Polská společnost Saule Technologies, která chce vyrábět ohebné a poloprůhledné fotovoltaické články na bázi nové třídy materiálů zvaných perovskity, očekává do konce roku spuštění první prototypové linky. Linka by měla dodávat ověřovací série článků s účinností kolem 10 %, uvedla firma – ovšem bez potřebných detailů, díky kterým bychom si mohli udělat přesnou představu o stavu technologie a její ceně při uvedení na trh. Co ale víme? Produkce linky by na konci roku 2019 měla činit zhruba 40 000 m2 jednosměrných perovskitových článků ročně. V roce 2020 by závod v polské Vratislavi (Wrocław) měl mít již kapacitu na 200 000 m2 článků ročně. To jsou v rámci světového trhu samozřejmě stále velmi malá čísla, ale firma samozřejmě nemusí rozvíjet výrobu jen ve vlastních provozech a technologii také například licencovat dalším subjektům (zatím má exkluzivní licenci s firmou Skanska). Uvidíme, jaký přístup přesně zvolí. V každém případě by mohly být ke konci roku poprvé k dispozici větší zkušební vzorky nového materiálu, které by mělo být již možné testovat v reálných podmínkách. Výrobní linka prototypů údajně tiskla substráty do plochy 1 m2, což umožní jednoduchou instalaci i větších ploch. Zatím proběhla jediná zkouška malého prototypu na fasádě budovy firmy Skanska ve Varšavě. Ten měl rozměry 1,3 × 0,9 m a byl složen z 52 malých článků sestavených v laboratoři – a tedy za zcela nekonkurenceschopné ceny. Účinnost článků z prvních sérií se bude údajně pohybovat zhruba kolem 10 %, což samozřejmě není mnoho. Znamená to, že články se mohou vyplatit pouze, pokud jejich cena bude skutečně velmi nízká a instalace velmi jednoduchá (i tak se dá očekávat, že instalace bude činit větší část konečné ceny). Dá se očekávat, že technologie se bude nadále vylepšovat. V laboratoři již existují poloprůhledné perovskitové články s účinností mezi 17–18 %, ale použitá technologie zatím není zralá k nasazení na výrobní linku. Klíčovou otázkou bude ovšem životnost. Řada fotovoltaických materiálů mezi perovskity byla a je citlivá na vlhkost, což je v praxi činilo téměř nepoužitelnými. Saule Technologies a další přežívající firmy v oboru tvrdí, že se jim problém daří postupně řešit. Některé prototypové články již také splnily požadavky mezinárodní certifikace životnosti. Zatím ovšem není jasné, co přesně zaručí svým zákazníkům polský start-up. „Zaznamenali jsme zvýšený zájem ze strany globálních internetových hráčů, telekomunikačních společností, výrobců senzorů a technologických gigantů, protože řešení IoT se stávají komerčně atraktivními,“ uvádí tiskové prohlášení Saule Technologies. Panely by zřejmě sloužily k dobíjení baterií napájejících nespočetná drobná zařízení, jejichž zavádění se předpokládá v rámci vývoje internetu věcí. Nová generace Perovskit je obecný název pro skupinu látek, které mají krystalovou strukturu stejnou jako CaTiO3, tedy oxid titaničito-vápenatý. V článcích se však používá z chemického hlediska úplně jiná látka. Obecný vzorec skupiny používaných látek je ABX3. A a B jsou dva kationty (tj. kladně nabité ionty) a X je aniont, který atomy A a B pojí dohromady. První perovskit byl popsán v roce 1839, látka nese jméno podle ruského učence a diplomata Lva Alexejeviče Perovského. Ovšem první perovskitový fotovoltaický článek vznikl až v roce 2009 v Japonsku. Měl účinnost jen 3,5 %, ovšem vědci byli vůbec překvapeni, že fungoval. Vlastnosti materiálu napovídaly, že by mělo být možné tyto články vyrábět velmi levně, například sítotiskem, a tak jim malá skupina vědců věnovala další pozornost. Nejen k jejich údivu technologie rychle zrála: v srpnu roku 2012 vytvořil tým ze švýcarského Lausanne články s perovskitem s účinností necelých 10 %. V červenci roku 2013 pak rekord posunuli na 15 %. Na konci roku 2018 společnost Oxford PV předvedla kombinovaný křemíkovo-perovskitový článek s naměřenou účinností 28 %. Do budoucna by mělo být možné vrstvy dále přidávat, a zvýšit účinnost snad až ke 40 %. Vývoj se také posunoval od základního k aplikovanému a v současné době se pomalu na trh chystá nejen Saule Technologies, ale i jiné společnosti jako již zmíněný Oxford PV.
