V Německu se čím dál více ozývají hlasy, podle kterých může politiku Energiewende, prosazovanou vládou, zachránit už jen operace, které se v šachu říká rošáda. Navrhují, aby se odstavování jaderných elektráren, které dosud bylo pilířem německé energetické politiky, zpomalilo, a naopak aby se urychlil odchod od uhlí. V praxi by to znamenalo, že německé jaderné elektrárny, z nichž poslední podle současných plánů skončí výrobu v roce 2022, by běžely o deset let déle, a naopak uhelné by dosloužily místo v roce 2038 o deset let dříve. Tento plán veřejně podpoři l náměstek generálního ředitele vlivného Svazu německého průmyslu Holger Lösch. A drážďanský student Kevin Bauch, který je hlavním organizátorem německých stávek globálního hnutí za ochranu klimatu Fridays For Future, na přímou otázku, zda s nápadem na „rošádu“ souhlasí, odpověděl: „Můj osobní názor, mimo hnutí, je, že bych do toho šel. Bylo by to lepší než klimatická krize.“ Bývalý premiér Bádenska-Württemberska a dlouholetý eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger tvrdí, že svět potřebuje tolik energie, že si nemůže dovolit kategoricky se zříct jednoho ze zdrojů, tedy ani jaderné energetiky. Současně zdůrazňuje, že Němci za téměř sedm let prosazování odchodu od jádra v podstatě nenašli žádného následovatele. Jeho stranický kolega a současný předseda vlády Severního Porýní- Vestfálska Armin Laschet obviňuje ekologická hnutí, že promrhala několik desetiletí, když bojovala proti jaderné energetice, místo aby se zaměřila na snižování emisí CO2. Z klimatického hlediska se podle Lascheta napřed musí zastavit spalování uhlí, a teprve potom se může řešit jaderná energetika. Párty na zelené vlně Obrat energetické politiky Německa o 180 stupňů ale zřejmě nenastane. Podle Wolfganga Unterhubera, hlavního komentátora respektovaného deníku Kurier, jsou cíle německé energetické revoluce reálné, pokud při její realizaci nebude chybět zdravý rozum. Většině německých politiků ale chybí odvaha kazit rozumnou argumentací energetickou párty rozjetou na zelené vlně. Dalším nezanedbatelným faktorem je strach z jaderné energetiky, který byl u německé veřejnosti dlouhá léta pěstován, často i prostřednictvím zkreslených nebo nepravdivých informací. Podle na konci roku 2019 zveřejněného průzkumu Spolkového úřadu pro radiační ochranu se 74 % Němců bojí radioaktivity pocházející z jaderných elektráren. Polovina dotázaných má strach ze záření vysílačů šířících signál mobilních telefonů a skoro stejná část lidí se kvůli radioaktivitě bojí mobilů a tabletů. Na druhou stranu má ale jen necelá čtvrtina Němců strach z radonu. Tento plyn, který proniká z podzemí do životního prostředí včetně obydlí, škol a dalších veřejných budov, je přitom podle úřadu v Německu největším zdrojem průměrné roční radiační expozice a zároveň druhou hlavní příčinou rakoviny plic hned po kouření. Hejl Servis
