Hned čtyři vakcíny určené na boj s covidem-19 už splnily předpoklady bezpečného využití. Dosavadní testy však zatím příliš nevypovídají o jejich účinnosti. Během první poloviny léta byly postupně zveřejněny v podstatě pozitivní průběžné výsledky zkoušek hned čtyř různých vakcín zaměřených na virus SARS-CoV-2. Ve všech případech šlo především o výsledky zkoušek bezpečnosti a pouze v malé míře jejich účinku, takže zatím není možné spolehlivě o žádné z nich říci, že skutečně před nákazou virem bude chránit. Všechny čtyři vakcíny se ovšem zdají být bezpečné a nic nebrání tomu, aby postoupily do dalšího kola zkoušek, tzv. III. fáze klinických zkoušek, během které se bude zkoumat, jakou poskytují ochranu proti viru. Zdá se také, že všechny vakcíny (některé méně, jiné více) navozují v těle dobrovolníků změny, které se velmi podobají profilu lidí, kteří nákazu virem prodělali a onemocněli. Zjednodušeně řečeno dobrovolníkům tedy v těle vznikaly protilátky proti viru. V tuto chvíli není zcela jasné, co to bude v praxi znamenat – zda například budou chránit proti samotné nákaze, nebo třeba jen před nástupem nemoci a případně po jak dlouhou dobu. Také je zatím příliš málo údajů na to, aby se daly jednotlivé vakcíny proti sobě porovnávat co do účinnosti. Ale potěšujícím faktem je, že jsou založeny na různých principech, což by mělo zvyšovat naději, že neselžou všechny ze stejné příčiny. Dva týmy (Oxfordská univerzita spolu s firmou AstraZeneca; čínská skupina z Cansino Biologics) jsou založeny na principu „virového vektoru“. V obou jsou tedy geneticky upravené viry jiného typu (tzv. adenoviry), které díky zásahu genových inženýrů produkují bílkoviny charakteristické pro SARS-CoV-2. Tak se tělo s novým koronavirem má „seznámit“ a vytvořit si proti němu obranu. Další dvě vakcíny jsou tzv. RNA vakcíny. Tato technologie zatím nebyla nikdy v praxi nasazena, ale přístup se zkoumá v podstatě již desetiletí. Princip je následující: do těla se vpraví úsek RNA, která obsahuje „návod“ na stavbu bílkovin charakteristických pro patogen, proti kterému se očkování provádí. Tělní buňky pacienta podle návodu RNA „postaví“ tedy de facto samotnou očkovací látku. Slibné výsledky svých vakcín tohoto typu představila v červenci společnost BioNTech z Německa (ve spolupráci s firmou Pfizer). Ta už dokonce uzavřela s vládou USA smlouvu za zhruba dvě miliardy dolarů na dodávku 600 milionů dávek vakcíny. Sto milionů z nich by údajně mělo být k dispozici snad již do konce roku 2020. Druhou společností, která představila RNA vakcínu, je společnost Moderna. Ta v červenci zveřejnila detaily výsledků, které jen ve velmi kusé podobě oznámila již dříve. /jj/
