Zachrání ledovce reflexní fólie?

V Alpách se před časem objevil pozoruhodný trend. Provozovatelé lyžařských středisek z Německa, Rakouska a Švýcarska se snaží pokrývat tisíce čtverečních metrů alpských ledovců reflexní, plastovou fólií, aby tak podle svých slov zamezili jejich rychlému tání. V polovině května 2005 se pozornost aktivistů soustředila na švýcarský ledovec Gurschen. Ledovec Gurschen je využíván jako výchozí bod několika lyžařských tras. V rekordně teplém létě roku 2003 byly části tohoto ledovce silně postiženy, což mělo za následek zhoršení podmínek pro zimní sporty v této lokalitě. Cílem „záchranných akcí“ mělo být zajistit pro příští lyžařské sezony dostatečné množství ledu a sněhu. Náklady u jednoho ledovce dosahují částky zhruba 64 000 eur, tedy téměř 2 mil. korun. Reflexní fólie bílé barvy je 3,8 mm silná a je vyrobena z polyesteru a polypropylenu. Sluneční záření by se od ní mělo odrážet, takže úbytek ledu by se tím měl teoreticky zpomalit. Jisté je, že úplnému rozpuštění ledovců žádné fólie zabránit nedokážou. Existence ledovce Gurschen se tímto zásahem prodlouží maximálně o deset let. Neroztaje tedy za dvacet let, jak se nyní předpokládá, ale možná až za třicet roků. Není tedy divu, že ochránci životního prostředí s „balením“ ledových ploch do fólií většinou nesouhlasí. Fóliová procedura je sice zajímavá, ale podstatu problému nijak neřeší. Stále se zrychlující tempo tání ledovců je problémem globálního rozsahu a je jedním z nejhmatatelnějších důsledků klimatických změn. Ještě kolem roku 1800 měly alpské ledovce rozlohu 1800 km2. V roce 2000 to bylo už jen 1050 km2. V nejbližších desetiletích podle vědců z univerzity v Curychu ve Švýcarsku zmizí až 70 procent ledovců. Jelikož od zprávy z roku 2005 se média o osudu „zabaleného“ ledovce nezmiňují, zdá se, že technologie příliš úspěšná není.