně konkurenceschopné, a to i s vládními dotacemi. Už vloni v dubnu uvedl Morris Chang, zakladatel společnosti TSMC, že náklady na výrobu čipů v USA jsou o 50 % vyšší než na Tchaj-wanu. Problém bude v tom, že Apple, Qualcomm a Nvidia, společnosti, jež se chystají nakupovat čipy vyrobené v USA, se budou muset vyrovnat se zvýšenými náklady. Pokud to nedokážou, nebudou mít motivaci dlouhodobě investovat do americké výroby. Spojené státy však nejsou jedinou vládou, která chce přilákat další investory a budovat nové továrny na výrobu čipů. Tchaj-wan loni v listopadu schválil zákon o dotacích, který dává čipovým společnostem velké daňové úlevy. Japonsko a Jižní Korea jsou na tom stejně. Očekává se, že dotace z Evropské unie budou v roce 2023 také pokračovat. Čínské společnosti budou pravděpodobně hledat způsoby, jak pravidla embarga obejít. Alespoň jeden výrobce se o to již pokusil a chtěl, aby jeho čipy vypadaly méně vyspěle. Předstíral, že jsou technicky zaostalé. Nečínské společnosti budou také motivovány k hledání řešení — čínský trh je gigantický a lukrativní. Několik odborníků se domnívá, že USA mohou letos Čínu zasáhnout ještě dalšími omezeními. Tato pravidla mohou mít podobu větší kontroly exportu, procesu přezkoumání odchozích amerických investic nebo jiných kroků zaměřených na průmyslová odvětví sousedící s čipy, jako je kvantová výpočetní technika.
Evropa stále zaostává
Podle společnosti Everstream budou do roku 2025 sice v Evropské unii uvedeny do provozu továrny s investičním objemem 32 miliard dolarů, ale to je stále málo. EU si dala za cíl do roku 2030 zdvojnásobit svůj podíl na celosvětové produkci čipů, dostat se na 20 %. USA i Evropa se chtějí co nejvíce osamostatnit od dovozu. Podle analýzy německého listu Handelsblatt investují do roku 2025 čipové společnosti jako TSMC, Intel a Samsung do nových závodů v USA více než 122 miliard amerických dolarů. „USA jsou jasně napřed, Evropa zaostává,“ řekl Günther Kegel, prezident Asociace elektrotechnického a digitálního průmyslu (ZVEI), reportérům listu Handelsblatt. Začátkem prosince 2022 se členské státy EU dohodly na lince pro plánovaný dotační program na výrobu polovodičů. Z veřejných a soukromých zdrojů má být mobilizováno celkem 43 miliard eur, aby byla EU méně závislá na dovozu. O programu financování zatím nebylo rozhodnuto. „Trvá nám to příliš dlouho, USA jsou o rok a půl napřed,“ doplnil prezident ZVEI Günther Kegel. Růst v USA zanechává všechna ostatní místa po celém světě za sebou. Zatímco v USA bude v příštích třech letech investováno 122,53 miliardy amerických dolarů, v domovské zemi TMSC na Tchaj-wanu to bude pouze 101,56 miliardy. Tchaj-wan je v současnosti jedním z nejvýznamnějších výrobců polovodičů. Podle listu Handelsblatt bude do roku 2025 v Čínské lidové republice investováno pouze 3,25 miliardy amerických dolarů. Ale podle agentury Reuters chce Čína uskutečnit investiční program ve výši 143 miliard dolarů, především proto, aby udržela krok s americkou produkcí.
Evropa v digitálním věku
O technologickém zaostávání Evropy se hovoří na nejrůznějších úrovních už několik let. Ale příslovečné světlo na konci tunelu není zatím v dohledu. V polovině 19. století byla Evropa na špičce z hlediska nové technologie, jež transformovala civilizaci. Byla to parní energie. Nasazení parních lokomotiv a parních strojů změnilo svět. Podobně jako parní stroj, i dnešní počítačový čip, jak je polovodič obecně znám, patří mezi univerzální technologie, které způsobily revoluci v technologickém pokroku a v ekonomickém růstu. Počítačové čipy mají ohromující rozsah použití. V moderním světě jsou tak všudypřítomné, že jsou téměř ve všem, co plní nějakou funkci. A malý čip je působivý na mnoha úrovních. Bezprecedentní nedostatek počítačových čipů od konce roku 2020 vytvořil úzký profil, který poškodil průmyslová odvětví a způsobil prudký nárůst cen mnoha položek. V roce 2021 překonal polovodičový průmysl poprvé hranici bilionu čipů, přesněji — produkce dosáhla 1,1 bilionu čipů, tedy asi 140 na každého člověka na světě. Globální trh s čipy měl tehdy hodnotu 614 miliard dolarů, což je o 25 % více než v předchozím roce. Smartphone obsahuje přibližně 160 různých čipů, zatímco hybridní elektromobily jich využívají až 3 500. Analytici odhadují, že trh by mohl v roce 2030 dosáhnout hodnoty jednoho bilionu dolarů. Extrémní složitost globálního dodavatelského řetězce jej vystavuje široké škále potenciálních narušení. Jde o křehké uspořádání s vysokou úrovní geografické koncentrace a specializace, vzájemnou závislostí mezi dodavateli a je neuvěřitelně kapitálově náročné — výrobní zařízení pro pokročilé logické a paměťové čipy stojí kolem 20 miliard USD. Velká polovodičová firma se může spolehnout až na 16 000 dodavatelů po celém světě prostřednictvím globálního dodavatelského řetězce, který má více než 50 potenciálních „úzkých hrdel“, nebezpečných bodů, kde jeden region drží více než 65 % celosvětového podílu na trhu. Narušení způsobená přírodními katastrofami, nehodami, selháním infrastruktury, kybernetickými útoky a geopolitickým napětím odhalují křehkost dodavatelského řetězce čipů, který vystavuje každé odvětví hospodářství EU riziku narušení. A na rozdíl od dřívějších inovací Evropa výrazně zaostává ve výrobě klíčové základní složky. Ve snaze dohnat to Evropská komise, výkonný a správní orgán EU, oznámila plány investovat 43 miliard eur do úsilí přilákat výrobce počítačových čipů, aby postavili továrny, aby se zapojili do celosvětového závodu o výrobu a kontrolu klíčové technologie. A EU disponuje některými překvapivými výhodami, včetně nizozemské firmy ASML, která má celosvětový monopol na stroje pro extrémní ultrafialovou litografii potřebné k výrobě pokročilých čipů. Dalším globálním gigantem v oboru je Carl Zeiss v Německu, jediný výrobce zrcadel a čoček používaných v nejvyspělejších zařízeních na výrobu čipů na světě. Jeho ultrapřesná zrcadla a čočky jsou 200krát přesnější než dalekohledy používané ve vesmíru. Evropa má také jedno z předních světových výzkumných center v IMEC, výzkumném centru nanotechnologií mimo Brusel, které využívají nejpokročilejší výrobci čipů ke stavbě prototypů. V reakci na oznámení Evropské komise o dotacích přislíbil americký čipový gigant Intel počáteční investici v EU ve výši 33 miliard eur, včetně 17 miliard do rozsáhlého závodu v Německu. Evropští výrobci čipů STMicroelectronics a Infineon rovněž rozšiřují svá zařízení, přičemž EU se rovněž snaží přilákat investice společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Co, největšího smluvního výrobce čipů na světě s více než 50 % celosvětového trhu. Brusel doufá, že do roku 2030 zdvojnásobí podíl EU na celosvětovém trhu s polovodiči ze současných méně než 10 % na 20 %. V Evropě nejsou žádní návrháři čipů, kteří by pracovali na úrovních 7 nm a nižších, zatímco současní světoví lídři zkoumají možnosti v rozsahu 3 nm. Žádný z deseti nejlepších světových návrhářů čipů nemá sídlo v Evropě. Z přibližně 80 nových čipových zařízení, která mají být postavena v letech 2021 až 2025, bude podle průmyslových skupin deset postaveno v Evropě ve srovnání se čtrnácti v USA a jedenadvaceti na Tchaj-wanu. Když se Ursula von der Leyenová stala v roce 2019 předsedkyní Evropské komise, jeden z jejích programů nesl název „Evropa vhodná pro digitální věk“. Vzhledem k tomu, že většina globálních internetových společností sídlí v USA a výroba hardwaru se soustředila v Asii, bylo jasné, že Evropa byla tehdy pouze spotřebitelem digitálních produktů z jiných regionů, takže byla zranitelná vůči rozmarům zahraničních zákonů a mezinárodních vztahů. Zda se může stát skutečně globálním hráčem, se teprve uvidí, nicméně Evropa rozhodně potřebný intelektuální a finanční potenciál má. Zbývá ukázat její tvrdohlavé odhodlání v běhu na dlouhou trať. /Karel Sedláček/
