Hrdá centrála koncernu RWE, která se tyčí do výšky 127 m v samotném centru Essenu, bude zřejmě brzy na prodej. Podle listu Handelsblatt vedení RWE počítá, že za prodej utrží až 220 mil. eur (téměř 6 mld. Kč). I to je jeden z důsledků záplavy elektřiny ze státem podporovaných AZE, která se do evropské energetické sítě valí po rozhodnutí německé vlády odstavit do roku 2022 všechny jaderné elektrárny v zemi. „Ocitli jsme se opravdu v obtížné situaci,“ uvedl šéf RWE Peter Terium. Společnosti RWE se v letošním I. pololetí snížily výnosy meziročně o desetinu (na 25,1 mld. eur), prodej elektřiny poklesl o 6 % (na 128,4 mld. kWh) a prodej plynu se propadl ještě níž. POSTI ŽENÝCH JE VÍCE Také další energetické koncerny v Německu (E.ON, EnBW i švédský Vattenfall) na svých výsledcích neblaze pociťují vládní zásah do struktury energetiky, v jejichž důsledku se velkoobchodní cena elektřiny na německém termínovém trhu stabilně drží pod 35 eury za 1 MWh. Před havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v březnu 2011 to bylo přibližně o 20 eur více. V Německu přibývá elektráren, které nejsou schopny ze svých provozních výnosů pokrýt náklady. Koncern RWE z ekonomických důvodů od začátku roku 2013 odstavil klasické elektrárny s úhrnným instalovaným výkonem 12 000 MW. A plánuje odstavit dalších 1000 MW. Podobně musí na nadbytek kapacit odpovědět společnost E.ON. Zatím odpojila 8700 MW a dalších zhruba 3000 MW bude následovat. Koncernu E.ON se během letošního I. pololetí výnosy meziročně snížily skoro o sedminu (na 56 mld. eur) a čistý zisk spadl o pětinu (na 1,5 mld. eur). Na E.ON kromě toho silně doléhá nejistota, kterou způsobilo prudké zhoršení vztahů mezi Západem a Ruskem. Koncern tam v minulosti investoval přibližně 8 mld. eur, hlavně do výstavby elektráren. Z celkového objemu plynu, který dováží, připadá na Rusko v jednotlivých letech třetina až polovina. „Události související s ukrajinskou krizí sledujeme s velkým znepokojením, ale vycházíme z toho, že budeme s ruskými podniky dále úspěšně spolupracovat,“ cituje list Süddeutsche Zeitung z dopisu, který šéf E.ON Johannes Teyssen poslal nedávno akcionářům. PRO BLÉMY SE NE VYHÝ BAJ Í ANI SOUSEDŮ M Důsledky nové energetické politiky Německa pociťují i okolní země. Pro rakouskou elektrárenskou společnost Verbund (z 51 % vlastněnou státem) SRN představuje největší zahraniční trh. Verbund provozuje doma a v sousedním Bavorsku skoro 130 vodních elektráren s instalovaným výkonem zhruba 7700 MW. Z celkové výroby elektřiny kolem 35 mld. kWh připadá na vodní zdroje 87 %. To je ojedinělý ukazatel v celé Evropě s výjimkou Norska. Kromě klesajících cen elektřiny přidělává Rakušanům problémy nízký stav vody na Dunaji a Innu způsobený teplou a suchou zimou. A tak není divu, že společnosti Verbund během letošního I. pololetí meziročně klesl čistý zisk o 63 % (na necelých 94 mil. eur). Rakousku (na rozdíl od Německa) však v budoucnu nehrozí nedostatek klasických energetických kapacit. „Máme dostatečné kapacitní rezervy, jedny z nejvyšších Evropě,“ konstatoval Walter Botz, předseda vládního regulačního úřadu E-Control, sledujícího v Rakousku trh s elektřinou a plynem. Relativně dobře si ve střední Evropě vede Polska Grupa Energetyczna (PGE). V regionu patří k největším elektrárenským společnostem. Přes 70 % elektřiny vyrábí z uhlí. Za letošní I. pololetí dosáhla provozního zisku (EBITDA) 4,6 mld. zlotých (v přepočtu asi 31 mld. Kč), což bylo přibližně stejně jako ve srovnatelném loňském období. PGE si předsevzala investovat v období 2014–2020 až 50 mld. zlotých, z toho přes 15 mld. bude určeno na výstavbu moderních klasických elektráren. Přibudou také větrníky. Cílem polských energetiků je snížit do roku 2020 emise o 1/5. I to je důvod, proč se Polsko rozhodlo postavit na břehu Baltského moře svou první jadernou elektrárnu. První reaktor by měl být spuštěn koncem roku 2024. /aa/
